Budeme velmi rádi, posílíte-li naše řady. Staňte se našimi příznivci (členy)!

JEZY
Plavební stupeň Děčín Příběh Labe Lži a demagogie o jezech Osoby a obsazení Koupání v Labi Média o jezech
Polí s řepkou v ČR je

přílliš


18
přiměřeně


0
málo


4


další ankety
Přihlášení:

Jméno:

Heslo:
Divoká řeka místo jezů!

E-SHOP
Podpořte nákupem


Záložka do knihy, časopisu nebo diáře
9,-

Virtuální výstava


Galerie


Další články v rubrice
Civilizovaní lidé v rezervacích nestavějí (Deník)
Známe příjmy ředitele ŘVC a jeho zástupce. Za co si je platíme?
Lídři trousili moudra o splavňování splavněného Labe
Dokumentace EIA Plavebního stupně Děčín potřetí vrácena
Příprava VD Přelouč se vrací o 20 let zpátky
Chcete dostávat 10 let 10 miliónů denně? Prosaďte jezy na Labi
Proč rezignoval posudkář Bajer?
Bobři útočí :o)
Vodní doprava na Labi - konference ŘVC
Rejdaři na Labi nezvládli uspokojit poptávku!
všechny články v rubrice


Nepřehlédněte


JEZY > Lži a demagogie o jezech > Lži o jezech 2 - Labe není po většinu roku splavné
14.5.2006

Labe není po většinu roku splavné?

Tvrzení (běžně opakované v médiích), že Labe není splavné "po většinu roku" už snad nelze označit ani za demagogii. Někdo zkouší, jak velká lež mu ještě projde. (V médiích se lze dokonce setkat s tvrzením, že Labe není splavné vůbec a jezy ho mají splavnit.)

Nejprve k pojmu "splavnost". V jistém smyslu je Labe splavné odjakživa, v jiném nebude nikdy. Chceme-li pouštět lodičky z kůry, je splavný i malinký potůček. Pro zaocenské "parníky" je splavné snad jen ústí Amazonky. Mluvíme-li tedy o splavnosti, musíme vždy uvést pro jaký druh lodí.

Minimální ponor nákladních lodí na Labi dnes činí 90 cm.
Na Labi (úsek mezi Střekovem a Magdeburkem) je ponor 100 cm a vyšší 345 dní v roce.

Nesmyslnost tvrzení o tom, že Labe není splavné - ať už po "většinu" roku nebo vůbec - dokládá mj. skutečnost, že objem lodní přepravy na Labi kulminoval na přelomu 19. a 20. století. Tehdy se zde ročně přepravovaly cca 4 milióny tun zboží (z velké části uhlí). Dnes je to cca půl miliónu tun.

Tehdy šlo ovšem o kolesové parníky, které táhly nákladní čluny a vyznačovaly se nízkým ponorem. Mohly tedy plout i za nízkých stavů vody. Jejich nevýhodou (z  pohledu dnešní doby) byla nízká nosnost. Tehdy to ovšem nikomu nevadilo - zejména pro směšně nízkou cenu práce. (Pro ilustraci: V ústeckém přístavu bylo uhlí do lodí přepravováno kolečky po prknech!) Také palivo - uhlí - bylo v té době velmi levné.

Časem se ovšem cena práce zvyšovala a mj. i proto rostl tlak na nosnost lodí. Snaha zvýšit rentabilitu (tzn. snižovat náklady, které jsou u lodní dopravy tvořeny zejména náklady na pracovníky a na palivo) vedla k používání větších lodí. Ty přinesly několik změn: Poháněny již nebyly kolesy po stranách, ale lodními vrtulemi umístěnými na konci dna lodí. Obě tyto změny (lodní vrtule a vyšší nosnost lodí) ovšem přinesly požadavek na vyšší ponory lodí. (Prázdná motorová loď s lodní vrtulí má ponor 90 cm.)

Dalším rozdílem pak byly motory: Lodní vrtule s mnohem menším průměrem než kolesa vyžadovaly jiné motory a ty zas jiný typ paliva - z uhlí se přešlo na naftu. A cena nafty šla v posledních 40 letech dramaticky nahoru. To se pochopitelně - spolu se zvyšující se cenou práce - promítlo i do nákladů řiční dopravy.

Jiné lodě přinesly další dvě změny: Lodní vrtule vyžadují, aby pode dnem lodi byl dostatek vody. A pluje-li loď proti proudu, dochází navíc ještě k zanoření její zadní části (se zabírající lodní vrtulí). Aby tedy lodě poháněné lodními vrtulemi mohly po řece plout, přidává se k minimálnímu potřebnému ponoru (90 cm) ještě tzv. marže. Zatímco na německém Labi je marže 20 cm, na dolním českém Labi se vyžaduje marže 50 cm. (Rozdíl mezi českou a německou marží je dán jiným sklonem (dna) řeky.)

Že je splavnost relativním pojmem, dokazuje fakt, že v době velkého sucha v r. 2004, kdy musela být na Labi zastavena plavba nákladních lodí (s lodními vrtulemi), dál po Labi mezi Drážďanami a Děčínem vesele pendlovala osobní kolesová loď Kurort Raten.

Související text naleznete ZDE.

Nahoru
Sdílet přes Facebook Verze pro tiskZaslat známé(mu) na e-mail Zvětšit písmo
(C) 2006 - 2018 Přátelé přírody, o. p. s. | Webmaster | Powered by Rosettedesign