Budeme velmi rádi, posílíte-li naše řady. Staňte se našimi příznivci (členy)!

JEZY
Plavební stupeň Děčín Příběh Labe Lži a demagogie o jezech Osoby a obsazení Koupání v Labi Média o jezech
Ještě před výběrem trasy D8 provedlo ŘSD v Českém středohoří (z našich daní) geologický průzkum. Po zahájení výstavby pak byli státní zaměstnanci z ŘSD údajně překvapeni
1. "objevem" uhlí pod trasou,
2. sesuvem nad Prackovicemi,
3. ujížděním tělesa dálnice.
V roce 2005 řada politiků (Kubera, Doubrava, Foldyna atd.) urputně brojila proti vedení D8 tunelem prý proto, že by se nestihl termín dokončení v r. 2008.

Byla trasa D8 zvolena přes sesuvné území a ložisko uhlí záměrně, aby stavební lobby mohla "nasávat" miliardy ze státního rozpočtu?


spíše ano


63
spíše ne


8


další ankety
Přihlášení:

Jméno:

Heslo:
Divoká řeka místo jezů!

E-SHOP
Podpořte nákupem


PŘÍBĚH PŘEDKA. Pouť k úsvitu života (Richard Dawkins) POSLEDNÍ 3 KS
555,-

Virtuální výstava


Galerie


Další články v rubrice
Známe příjmy ředitele ŘVC a jeho zástupce. Za co si je platíme?
Lídři trousili moudra o splavňování splavněného Labe
Dokumentace EIA Plavebního stupně Děčín potřetí vrácena
Příprava VD Přelouč se vrací o 20 let zpátky
Chcete dostávat 10 let 10 miliónů denně? Prosaďte jezy na Labi
Proč rezignoval posudkář Bajer?
Bobři útočí :o)
Vodní doprava na Labi - konference ŘVC
Rejdaři na Labi nezvládli uspokojit poptávku!
Poslanci diskutují o jezech na Labi
všechny články v rubrice


Nepřehlédněte


JEZY > Lži a demagogie o jezech > Rejdaři na Labi nezvládli uspokojit poptávku!
15.3.2012

Rejdaři měli v r. 2009 na Labi převis poptávky


Čeští rejdaři se již několik let soudí se státem o prohloubení Labe. Podle nich je to zákonná povinnost státu, který slíbil lodní dopravě podporu. Všechny soudní spory však v této věci zatím prohráli, a tak je možné, že lodní dopravu v Česku čeká zánik, připouští Milan Raba, generální ředitel společnosti ČSPL. Ta provozuje nákladní lodní přepravu, zejména přeshraniční po Labi do Hamburku.

 

* E15: Dá se vůbec váš byznys provozovat, když je tak citlivý na dostatek vody?

Podniká se velmi obtížně. My jsme přežili pouze díky několika faktorům. Jednak jsme rozšířili svoji činnost, například jsme odklonili část lodí do zahraničí. Je jich necelá polovina našeho lodního parku, který činí necelých devadesát plavidel. Část lodí pak nadále používáme pro přírodní labskou vodní cestu. Pro plnohodnotné cesty v západní Evropě nejsou bohužel tyto lodě dost konkurenceschopné. Jde o lodě pouze pro mělké vody.

 

* E15: Doma tedy stále sledujete stav vodní hladiny a pak okamžitě vyrazíte? Zavoláte klientům, že zítra se vozí…

Takhle to samozřejmě nefunguje. Ale faktem je, že kvůli této situaci utíká zboží z vody, protože jsme pro zákazníka nestabilním partnerem. Ví, že v létě, v době sucha, už mu nemůžeme převézt téměř nic nebo daleko menší množství zboží, a přeorientuje se na silniční dopravu.

 

* E15: Co tedy zůstává za komodity na vodě, kvůli kterým zákazník neutíká?

Zejména jde o nadrozměrné a těžké kusy, které nelze kvůli průchodnosti vézt jinudy. Dominantní jsou však zemědělské produkty, které se vozí zejména do Hamburku. Pro zemědělce jsme z hlediska ceny zajímaví.

 

* E15: Když se neurodí, tak nemáte byznys?

Podobně jako naříká plavba, tak každoročně naříkají zemědělci. Nicméně nenastal jediný rok, kdy by nebyla nadprodukce zemědělských produktů. Zhruba 500 tisíc tun zboží z této oblasti jde dnes v Česku na export. Z toho 250 tisíc tun připadá na vodní cestu. Jde hlavně o obilí, řepku, hrách, kukuřici nebo cukrovku. Vyváží se i řada hutních materiálů, i když vývoz této komodity byl v roce 2009 poznamenán krizí.

 

* E15: Jak vypadal v roce 2009 propad vašich služeb?

Paradoxně na labské vodní cestě agrární komodity zůstaly. Dokonce plnohodnotně nahradily výpadky hutního materiálu. Takže jsme se víceméně po celý rok, na rozdíl od silniční dopravy nebo železnice, spíše potýkali s převisem poptávky. (Zvýraznění PP.)

 

* E15: Vy jste nezažili krizi?

Pokud bych hodnotil řadu tří čtyř let, tak šlo loni o relativně dobrý rok. Výjimečně krizový nebyl. Pro nás totiž byly krizové i ty roky předtím. My jsme stále v krizi, protože řeka je víc než polovinu roku nesplavná.

 

* E15: Jak tedy skončilo loňské hospodaření?

V našem případě se nedá o zisku mluvit již několik let. Ale tentokráte se na ztrátách nepodílel nedostatek zboží.

 

* E15: Jak se dá podnikat stále ve ztrátě?

Komplikovaně. Doposud jsme výsledky sanovali prodejem lodí. Když jsme s firmou začínali v roce 2002, vlastnili jsme 139 plavidel.

 

* E15: Když je možné je prodat do oblastí, kde nákladní lodní doprava funguje, nebylo by lepší v těchto místech provozovat lodní dopravu?

Podnikatelské prostředí v balkánském světě, kam směřovala většina lodí, je hodně specifické. Pokud tam nemáte etablovaný výsadek, prostředí nemáte zmapované, tak podnikatelsky se uchytit v této oblasti není zrovna příjemné. My jsme si to vyzkoušeli. Specifika rumunského, srbského či chorvatského světa, kde neplatily normální ekonomické zákony a normální pravidla hry, jsou velmi složitá.

 

* E15: Řešili jste tedy otázku nákupu odpovídajících lodí a zkusit loďařinu v západní Evropě?

V úvahách určitě. Nicméně abychom si to mohli dovolit, museli bychom mít trvalejší ekonomické úspěchy. Vzhledem k tomu, že jsme trvale ve ztrátě, prostor pro expanzi je minimální.

 

* E15: Prodej lodního parku vykompenzoval výsledky natolik, že společnost vždy skončila na nule?

Dá se to tak říci. Prodejem majetku se společnost pohybovala buď v mírném zisku, či někde okolo nuly. Jinak bychom tu už nebyli.

 

* E15: Kdy vám hrozí, že v tomhle vnitřním vysávání už nebudete moci pokračovat? Kdy už takové kroky budou ohrožovat vlastní podstatu podnikání?

K tomu vám můžu pouze říci, že toto riziko existuje.



Interview Milan Raba: Prodáváme lodě, aby se doprava po řece uživila, 3. 3. 2010, E15, ptal se Jiří Michal

Nahoru
Sdílet přes Facebook Verze pro tiskZaslat známé(mu) na e-mail Zvětšit písmo
(C) 2006 - 2017 Přátelé přírody, o. p. s. | Webmaster | Powered by Rosettedesign