Ústecký kraj je plný „světelného smogu“. V Jizerských horách už vyhlásili rezervaci na ochranu tmy Severní Čechy - Když se v Ústeckém kraji po setmění podíváte na nebe, ani za jasného počasí zřejmě nenapočítáte víc než několik stovek hvězd. A není to tím, že by v poslední době nebeských těles nějak dramaticky ubylo. To opravdu ne. Na vině je takzvané světelné znečištění - světelné zdroje se totiž neustále množí, a mnohé z nich navíc svítí takřka pánubohu do oken a znemožňují tak čtení v noční obloze. Na severu Čech je to zejména záležitost Krušnohoří a okolí větších měst.
„Z hlediska světelného znečištění to v Ústeckém kraji není nejlepší, na druhou stranu ale ani nejhorší,“ míní Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Jak ukazuje mapa světelného znečištění, nejvíce světlé jsou v republice noci na severní Moravě, v Praze, Brně či Liberci. V Libereckém kraji proto také byla nedávno vyhlášena první přírodní rezervace na ochranu tmy. Najdete ji v okolí malebné horské osady Jizerka.
„Světelné znečištění je v našem kraji nejhorší v oblasti mezi Ústím nad Labem a Chomutovem, kde i dál od měst je obloha stále přezářena,“ uvedl Zdeněk Moravec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, který je i předsedou správní rady ekologické organizace Přátelé přírody.
Kraj je plný „světelného smogu“. Nedostatek tmy má vliv i na zdraví lidí, zvyšuje riziko rakoviny a cukrovky Mapa světelného znečištění
Jak Zdeněk Moravec dodal, podle jeho pozorování z Ústí a jeho okolí ke světelnému znečištění nejvíce přispívá osvětlení průmyslových zón, nákupních center, památek a také kolejišť na železnici. „Většinou jsou tyto zdroje světla předimenzované a špatně nasměrované, je voleno jednodušší a levnější řešení. Významný vlivmá samozřejmě i veřejné osvětlení, to však bývá zpravidla navrženo uvážlivěji, i když k ideálnímu stavu má zatím daleko. Situace se také liší místo od místa,“ sdělil Moravec. Poněkud lepší situace je podle něj v oblasti Českého Švýcarska a jižně od Žatce.
„Bohužel záře větších měst je při obzoru vidět i na desítky kilometrů, což znemožňuje vnímat krásu celé oblohy a sledovat či fotografovat některé úkazy nízko nad obzorem. Bohužel místa, kde by bylo možné obdivovat noční oblohu třeba v takovém stavu, jak ji mohli vidět naši předci před sto a více lety, jsou pro většinu lidí z našeho kraje již velmi vzdálena. Pokud chci pozorovat nějaký úkaz, pak vyjíždím buď jižně od Ústí nad Labem do Českého středohoří, nebo na hřeben Krušných hor. V obou lokalitách je však v některých směrech pozorování slabších objektů prakticky vyloučeno,“ popsal Moravec.
Jak škodí Kromě toho, že se kvůli světelnému smogu pouhým okem nepokocháte třeba Mléčnou dráhou, však tento jev škodí i lidskému zdraví. „Základním problémem je produkce melatoninu, což je hormon, který zjednodušeně řečeno spouští takzvané biologické hodiny, ty startují a řídí biologický rytmus lidského organismu. Melatonin ale vzniká jen za tmy. Je také zásadním antioxydantem a protirakovinným hormonem,“ vysvětlil astronom Suchan. Poukázal také na to, že podle výzkumů existuje souvislost mezi výskytem rakoviny a nedostatkem tmy - ukázalo se to třeba při sledování lidí pracujících na nočních směnách.
Z výzkumů také vyplývá, že nedostatek tmy také může zhoršit cukrovku nebo nastartovat obezitu. V neposlední řadě je důsledkem přesvícenosti či špatného nasměrování světelných paprsků oslnění, které může vést na silnicích k tragickým dopravním nehodám.
„V přírodě pak v souvislosti se světelným znečištěním pozorujeme negativní vlivy na různých druzích živočichů - například jedna nekrytá výbojka zahubí asi 100 tisíc jedinců hmyzu,“ podotkl Suchan. Dalším negativním důsledkem světelného smogu je plýtvání elektřinou - když svítidlo pouští světlo nad sebe a do stran a když ještě k tomu svítí příliš silně, vysvícená energie přijde nazmar. Řešením podle astronoma není přestat svítit, ale svítit účelněji. „Řešením je instalace svítidel, která svítí dolů, a nesvítit zbytečně silně,“ řekl.
V rámci veřejného osvětlení jsou podle něho nejproblematičtější kulovité svítilny na rovném stožáru -svítí totiž hlavně do okolí, chodník či silnice těsně pod nimi však zůstává tmavý.
„Ideální je, když světlo směřuje jen do takzvaného dolního poloprostoru. To zaručují svítidla s rovným spodním krytem,“ doplnil Suchan. Upozornil také na to, že v severních Čechách je „zdravě“ nasvíceno historické centrum Roudnice nad Labem.
Jak to škodí lidem? Vliv na zdraví - hormon melatonin vzniká v lidském organismu pouze za tmy - je antioxydantem a protirakovinným hormonem a existuje souvislost mezi výskytem rakoviny a nedostatkem tmy - málo tmy může zhoršit cukrovku nebo nastartovat obezitu
Autor: Lucie Chlebná Mladá fronta DNES, Regionální mutace severní Čechy, 21. 11. 2009