Budeme velmi rádi, posílíte-li naše řady. Staňte se našimi příznivci (členy)!

Souhlasíte s výstavbou přehrad - jezů na Labi?


ano


85
ne


536


další ankety
Přihlášení:

Jméno:

Heslo:
Proti kanálu DOL

E-SHOP
Podpořte nákupem


Záložka do knihy, časopisu nebo diáře
,-

Virtuální výstava


Galerie


Nepřehlédněte


Nejnovější krátké zprávy
Zobrazeno 11 - 20 z 176

Vzad 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Vpred

Vláda maká na prosazení jezů stůj co stůj, poslala na EU Brabce

6.12.2018 Již týden po té, co Správa Národního parku vydala Rozhodnutí, že kompenzovat negativní vlivy Plavebního stupně Děčín nelze, vláda projednala a NESCHVÁLILA zprávu ministra ŽP o kompenzačních opatřeních.
Viz bod 22: www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/v…
Zpráva o vyslání ministra ŽP "do Evropy" ZDE (Deník kupodivu neumožňuje k tomuto článku na rozdíl od všech ostatních diskusi)
www.ustecky.denik.cz/zpravy_region/brabe…

Plavební stupeň Děčín nelze v navrhované podobě postavit

6.12.2018 Příslušný státní orgán ochrany přírody vydal Stanovisko (k žádosti o stanovení kompenzačních opatření týkajících se řešení významně negativního vlivu Koncepce vodní dopravy), že kompenzační opatření pro Plavební stupeň Děčín nelze stanovit. Tuto stavbu plánovalo Ředitelství vodních cest ČR postavit v Evropsky významné lokalitě, kde toto není možné bez souhlasného stanoviska.
Stanovisko Správy Národního parku České Švýcarsko je k dispozici ZDE: prateleprirody.cz/files/MD_stanovisko_SN…
nebo ZDE: www.npcs.cz/sites/default/files/user_fil…
(Na snímku vizualizace trvalého zaplavení, které by způsobil Plavební stupeň Děčín, čímž by zlikvidoval evropsky významné štěrkopískové náplavy - na snímku pod vodou.)

Chystá, nebo nechystá se ministr Brabec odvolat ředitele Správy Národního parku kvůli jezu na Labi?

6.12.2018 Ministr ŽP Richard Brabec reaguje na dotaz, zda chce odvolat Pavla Bendu z funkce ředitele Správy Národního Parku kvůli jeho neochotě vydat souhlasné stanovisko k výstavbě jezu na Labi:
www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/019schu…

Vychází kniha o historii slavného časopisu Nika

16.10.2018 Autor knihy Ivan Makásek ke knize uvádí:
Časopis Nika vydávala od roku 1979 2. ZO Českého svazu ochránců přírody v Praze Taraxacum z vlastních prostředků. Schovávali před světem své skautské legitimace, ale měli zájem o ochranu přírody a krajiny, který 10 let naplňovali už ve Sboru ochrany přírody a posléze v TISu: akce Aqua, projekt Studánky, fotografické výstavy, přednášky, vyznačování rezervací, snahy o založení CHKO Brdy, atd. Z tohoto společenství dělných, nadšených a vzdělaných lidí, se kterými spolupracovala řada vědeckých odborníků, vzešla i Nika. Zapsal jsem zde postupný vznik a svou cestu s časopisem pro ochranu přírody a životního prostředí, jenž bývalý ministr tohoto resortu Josef Vavroušek rád nazýval naší „vlajkovou lodí ekologie“. Její zástupci byli v roce 1982 pozváni na konferenci nevládních organizací o životním prostředí do keňského Nairobi, v době ještě fungující Železné opony, a deset let později poctěni cenou Global 500, programu UNEP. V Čechách však byli pronásledováni cenzurou, StB a lidskou nepřejícností. Proto se Nika dožila jen 25 let. Na vině nebylo nějaké odcizení ekologii, nebo celkové vysílení redaktorů, či nedostatek jejich invence. Putování s Nikou totiž nebylo bez nebezpečí a vůbec snadné! O tom vypráví tato kniha.

Objednávka
Knihu o rozsahu 360 stran s množstvím černobílých i barevných fotografií, v pevné vazbě, je možné objednávat na internetové adrese: makasek.ivan@seznam.cz, nebo volejte: 222 960 492, mobil: 723 782 685. Cena publikace činí 390 Kč.
Kniha vychází koncem října.
Vyzvednout knihu pak bude možno na Nika pointu v antikvariátu NIKA, Sluneční nám. 11, v Praze 5 (u stanice Hůrka, trasy B metra). Termín návštěvy nutno upřesnit u vedoucí Marty Šulcové tel: 739 426 643, info@antikvariat-nika, cz. Knihu lze také zaslat na dobírku.

Andrej Babiš na hlubokém omylu

16.10.2018 Předseda vlády nedávno v odpovědi na interpelaci poslance Čižinského k labským jezům uvedl:
"Co se týká plavebního stupně Děčín, tak je to samozřejmě problém našich strojírenských firem, které dneska nejsou schopny, když vyvážejí nějaký velký technologický celek, se dostat po silnici nebo vlakem a je tam samozřejmě už dlouhodobě nějaká dohoda i ze strany Německa, že se to zrealizuje, ale z hlediska nějakých celkově ekologických, řekněme norem zatím to není nic konkrétního. A je lepší možná se zeptat pana ministra Brabce. "

Reakce PP:

1) Investičních celků se přepravuje naprosté minimum a je absurdní kvůli přepravě několika (desítek) kusů ročně utrácet ze státního rozpočtu desítky miliard korun na stavbu kontroverzních jezů.

2) Loď po Labi uveze cca 2 000 tun sypkých substrátů (štěrk, písek, uhlí apod.), investiční celky váží kolem 200 tun. Nadrozměrné náklady jsou relativně velmi lehké, lodě je přepravující nepotřebují větší hloubky. (Občas je dokonce třeba lodě s takovými náklady kvůli bezpečnosti plavby dodatečně zatížit!)

3) Přeprava nadrozměrných nákladů mívá naopak problém s podjezdnou výškou, tj. s podjezdy mostů. Vadí jim tedy spíše více vody než méně vody v řece.

4) Doprava nadrozměrných nákladů není urgentní a je-li v řece méně vody, lze přepravu o pár dní i týdnů odložit.

5) Pokud je v řece málo vody dlouhou dobu, lze situaci velmi snadno vyřešit tzv. vlnováním, kdy se upustí voda z nádrží ležících výše po proudu (například střekovské zdrže) a po této cca 1 km dlouhé vlně s dostatečnou hloubkou se loď s nadrozměrným nákladem nechá splout do místa určení. (Totéž platí pro čluny vyrobené například v děčínských loděnicích.)

6) Jelikož jsme členy EU, jsme současně také součástí tzv. Jednotného ekonomického prostoru, což v praxi znamená, že nadrozměrný náklad není nutno dopravovat do českého přístavu. Třeba z Brna do Vídně k Dunaji je to blíže než do Pardubic, z Ostravy to není o mnoho dál. Dunaj je navíc mnohem spolehlivější vodní cesta propojená jak se Severním, tak Černým mořem.

Budovat jezy kvůli přepravě investičních celků je naprostá absurdita.

7) Pokud jde o Německo, opak je pravdou toho, co tvrdil pan Babiš. Dohoda s Německem byla iniciována českou stranou, protože bez adekvátních úprav německého Labe ztrácí jezy na českém Labi smysl. V žádném případě není pravda, že bychom se zavázali jezy stavět a už vůbec neexistuje požadavek německé strany, abychom jezy stavěli.

Jak vidno, jezařům se bohužel podařilo dezinformovat dalšího předsedu vlády.

Dokumentace EIA na obří haly u Modlan vrácena!

16.10.2018 Záměr 32hektarového výrobního areálu v Českém středohoří u Rtyně nad Bílinou narazil. Na základě připomínek došlých na Krajský úřad byla investorovi dokumentace EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí) vrácena k přepracování.
Komentář PP:
Mezi připomínkami bije do očí diametrálně odlišný přístup ústeckého a teplického magistrátu. Zatímco magistrát města Ústí nad Labem vznáší řadu námitek zejména k vlivu na krajinný ráz, ten "Kuberův" vyjmenovává položku za položkou (odpady, voda, hluk atd.) a všechny uzavírá "nemáme námitek, nemáme námitek, nemáme námitek". Jak vidno, na tom, koho si občané (ne)zvolí do čela úřadu, opravdu hodně záleží. Kdyby bylo po Kuberovém, českou krajinu by pokryly plechové haly. Tak to dopadá, když ideologie zatemní mozek.

Nový záměr: 13 hektarů hal v Českém středohoří

16.10.2018 ZDE portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK1028 se veřejnost může seznámit s dokumentací EIA na nový záměr 7 obřích hal místo dnešní volné krajiny Českého středohoří poblíž CHKO.

Výrobní a skladové haly mají vyrůst v dosud halami nedotčené krajině mezi obcemi Rtyně, Malhostice, Suché (Modlany), Velvěty a Sezemice.
Jen samotné haly mají mít celkovou plochu více než 13 hektarů. Kromě toho mají být zlikvidovány další více než 2 hektary dosud zemědělské půdy za účelem přeměny na parkoviště a komunikace. Celý areál má mít plochu více než 32 hektarů.

Investorem je firma CTP se sídlem v Humpolci.

Připomínkovat záměr je možné do 9. 5. 2018 - více ZDE www.kr-ustecky.cz/assets/File.ashx?id_or…

Jeden z prvních kroků nové vlády je nepřátelský přírodě severních Čech

16.10.2018 MŽP vydalo 18. 12. 2017 dlouho očekávané stanovisko k výstavbě logistického „Truck“ centra v Krušných horách. Jak se dalo očekávat, souhlasí se s tím, že stavba naruší krajinný ráz, leč dopad bude podle nového MŽP „únosný“. (V Praze, ve Vršovicích či v Průhonicích jistě.)

Stanovisko je bohužel souhlasné.

K nalezení je ZDE:
prateleprirody.cz/files/TC_EIA_souhl_MZP…

Stanovisko má 80 stran - stavba je podmíněna dlouhou řadou podmínek.

Programové prohlášení vlády ANO k jezům na Labi (návrh)

18.12.2017 „Schválením Koncepce vodní dopravy, dokončením procesů EIA a zahájením územního řízení k realizaci plavebních stupňů Děčín a Přelouč pokročíme k vytvoření dostatečných plavebních podmínek na labsko-vltavské vodní dopravní cestě.“

Voda, v níž ten, co sní o oligarchickém státu fašistického typu, vaří nás žáby, je ohřáta o dalších pár stupňů.

Proces EIA bude dokončen a předem se ví, že se souhlasným stanoviskem; jiné se nepřipouští.

Vyjádření k návrhu územního plánu města Děčín (SEA)

28.11.2017 Adresát:
Magistrát města Děčín
Úřad územního plánování, odbor stavební úřad
Mírové nám. 1175/5
405 38 Děčín IV

prostřednictvím datové schránky 2. 11. 2017


Vyjádření k návrhu Územního plánu Děčín s variantami a Vyhodnocení vlivů Územního plánu Děčín na udržitelný rozvoj území


Žádáme, aby byla z Územního plánu města Děčín vypuštěna stavba Plavebního stupně Děčín.

Podle rozhodnutí MMR č.j. 20046/01-33/1413 z 6. 11. 2001 nemá být Plavební stupeň Děčín (tehdy s názvem vodní dílo Prostřední Žleb) zahrnut v seznamu veřejně prospěšných staveb.

Zlepšit plavební podmínky na Labi v Děčíně lze i bez výstavby jezu. Vyplývá to z řady dokumentů a studií, které můžeme na vyžádání poskytnout. Jde zejména o práce Prof. Gabriela, Ing. Trnky, Ing. Kubce, Ing. Budinského nebo doc. Fošumpaura.

Pokud jde o vlivy na území, předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy NATURA 2000 bezjezového řešení (zlepšení plavebních podmínek),
a) neměly by být významně negativní;
b) s velkou pravděpodobností by mohly být pozitivní.
V kostce (více viz dotyčné materiály) jde o to, že by došlo k rozdělení Labe na dvě ramena. Pravé (východní - pravobřežní) rameno by sloužilo lodní dopravě, levé (západní – levobřežní) by bylo ponecháno zcela bez lodní dopravy a samovolné renaturalizaci. Plavební komora (příp. plavební komory) by byla (byly) umístěna (umístěny) do prostoru Křešic do bezprostřední blízkosti potenciální průmyslové zóny.
Díky tomuto řešení by bylo možno
1) perspektivně revitalizovat průmyslové plochy (a brownfieldy) na levém břehu Labe v blízkosti hlavního vlakového nádraží;
2) přeměnit zimní přístav Rozbělesy ve sportovně rekreační areál;
3) přemístit nákladní přístav Loubí do prostoru nad Křešice;
4) přeměnit přístav v Loubí na kapacitní osobní přístav (s kapacitním parkovištěm, napojený na cyklostezku, se zastávkami MHD a ČD přímo u nástupiště atd. bez skladiště šrotu, jeřábů, „skladiště na kolejích“ z cisternových vlaků apod., které narušují krajinný ráz Národního parku).

Realizace bezjezové varianty (zlepšení plavebních podmínek) by tedy neměla přínosy jen z hlediska ochrany jak přírody, tak krajiny, ale rovněž pro rozvoj města Děčína.





Marian Páleník
předseda správní rady
Přátelé přírody, o.p.s.

V Ústí nad Labem, 2. 11. 2017

Příloha: principy bezjezového řešení

Vzad 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Vpred

(C) 2006 - 2024 Přátelé přírody, o. p. s. | Webmaster | Powered by Rosettedesign