Budeme velmi rádi, posílíte-li naše řady. Staňte se našimi příznivci (členy)!

Polí s řepkou v ČR je

přílliš


22
přiměřeně


0
málo


6


další ankety
Přihlášení:

Jméno:

Heslo:
Divoká řeka místo jezů!

E-SHOP
Podpořte nákupem


Záložka do knihy, časopisu nebo diáře
9,-

Virtuální výstava


Galerie


Nepřehlédněte


Krátké zprávy > ◄◄ NOVÁ ANKETA

◄◄ NOVÁ ANKETA

20.10.2016 Připravili jsme pro vás novou anketu o D8. Neváhejte a sdělte nám svůj názor! Předem vám děkujeme.



Nejnovější krátké zprávy
Zobrazeno 1 - 10 z 162

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Vpred

Andrej Babiš na hlubokém omylu

28.6.2018 Předseda vlády nedávno v odpovědi na interpelaci poslance Čižinského k labským jezům uvedl:
"Co se týká plavebního stupně Děčín, tak je to samozřejmě problém našich strojírenských firem, které dneska nejsou schopny, když vyvážejí nějaký velký technologický celek, se dostat po silnici nebo vlakem a je tam samozřejmě už dlouhodobě nějaká dohoda i ze strany Německa, že se to zrealizuje, ale z hlediska nějakých celkově ekologických, řekněme norem zatím to není nic konkrétního. A je lepší možná se zeptat pana ministra Brabce. "

Reakce PP:

1) Investičních celků se přepravuje naprosté minimum a je absurdní kvůli přepravě několika (desítek) kusů ročně utrácet ze státního rozpočtu desítky miliard korun na stavbu kontroverzních jezů.

2) Loď po Labi uveze cca 2 000 tun sypkých substrátů (štěrk, písek, uhlí apod.), investiční celky váží kolem 200 tun. Nadrozměrné náklady jsou relativně velmi lehké, lodě je přepravující nepotřebují větší hloubky. (Občas je dokonce třeba lodě s takovými náklady kvůli bezpečnosti plavby dodatečně zatížit!)

3) Přeprava nadrozměrných nákladů mívá naopak problém s podjezdnou výškou, tj. s podjezdy mostů. Vadí jim tedy spíše více vody než méně vody v řece.

4) Doprava nadrozměrných nákladů není urgentní a je-li v řece méně vody, lze přepravu o pár dní i týdnů odložit.

5) Pokud je v řece málo vody dlouhou dobu, lze situaci velmi snadno vyřešit tzv. vlnováním, kdy se upustí voda z nádrží ležících výše po proudu (například střekovské zdrže) a po této cca 1 km dlouhé vlně s dostatečnou hloubkou se loď s nadrozměrným nákladem nechá splout do místa určení. (Totéž platí pro čluny vyrobené například v děčínských loděnicích.)

6) Jelikož jsme členy EU, jsme současně také součástí tzv. Jednotného ekonomického prostoru, což v praxi znamená, že nadrozměrný náklad není nutno dopravovat do českého přístavu. Třeba z Brna do Vídně k Dunaji je to blíže než do Pardubic, z Ostravy to není o mnoho dál. Dunaj je navíc mnohem spolehlivější vodní cesta propojená jak se Severním, tak Černým mořem.

Budovat jezy kvůli přepravě investičních celků je naprostá absurdita.

7) Pokud jde o Německo, opak je pravdou toho, co tvrdil pan Babiš. Dohoda s Německem byla iniciována českou stranou, protože bez adekvátních úprav německého Labe ztrácí jezy na českém Labi smysl. V žádném případě není pravda, že bychom se zavázali jezy stavět a už vůbec neexistuje požadavek německé strany, abychom jezy stavěli.

Jak vidno, jezařům se bohužel podařilo dezinformovat dalšího předsedu vlády.

Dokumentace EIA na obří haly u Modlan vrácena!

4.6.2018 Záměr 32hektarového výrobního areálu v Českém středohoří u Rtyně nad Bílinou narazil. Na základě připomínek došlých na Krajský úřad byla investorovi dokumentace EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí) vrácena k přepracování.
Komentář PP:
Mezi připomínkami bije do očí diametrálně odlišný přístup ústeckého a teplického magistrátu. Zatímco magistrát města Ústí nad Labem vznáší řadu námitek zejména k vlivu na krajinný ráz, ten "Kuberův" vyjmenovává položku za položkou (odpady, voda, hluk atd.) a všechny uzavírá "nemáme námitek, nemáme námitek, nemáme námitek". Jak vidno, na tom, koho si občané (ne)zvolí do čela úřadu, opravdu hodně záleží. Kdyby bylo po Kuberovém, českou krajinu by pokryly plechové haly. Tak to dopadá, když ideologie zatemní mozek.

Nový záměr: 13 hektarů hal v Českém středohoří

19.4.2018 ZDE portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK1028 se veřejnost může seznámit s dokumentací EIA na nový záměr 7 obřích hal místo dnešní volné krajiny Českého středohoří poblíž CHKO.

Výrobní a skladové haly mají vyrůst v dosud halami nedotčené krajině mezi obcemi Rtyně, Malhostice, Suché (Modlany), Velvěty a Sezemice.
Jen samotné haly mají mít celkovou plochu více než 13 hektarů. Kromě toho mají být zlikvidovány další více než 2 hektary dosud zemědělské půdy za účelem přeměny na parkoviště a komunikace. Celý areál má mít plochu více než 32 hektarů.

Investorem je firma CTP se sídlem v Humpolci.

Připomínkovat záměr je možné do 9. 5. 2018 - více ZDE www.kr-ustecky.cz/assets/File.ashx?id_or…

Jeden z prvních kroků nové vlády je nepřátelský přírodě severních Čech

17.1.2018 MŽP vydalo 18. 12. 2017 dlouho očekávané stanovisko k výstavbě logistického „Truck“ centra v Krušných horách. Jak se dalo očekávat, souhlasí se s tím, že stavba naruší krajinný ráz, leč dopad bude podle nového MŽP „únosný“. (V Praze, ve Vršovicích či v Průhonicích jistě.)

Stanovisko je bohužel souhlasné.

K nalezení je ZDE:
prateleprirody.cz/files/TC_EIA_souhl_MZP…

Stanovisko má 80 stran - stavba je podmíněna dlouhou řadou podmínek.

Programové prohlášení vlády ANO k jezům na Labi (návrh)

18.12.2017 „Schválením Koncepce vodní dopravy, dokončením procesů EIA a zahájením územního řízení k realizaci plavebních stupňů Děčín a Přelouč pokročíme k vytvoření dostatečných plavebních podmínek na labsko-vltavské vodní dopravní cestě.“

Voda, v níž ten, co sní o oligarchickém státu fašistického typu, vaří nás žáby, je ohřáta o dalších pár stupňů.

Proces EIA bude dokončen a předem se ví, že se souhlasným stanoviskem; jiné se nepřipouští.

Vyjádření k návrhu územního plánu města Děčín (SEA)

28.11.2017 Adresát:
Magistrát města Děčín
Úřad územního plánování, odbor stavební úřad
Mírové nám. 1175/5
405 38 Děčín IV

prostřednictvím datové schránky 2. 11. 2017


Vyjádření k návrhu Územního plánu Děčín s variantami a Vyhodnocení vlivů Územního plánu Děčín na udržitelný rozvoj území


Žádáme, aby byla z Územního plánu města Děčín vypuštěna stavba Plavebního stupně Děčín.

Podle rozhodnutí MMR č.j. 20046/01-33/1413 z 6. 11. 2001 nemá být Plavební stupeň Děčín (tehdy s názvem vodní dílo Prostřední Žleb) zahrnut v seznamu veřejně prospěšných staveb.

Zlepšit plavební podmínky na Labi v Děčíně lze i bez výstavby jezu. Vyplývá to z řady dokumentů a studií, které můžeme na vyžádání poskytnout. Jde zejména o práce Prof. Gabriela, Ing. Trnky, Ing. Kubce, Ing. Budinského nebo doc. Fošumpaura.

Pokud jde o vlivy na území, předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy NATURA 2000 bezjezového řešení (zlepšení plavebních podmínek),
a) neměly by být významně negativní;
b) s velkou pravděpodobností by mohly být pozitivní.
V kostce (více viz dotyčné materiály) jde o to, že by došlo k rozdělení Labe na dvě ramena. Pravé (východní - pravobřežní) rameno by sloužilo lodní dopravě, levé (západní – levobřežní) by bylo ponecháno zcela bez lodní dopravy a samovolné renaturalizaci. Plavební komora (příp. plavební komory) by byla (byly) umístěna (umístěny) do prostoru Křešic do bezprostřední blízkosti potenciální průmyslové zóny.
Díky tomuto řešení by bylo možno
1) perspektivně revitalizovat průmyslové plochy (a brownfieldy) na levém břehu Labe v blízkosti hlavního vlakového nádraží;
2) přeměnit zimní přístav Rozbělesy ve sportovně rekreační areál;
3) přemístit nákladní přístav Loubí do prostoru nad Křešice;
4) přeměnit přístav v Loubí na kapacitní osobní přístav (s kapacitním parkovištěm, napojený na cyklostezku, se zastávkami MHD a ČD přímo u nástupiště atd. bez skladiště šrotu, jeřábů, „skladiště na kolejích“ z cisternových vlaků apod., které narušují krajinný ráz Národního parku).

Realizace bezjezové varianty (zlepšení plavebních podmínek) by tedy neměla přínosy jen z hlediska ochrany jak přírody, tak krajiny, ale rovněž pro rozvoj města Děčína.





Marian Páleník
předseda správní rady
Přátelé přírody, o.p.s.

V Ústí nad Labem, 2. 11. 2017

Příloha: principy bezjezového řešení

Vyjádření k překladišti minerálních paliv ve Vaňově

18.10.2017 Adresát:
Krajský úřad Ústeckého kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
Velká Hradební 3118/48,
400 02 Ústí nad Labem

předáno osobně 18. 10. 2017



Vyjádření k dokumentaci vlivů na životní prostředí záměru

Logistické centrum – překladiště minerálních olejů v Ústí nad Labem ve Vaňově


Žádáme, aby bylo vydáno nesouhlasné stanovisko.


1) Záměr je v zjevném rozporu s územním plánem, jak dokládá příloha č. 9 (nikoli, jak je nesprávně uvedeno v dokumentaci č. 13). Sklad minerálních paliv nelze ani při nejlepší (resp. nejhorší) vůli pokládat za občanskou vybavenost.
Při výkladu územního plánu je třeba vycházet z jeho smyslu („ducha“) a ten je evidentní.



2) Rozhodně nelze souhlasit s (nehorázným, vzájemně si odporujícím až zmateným) tvrzením v dokumentaci (str. 147 a dál), že:
„ V souhrnu je vliv záměru posouzen jako středně silný.
Na základě výše uvedeného posouzení je možno konstatovat, že … nepředstavuje takový zásah, kterým by došlo ke změně či významnému narušení krajinného rázu. Z hlediska ochrany krajinného rázu ve smyslu §12 ZOPK je tedy posuzovaný záměr pro dané území únosný.“
Je-li vliv na krajinný ráz středně silný, pak je dle našeho názoru neúnosný a jeho realizací by došlo k významnému narušení krajinného rázu.


Podle našeho názoru je záměr na navrhovaném místě zcela nepřípustný.









Marian Páleník
předseda správní rady
Přátelé přírody – Občanská společnost, z. s.


V Ústí nad Labem, 17. 10. 2017

Vyjádření k Průzkumům a rozborům pro Územní studii krajiny okresu UL

12.10.2017 Adresát:
Magistrát města Ústí nad Labem
Odbor investic a územního plánování

předáno osobně 11. 10. 2017

Vyjádření ke zpracovaným Průzkumům a rozborům (analytická část) k územně plánovacímu podkladu: „Územní studie krajiny pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem“ (dále jen ÚSK)


Přátelé přírody – Občanská společnost, z. s. s obecně prospěšnou společností Přátelé přírody reprezentují několik tisíc občanů ČR, přes 2 000 členů (z celé ČR) a přes 1 000 signatářů petice „Za zachování volné krajiny v (pod)krušnohoří - proti komerčním a industriálním zónám Knínice, Žďárek a Petrovice“ (zejména z dotčených obcí).
Podle rozsáhlé ankety mezi místními občany obcí Libouchec, Velké Chvojno a Petrovice panuje mezi místními občany takřka konsensus (cca 87 % proti 9 %) v požadavku zachovat volnou krajinu Pod/krušnohoří tj. nepovolovat zde výstavbu „zón“ tj. logistických center, nákupních středisek, skladových a výrobních hal, kasin apod. „na zelené louce“.

Jménem těchto občanů tedy žádáme, aby jejich postoje byly brány při zpracování ÚSK v úvahu.

Podporu vyjadřujeme stanovisku, vyjádřenému v analytické části ÚSK (str. 10) „Z budoucích rozvojových záměrů je nutno …, případně i revidovat industriální rozvoj při dálnici D8 (Žďárek).“ Navrhujeme, aby ÚSK tuto revizi požadovala.

Souvisí i se zmínkou (str. 54) o „schopnost krajiny udržet dobu“ (myšleno, předpokládáme, „vodu“), s ohrožeností ZPF erozí (str. 106) a se zvýšením retence vody (str. 121).

Druhým tématem, kterému se Přátelé přírody věnují, je ochrana řeky Labe. (Přes 17 000 signatářů petice „Za důslednější ochranu přírody řeky Labe – proti výstavbě jezů“). V tomto bodě v analytické části ÚSK postrádáme větší pochopení potenciálu (údolí resp. nivy) řeky Labe, nadnárodního koridoru. Z více příčin (migrační koridor, samočistící schopnost řeky, samoobnovovací schopnost říčních ekosystémů) má Labe (řeka, niva, kaňon) obrovský, ale bohužel nedoceněný potenciál, a to nejen pro rekreaci. Jedinečnost Ústecka minimálně v rámci ČR (tzn. nic takového nikde v ČR není) spočívá jednak v kontrastu Českého středohoří a údolí řeky Labe, jednak (a především) v unikátnosti posledního úseku „volné“ řeky, která sice není v „přírodním“ stavu, nicméně jednak historické zásahy byly „měkké“, jednak, jak uvádíme výše, má Labe obrovskou revitalizační a renaturalizační schopnost. Tu lze demonstrovat stavem v r. 1989 (kdy se s nadsázkou řečeno, daly v Labi vyvolávat filmy) a několik málo let po té, kdy se během velmi krátkého období na Labi začaly vyskytovat druhy velmi citlivé na čistotu vody (například velevrub malířský).
Labe není jedinou přírodní hodnotou Ústecka, ale jednoznačně patří k nejcennějším v rámci celé ČR. Bohužel si tento fakt (patrně tím, že máme Labe takřka denně na očích a zevšednělo nám) úplně neuvědomujeme. (Stačí ale pozorovat reakce někoho, kdo navštíví údolí Labe poprvé – většinou jde o směsici údivu a ohromení.)

Poznámka k analytické části ÚSK: Na „vodní cestě“ Labe je nesplavněný úsek cca 500 m pod vodním stupněm Přelouč v Pardubickém kraji. Uvádí-li se tedy (v médiích aj.), že se má splavnit Labe, netýká se to tedy v žádném případě Labe v okrese UL (ba ani DC).
Labe v okrese UL je splavněné a kontroverzní záměr na výstavbu Plavebního stupně Děčín má pouze zlepšit plavební podmínky, konkrétně se mají touto stavbou zlepšit o pouhých 15 % a to pouze na úseku mezi Křešicemi a státní hranicí v okrese Děčín. Vliv na okres UL by byl zcela nulový.
O stavbě vodního díla Malé Březno příslušný orgán - ŘVC (Ředitelství vodních cest) vůbec neuvažuje. V územních plánech jsou pro VD Malé Březno rezervy, ale to jsou i pro kanál Dunaj-Odra-Labe atd. Vzhledem k výše uvedenému by ÚSK podle našeho názoru mohla srovnat potenciální přínosy zlepšení plavebních podmínek na Labi s jeho renaturalizací. Podle našeho přesvědčení by renaturalizace Labe měla řádově větší přínos než jeho kanalizace.
Zdůrazňujeme, že renaturalizace Labe by se nevylučovala s lodní dopravou, zejména tou osobní; ba právě naopak. Pro rekreaci je jednoznačně atraktivnější plavba po přírodě blízké řece než kanálem. A kdo preferuje stabilizovanou vodní hladinu, má v okrese UL k dispozici jezero Milada a vodní zdrž nad střekovskými zdymadly, přičemž jest - byť spíše hypotetickou - otázkou, zda by řeka Labe nebyla z pohledu rekreace atraktivnější bez této zdrže. Nicméně podle našeho názoru i takové otázky by ÚSK mohla také řešit; pokud dokonce neplatí, že právě proto si její pořízení občané zadali (a zaplatili).

Obecně máme za to, že by se ÚSK neměla tolik zabývat plány a záměry, ale především hodnotit kvalitu a potenciál krajiny. ÚSK by měla sloužit jako podklad pro další rozhodování při tvorbě územních plánů, ZÚR, PÚR apod., nikoli naopak.
Nelze souhlasit s názorem, že „řešení D8 je z hlediska zpracovatele citlivé vůči krajinnému
rázu a umožňuje přiměřenou propustnost územím“ (str. 111). D8 v okrese UL je většinou zcela neprůchodná (a mimochodem ke všemu oplocená) s malými výjimkami (tunely, estakády, mosty apod.).
Již vůbec nelze souhlasit s tvrzením „ÚSK v tomto smyslu akceptuje současný stav [Labe] a je pravděpodobně zbytečná diskuse o vypuštění některých staveb“. K tomu viz výše.

Budoucím trendem je podle našeho názoru rostoucí význam volné krajiny. Ačkoli počet obyvatel v ČR stagnuje cca 70 let a v okrese UL dochází dokonce k jeho pozvolnému poklesu, plocha, kterou „člověk“ v krajině zastavěl, za stejné období výrazně vzrostla a s úpadkem zemědělství tento tlak nadále narůstá. (Jinými slovy: za zmíněných 70 let první roste na úkor druhého.) Viděno z druhé strany: z okresu UL mizí volná krajina a tím její cena roste.
ÚSK by se podle nás měla zabývat více i fragmentací krajiny (str. 108 a dál), protože nejde jen o procenta zastavěného území vs. volné krajiny.
Velmi znepokojivé přitom je, že jsou tyto procesy většinou nevratné. Vyjma ukončení těžby uhlí, které ovšem jednak stále není definitivní, jednak je využití některých území více než sporné. Konkrétně rozsáhlé golfové hřiště se sice může někomu - z dronu - jevit možná esteticky, za volnou krajinu ho však rozhodně považovat nelze. Naopak: golfové hřiště na nejcennější „rozvojové“ lokalitě města Ústí nad Labem úplně znemožnilo průchodnost, slouží hrstce vyvolených, kteří si mohou dovolit zaplatit 50 000 korun členský příspěvek; 99,9 % populace je vstup na jejich „greeny“ zakázán; zakázáno je volné pobíhání psů, chodci se smějí pohybovat výhradně po asfaltových cestách, po nichž se vysokou rychlostí prohání ono 0,1 % a které de facto nikam nevedou; pro drtivou část veřejnosti je prakticky jedno, zda na daném místě jsou výsypky, anebo je zde golfové hřiště; z pohledu ochrany přírody je golfové hřiště jednoznačně horší, než by byly bývaly svému vývoji ponechané výsypky tj. bez nákladných „rekultivací“.





Marian Páleník
předseda správní rady
Přátelé přírody – Občanská společnost, z. s.

V Ústí nad Labem, 11. 10. 2017

Další průmyslová zóna! Tentokrát se má zničit kus krajiny u Chlumce

22.12.2016 Úřady se rozhodly nadělit letos občanům co nejvíce dárků. Pár dní po té, co se rozeběhlo Zjišťovací řízení na Průmyslovou zónu Knínice, zahájil ústecký Krajský úřad Zjišťovací řízení na Průmyslovou zónu Chlumec.
Oznámení ZDE:
www.kr-ustecky.cz/VismoOnline_ActionScri…
Materiály ke stažení ZDE:
portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK996

Zatímco v případě Knínic končí lhůta pro vyjádření 2. 1., u Chlumce je poslednín dnem na dodání připomínek 10. leden 2017.

Můžeme se vyjádřit k nové zóně

15.12.2016 Veřejnost má možnost žádat zpracování dokumentace EIA (hodnocení vlivů stavby na životní prostředí) a to do 2. ledna

Poučení ZDE:
www.kr-ustecky.cz/VismoOnline_ActionScri…

Informace o záměru (zpracované na zakázku investora) naleznete ZDE:
portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK993

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Vpred

(C) 2006 - 2018 Přátelé přírody, o. p. s. | Webmaster | Powered by Rosettedesign