Reakce na článek o jezech na Labi v Mladé frontě Dnes 2. 8. 2010
Rád bych reagoval na článek o jezech na Labi v pondělní Mladé frontě Dnes.
1) Na prvním místě upozorňuji na to nejdůležitější: Jako obvykle je ďábel skryt v „detailu“. Zadáním není stavět na Labi jezy, nýbrž ZLEPŠIT PLAVEBNÍ PODMÍNKY! Mezi tím je zásadní rozdíl. Proč? Protože zlepšit plavební podmínky lze různými způsoby; jezy jsou jen jedním z nich.
2) Ani trochu se mi nelíbí černobílé zjednodušení, které bohužel novináři převzali od některých demagogických politiků lobbujících (proč asi?) za jezy: Hodní politici chtějí jezy, zlí ekologové tento ušlechtilý záměr blokují a tím nám všem škodí. Tak to totiž vůbec není! Přátelé přírody SOUHLASÍ se zlepšením plavebních podmínek i s rozvojem labské říční dopravy. Tím, kdo nese vinu za úpadek labské nákladní dopravy, je stát. Proč, vysvětlím v dalším bodě.
3) Spolu s nejlepšími českými experty na vodní dopravu a dopravní stavby jsou Přátelé přírody přesvědčeni, že téhož cíle lze dosáhnout šetrněji k cenným říčním ekosystémům a přitom LEVNĚJI. Jenže právě v té úspoře je nejspíš kámen úrazu. Státní investor nechce o jiných variantách ani slyšet a trvá na jezech, které jsou nejen drahé, ale rovněž kontroverzní z hlediska ochrany přírody. Aby tuto skutečnost zakryl, platí si (z našich daní) mediální agentury, které jezy propagují podobně, jako se propagují politické strany nebo nový prášek na praní. To není diskuse s cílem najít kompromisní (nebo lépe synergické) řešení.
Takže si to zrekapitulujme: Jak rejdaři, tak Přátelé přírody jsou pro zlepšení plavebních podmínek. Stát prosazováním neprůchodné „betonové“ varianty vše zdržuje a svou vinu se snaží hodit na „ekology“. Nehájí zájmy rejdařů, nýbrž „jezařů“ - lobby projektantů a stavebních firem. Jejich zájmem totiž není co nejlepší řešení, ale co nejvíce betonu! Kdyby státu skutečně záleželo na labské nákladní dopravě, již dávno mohl být záměr realizován.
Záměr na zlepšení plavebních podmínek na Labi se začíná podobat dálnici D8. Také zde odmítá investor posoudit jiné varianty (čeho se asi bojí?) a trvá na „jediné možné“. Klidně nechá labskou nákladní dopravu zkrachovat a vinu se pak snaží svalit na nás.
A v čem spočívá ona alternativní varianta? Nechci zabíhat do technických detailů, proto jen to hlavní:
1. Německo na svém Labi garantuje zajištění ponoru 130 cm (po 345 dní v průměrném roce). K čemu tedy máme mít na českém úseku ponor 140 cm? 10 centimetrů se možná nezdá mnoho, ale opak je pravdou - KAŽDÝ centimetr zde hraje obrovskou roli. Uvědomme si, že nyní máme (oněch 345 dní v průměrném roce) zajištěn ponor 100 až 110 cm, pod Děčínem dokonce 120 cm.
2. Na Labi se historicky ustálil obousměrný provoz. Mělo to logiku před 100 lety, v době mnohem menších člunů, jichž bylo řádově více, a potřebovaly se navzájem vyhýbat. Na 40 km řeky není ŽADNÝ problém zavést jednosměrný provoz. Rejdaři si snadno zorganizují plavby, když dopředu vědí, že se např. 12 hodin pluje jen po proudu a dalších 12 proti němu. Jakmile přistoupíme na zúžení plavební dráhy, kráčíme mílovými kroky k řešení, protože potřebujeme vzdouvat mnohem méně vody a tedy menší stavby. Jenže menší stavby, rovná se méně betonu a to právě někdo mermocí odmítá.
3. Zlepšovat potřebujeme logicky spíše úsek výše proti proudu, tedy ten NAD Děčínem. Asi už upadlo v zapomnění, že Špidlova vláda r. 2004 schválila jako kompromis stavbu „jen“ POD Děčínem po chytře načasovaném zveřejnění bombastického záměru na stavbu obří čínské loděnice v Děčíně. Měla prý zaměstnat 3.000 (!) lidí a stavět 50 (!) lodí ročně. Že jde o mediální bublinu, jsem byl přesvědčen od samého začátku a vývoj mi dal plně za pravdu. Šlo jen o to oklamat vládu a prosadit jez na méně potřebném místě, aby se později řeklo „Když už máme jeden, tak doděláme i ten druhý“. Hlavní lež ovšem spočívala v tom, že i kdyby se onen čínský zázrak v Děčíně uskutečnil, nebylo vůbec třeba plavební podmínky zlepšovat. Prázdné čluny totiž mají ponor 100 až 110 cm! V době nízkých stavů vody v Labi se kaskům mohly poslat ze zdrží výše na Labi „vlnky“, na nichž by pohodlně dopluly do vodnatějšího úseku. To už ovšem vládě jaksi sdělit „zapomněli“.
Považuji za nutné upozornit na to, že 18.000 podpisů se na petici za ochranu přírody Labe neobjevilo samo od sebe, 95% z nich sehnali Přátelé přírody, zbytek přidala Arnika, která na tuto skutečnost ovšem ráda zapomíná. (K přístupu Arniky se vrátím jindy.) U jezů je situace úplně jiná než například u D8. My, jako Přátelé přírody, máme totiž MANDÁT více než 17.000 občanů! Jejich vůli prosazujeme. Nejsme tedy žádná hrstka, nýbrž početná síla!
K naší stížnosti do Bruselu: Není to tak, že bychom tok řeky Labe NAVRHOVALI do soustavy Natura 2000. On tam totiž patří! Jenže český stát jej účelově (právě kvůli jezům) vyřadil, čímž porušil své mezinárodní závazky. Chceme tedy jen tolik, aby se dodržovalo právo. Vůbec tím NECHCEME NIC BLOKOVAT. I po zařazení toku Labe do Natury 2000 se totiž mohou zlepšovat plavební podmínky.
Na závěr bych si dovolil vyslovit domněnku, že si vládní koalice výstavbu labských jezů jako svou prioritu nezařadila. Větu o hledání finančních zdrojů na tento záměr čtu jako rezignaci na jeho financování ze státního rozpočtu. Tím jej koalice podle mne naopak z prioritních staveb vyřadila.
Marian Páleník, Přátelé přírody, o.p.s.
Ve zkrácené verzi vyšlo v Mladé frontě Dnes 7. 8. 2010 pod názvem "Kdyby stát lpěl na labské doprave, byly jezy už dávno".
