Budeme velmi rádi, posílíte-li naše řady. Staňte se našimi příznivci (členy)!

Polí s řepkou v ČR je

přílliš


15
přiměřeně


0
málo


0


další ankety
Přihlášení:

Jméno:

Heslo:
Divoká řeka místo jezů!

E-SHOP
Podpořte nákupem


Záložka do knihy, časopisu nebo diáře
9,-

Virtuální výstava


Galerie


Nepřehlédněte


Nejnovější krátké zprávy
Zobrazeno 41 - 50 z 162

Vzad 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Vpred

Botanik Václav Větvička: rozhovor

2.12.2014 Doporučujeme článek a velmi zajímavý rozhovor s botanikem Václavem Větvičkou:

m.lidovky.cz/clanek.A140315_165340_pozic…

Zástupce Přátel přírody diskutoval v rozhlase o jezech na Labi

2.12.2014 BESEDA O JEZECH NA LABI
Hosty Marian Páleník (Přátelé přírody) a Lubomír Fojtů (ŘVC).
prehravac.rozhlas.cz/audio/3230817

PROSÍM, ŠIŘTE DÁL! POSTAVME SE TĚMTO LŽÍM!

22.10.2014 PROSÍM, ŠIŘTE DÁL! POSTAVME SE TĚMTO LŽÍM!
Reakce na článek pana Sůry (článek ZDE: ekonomika.idnes.cz/rejdari-hrozi-likvida… )

Větší demagogii si lze stěží představit. Roztomilé je, že graf vůbec neodpovídá tomu, co se tvrdí v článku. Plavba na Labi byla zastavena jen na velmi krátkou dobu a zčásti nikoli kvůli suchu, ale naopak kvůli vysokým stavům, kdy buď lodě neproplují pod mosty, anebo je příliš silný proud. Na těchto stavech pochopitelně žádné jezy nemohou nic změnit.
Vypadá to, že si někdo objednal v MFD "reklamu" a ta se tváří jako článek. Tak se lživými a polopravdivými informacemi zpracovává veřejnost.
Psát, že si "svaz stěžuje na NESPLAVNOST Labe," je vrchol. Hned pod tím máme graf, kde je vidět, že se po Labi pluje naprostou většinu roku - například r. 2013 to bylo 344 dní! V r. 2010 dokonce 351 dní!
Psát, že to vyřeší Plavební stupeň Děčín, je lež jako věž.
Cílem výstavby jezu je splavnost po 345 dní v roce. Už se ovšem "zapomíná" dodat, že jen v Děčíně, nikoli nad ním.
To, že ubývá lodí, nesouvisí s jezem, ale s tím, že Labem protéká málo vody a to jez nezmění. Dunaj u Bratislavy má 6× větší průměrné průtoky než Labe v Hřensku, rovněž Rýn je na tom nesrovnatelně lépe. PROTO je plavba po čekém Labi nerentabilní a byla by dál i po výstavbě jezu za 4 miliardy.
To, že jsou v grafu české předpotopní lodě nazvány "nízkoponorovými", je další indicie, že nejde o článek, ale propagandu, ne-li placenou reklamu. (Vydavatel MFD je p. Babiš. ANO p. Babiše má v programu výstavbu jezů na Labi. A tento "článek" je dokladem toho, jak u nás prorůstá ekonomická, politická a mediální moc - měníme se v Babišstán.)
České lodě, které plují po Labi, jsou ŠROT. Jejich průměrné stáří je 30 let a po Labi plují běžné lodě postavené před 40, ba i 50 lety. Rejdaři tyto muzejní kousky musí vyřazovat. Čeští rejdaři si nekoupili jedinou novou loď už 25 let (!) a místo, aby se snažili pořídit si nové, moderní lodě s moderním pohonem, které uvezou mnohem více nákladu při stejném ponoru a s mnohem nižšími emisemi (například lodě typu Futura Carrier), chtějí, abychom my jako daňoví poplatníci hradili jejich ztráty.
Představme si, že by si dráhy nekoupily 25 let jediný nový vlak, používaly by stále vlaky z dob komunismu a vydíraly stát, že když nedostanou x miliard, zkrachují. Představme si, že by po našich silnicích jezdily 40 - 50 let staré čoudící náklaďáky (V3S, Liaz, T 803 apod.) a jejich majitelé by chtěli, aby jim stát (tj, my) zaplatil jejich ztráty. Nebyla by to drzost?
Čím se liší předpotopní straré lodě od moderních?
Po Labi mohou plout lodě širší a delší, díky čemuž při skoro stejných nákladech uveze jedna loď cca 2× (!!!) více nákladu. Tzn. jezy vůbec nejsou třeba!
Tyto lodě mají tzv. kvatro pohon, tj. místo jedné velké vrtule čtyři malé, díky čemuž je jednak nižší tzv. skvot, tj. zanoření zádě při protiproudní plavbě a tím nižší ponor, resp. možnost víc loď naložit při stejném stavu vody v Labi, jednak lepší manévrovatelnost. Dále mají tyto lodě moderní motory s 10× nižšími emisemi než současný "šrot", který po Labi pluje se 40 (!) let starými motory. Nové motory mají ovšem také nižší spotřebu a díky tomu jsou opět nižší náklady. Moderní lodě mají jiný tvar přídě a to umožňuje ještě nižší ponor resp. loď je možno více naložit než stávající "nízkoporové lodě". U moderních lodí lze použít tzv. vzduchové mazání, kdy kompresor vhání na přídi pod loď vzduchové bubliny, díky čemuž se snižuje tření a loď má nižší ponor - sice jen o 2 cm, ale i to se projeví - takovou loď je možno více naložit při skoro stejných nákladech. Existují také nové, moderní materiály, z nichž se lodě stavějí a díky tomu jsou takové lodě lehčí - o to více je možno je naložit, o to vyšší je rentabilita provozu.
Označovat český lodní park jako "nízkoponorový" je demagogie nejvyššího stupně.
V tom článku není férová ani jedna věta.

Luňák u Žďárku

22.10.2014 V místech, kde hodlá CPI stavět své obří logistické centrum, byl letos opakovaně pozorován - nezávisle na sobě více pozorovateli - luňák červený. CPI dosud o udělení výjimky pro tento zákonem chráněný druh nepožádalo.

Chřástal polní opět na loukách CPI parku u Žďárku! Poslechněte si ho

23.5.2012 Věřím, že každého přítele přírody potěší zpráva, že na loukách u Žďárku, kde hodlá CPI vystavět své logistické centrum a které byly v r. 2008 zorány a „pomočůvkovány“, se opět objevil chřástal polní – silně ohrožený, zákonem chráněný druh.

Chřástal polní je druhem, který byl na přelomu 80. a 90. let minulého století u nás prakticky vyhuben. Kulturní lidé jeho opětovné a nesmělé vracení se do naší krajiny vítají. Bez chřástala jistě žít dokážeme, stejně jako lze jíst bez příborů a smrkat do rukávu. Tvoří součást našeho přírodního bohatství.

Zvukový záznam, který zde byl pořízen a který jeho výskyt dokládá (za jeho poskytnutí tímto děkujeme p. Voráčovi), naleznete ZDE:
prateleprirody.cz/kestazeni&id=25

O chřástalech se více dozvíte ZDE:
www.bioinstitut.cz/documents/chrastal.pdf

Marian Páleník, Přátelé přírody, o.p.s.

Máme dopis kanceléřky Merkelové ve věci německého Labe

16.11.2011 Na adrese
prateleprirody.cz/files/Dopis_Merkel_Nec…
si můžete prohlédnout dopis kancléřky A. Merkelové premiéru P. Nečasovi k zlepšení plavebních podmínek na německém Labi z 6. 6. 2011.

V Německu bude na Labi plavební hloubka 150 cm, v ČR chce ŘVC 190 cm

16.11.2011 Po povodni v roce 2002 definovala Spolková republika Německo údržbový cíl zajištění plavební hloubky na německém Labi od Magdeburku do Dráždan na 1,6 m alespoň po dobu 345 dní v průměrně vodném roce a od Drážďan po státní hranici na 1,5 m (!!!) za stejných hydrologických podmínek.
Od roku 2005 probíhají intenzivní práce na dosažení tohoto cíle. Dne 31. 7. 2006 došlo k uzavření Společného prohlášení úmyslu o spolupráci a dopravních cílech a opatřeních na labské vodní cestě až do plavebního stupně Geesthacht mezi Ministerstvem dopravy ČR a Spolkovým ministerstvem dopravy, výstavby a bydlení SRN, kde se SRN zavázala uvedeného technického cíle dosáhnout do roku 2010 a poté jej zachovat. (citát z dokumentace EIA na Plavební stupeň Děčín, vykřičníky v závorce PP)

Německé vers. české Labe

16.11.2011 Současné plavební poměry na navazujícím německém regulovaném Labi jsou příznivejší zejména díky podstatně nižšímu podélnému sklonu dna řeky. Zatímco v úseku od Střekova po Hřensko je podélný sklon dna 0,43 až 0,6 (max. 0,8) promile, činí maxima sklonu na navazujícím německém Labi pod Hřenskem 0,12 až 0,36 promile. To umožnuje zvýšení ponoru při srovnatelných průtocích o cca 20 cm, což nelze na našem území využít. (citát z dokumentace EIA na plavební stupeň Děčín)

Nový ředitel ŘVC se ve funkci moc neohřál

26.10.2011 Ing. Jiří Blažek (TOP 09) byl ředitelem Ředitelství vodních cest ČR jen 4 měsíce. 25. 10. 2011 jej odvolal nový ministr dopravy Pavel Dobeš (VV). Řízením ŘVC byl pověřen Ing. Jan Skalický (ODS), dosavadní náměstek ředitele ŘVC.
ŘVC je mj. investorem labských jezů.

Krajský úřad zrušil a zastavil územní řízení pro CPI "park" Žďárek

4.10.2011 Krajský úřad zrušil a zastavil územní řízení pro CPI "park" Žďárek

Přesto není stále rozhodnuto. Podle Krajského úřadu CPI územní rozhodnutí nepotřebuje, neboť má platný certifikát (nahrazuje stavební povolení).
Připomeňme, že k tomuto rozhodnutí byl Krajský úřad donucen až rozsudkem Krajského soudu, který zrušil předchozí rozhodnutí Krajského úřadu.

Celé rozhodnutí Krajského úřadu ZDE:

www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?i…

Vzad 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Vpred

(C) 2006 - 2018 Přátelé přírody, o. p. s. | Webmaster | Powered by Rosettedesign