Přejít na galerii:
Galerie: Vše o jezech
Předchozí snímek Jezaři se při svém lobbování pro stavbu jezů na Labi dopouštějí řady dezinformací. Většinou nazývají zlepšení plavebních podmínek o 15 % lživě Následující snímek

Název obrázku: Dny zastavené plavby na Labi
Popis: Jezaři se při svém lobbování pro stavbu jezů na Labi dopouštějí řady dezinformací. Většinou nazývají zlepšení plavebních podmínek o 15 % lživě "splavněním Labe". V lepším případě lžou, že "Labe není splavné po většinu roku". Ze lži je usvědčuje tato statistika. Z grafu jasně plyne, že nákladní plavba na Labi byla v letech 2004-2013 zastavena v průměru na pouhých 57 dní ročně. Plout po Labi bylo tedy možné více než 300 dní v roce. Bez omezení v průměru 220 dní v roce, tj. 60 % roku. Cílem výstavby Plavebního stupně Děčín je dosažení splavnosti po 345 dní v roce. Efektem této mnohamiliardové investice by tedy bylo prodloužení plavby o pouhých 37 dní v roce!
Autor: MF
Další obrázky v galerii:
V rubrice Alternativy pro Labe - JEZYnky (2006-12)
Oblíbená teze odvolaného ředitele ŘVC Ing. Šefary byla, že bez výstavby jezů na Labi bude ČR Vodní cesty a ČR
Výhony (boční hráze) zlepšují plavební podmínky. Snímek poskytl Ing. J. Kubec.Výhony na Labi (01)
Výhony zlepšující plavební podmínky. Snímek poskytl Ing. J. Kubec.Výhony na Labi (02)
Plníme přání s. p. Povodí, aby Labe v místech navrženého kanálu
Legenda: zelené body - roční objem srážek, červené - 3letý průměr, modré - 11letý, černé - 30letý průměr. Vidíme, že začátkem 20. století, kdy na Labi kulminoval objem přepravy (4 milióny tun ročně), pršelo stejně nebo méně než v poslední dekádě. Posledních 90 let sice srážek v Klementinu pomalu ubývá, ale: 1) Může to být způsobeno rostoucím vlivem tzv. tepelného ostrova (Klementinum se nachází v samém centru Prahy nedaleko Karlova mostu). 2) Nelze z toho nijak odhadovat budoucí vývoj. Kdyby roku 1864 odhadovali budoucí množství srážek z tendence předcházejícího období, vyšlo by jim, že kolem r. 1960 nespadne za celý rok ani kapka. Ve skutečnosti se stal opak a kolem r. 1890 spadlo 2,4× více srážek než r. 1864. (Cca 640 proti 270 mm.) Nelze tedy vyloučit, že kolem r. 2030 bude průměrný roční objem srážek vyšší než v poslední dekádě. Co konkrétně udělá podnebí v ČR, nelze s jistotou předpovědět. Pokud tedy k ubývání srážek skutečně dochází, není to argument ani pro stavbu jezů na Labi, ani proti ní.Objem ročních srážek v období 1804-2017 v pražském Klementinu
Meteorologická stanice na Milešovce neměřila roční úhrn srážek nepřetržitě (viz zelené body), nicméně z 11letých průměrů (modré body) jasně plyne, že k žádnému poklesu srážek v poslední dekádě zde (na rozdíl od pražského Klementina) nedošlo. Tvrzení jezařů a betonářů, že vody v řekách ubývá, je tedy postaveno na vodě :o) Stavitelé vodních děl fungují jako obchodníci s teplou vodou. Potřebují nás vystrašit, abychom jim odsouhlasili jejich šílené plány na stavbu stovek přehrad. Ano. Je pravda, že vody ubývá, ale v KRAJINĚ! Děje se tak mj. proto, že si jistí nenažranci dokáží zařídit golfová hřiště v nadmořské výšce 870 m (u Cínovce), jiní nenažranci inkasují dotace na pěstování řepky na stovkách km čtverečních, další mění krajinu na vyasfaltované a vybetonované zóny (celé hejno nám jich u Teplic zanechal povýšený šéf Senátu) atd. Vodu potřebujeme zadržovat na horách, v lesích, na loukách a polích! Stavba zdrže na Labi v Děčíně vodu v krajině nezadrží.Objem ročních srážek na Milešovce