Přátelé přírody: stále nedoložil veřejný zájem, výjimky nelze povolit

Přátelé přírody se ztotožňují s klíčovou pasáží rozhodnutí Krajského úřadu:

„Z tohoto pohledu považuje KÚ v zásadě za nepřijatelné, aby právě do této oblasti - svou existencí poslední na českém státním území a svým významem pro druh zcela zásadní - byly systematicky umisťovány stavební investice ryze komerčního charakteru, spojené zároveň s velkoplošným stavebním záborem zemědělské půdy, která je prokazatelně významným biotopem druhu [střevlík zlatitý]. K záměrům s možným kumulativním účinkem zde přitom patří především dosud realizované stavby dopravní infrastruktury související s dálnicí D8 či aktuálně prováděné či projednávané stavby průmyslových zón a velkých logistických center v prostoru Přestanov - Chabařovice a Knínice - Žďárek. Připravovaný či již realizovaný stavební zábor zemědělské půdy, která je zde biotopem druhu, dosahuje za posledních deset let jen v této úzce vymezené oblasti posledního zbytkového výskytu střevlíka zlatitého v ČR souhrnné výměry mnoha desítek hektarů; v měřítku Ústeckého kraje pak nemá rychlost a rozsah tohoto stavebního záboru obdoby.“

            Žadatel v odvolání především namítá, že vymezení lokality coby zastavitelného území v územním plánu je veřejný zájem dán a že škodlivý dopad jeho záměru bude jen okrajový. (Více viz odvolání v příloze.)

Marian Páleník, ředitel společnosti Přátelé přírody:

„Žadatelova argumentace v odvolání je podle mne chabá. Vlastně se vůbec nezabývá ani doložením veřejného zájmu, resp. jeho převahy, ani nemožností jiného řešení nebo umístění. To, že je v územním plánu lokalita jako zastavitelná a že se v okolí povolují jiné stavby, nehraje roli, stejně jako navržená kompenzační a minimalizační opatření; natož fakt, že žadatel již nehodlá zastavět celé území, ale jen jeho část. Přinejmenším toto bude obsahovat naše vyjádření k odvolání.“

Přátelé přírody vedou již 7 let kampaň za zachování volné krajiny v Pod/Krušnohoří a proti tzv. „zónám“. Konkrétně jde o tyto záměry: Euroform u Přestanova, Truck centrum u Krásného Lesa, CPI „park“ Žďárek, Obchodní centrum (outlet) Knínice a nově ještě Kasino Žďárek.

Kampaň Přátel přírody sestává z řady akcí a kroků, které na sebe logicky navazují a vyžadovaly vynaložení bez nadsázky ohromného úsilí. Jsou to například tyto:

1. Desítky dobrovolníků Přátel přírody strávily desítky hodin během řady víkendů opakovaným a systematickým obcházením Velkého, Malého a Lučního Chvojna, Arnultovic, Libouchce, Žďáru, Žďárku, Knínic, Krásného Lesa, Petrovic, Čermné atd. metodou od domu k domu. Snažili se oslovit maximum místních občanů, aby nejprve zjistili, jak jsou místní lidé informováni o „zónách“ a záměrech na jejich zastavění. Ukázalo se, že z 850 oslovených o nich vůbec neslyšelo 275, zbývající dvě třetiny měly kusé, nepřesné anebo zcela mylné informace.

2. Při druhém obcházení zjišťovali Přátelé přírody názor místních obyvatel. Z cca 800 oslovených občanů by „zóny“ vadily 87 % (6 % spíše, 81 % hodně); nevadily by jen 10 %.

3. Jelikož vedení obce tvrdilo, že zóny „všichni“ chtějí, zorganizovali Přátelé přírody petici za zachování volné krajiny v Pod/Krušnohoří, s níž opět obešli výše zmíněné obce. Jen během prvního víkendu podepsalo petici více než 500 místních obyvatel. Další stovky podpisů přibyly později.

4. Dále Přátelé přírody organizovali dvě elektronické petice. Za zachování volné krajiny v Pod/Krušnohoří odstartovanou r. 2008 a adresovanou starostům dotčených obcí podepsalo přes 400 občanů. K petici Stop plošné devastaci volné krajiny Ústeckého kraje z r. 2014 adresované vedení Krajského úřadu se přidalo přes 500 občanů.

5. Starostové Libouchce, Petrovic a Velkého Chvojna dostali rovněž e-maily cca 400 občanů s požadavkem zachovat volnou krajinu. Dalších asi 500 občanů zaslalo podobný e-mail vedení Ústeckého kraje. Obě tyto „kyber-akce“ organizovali Přátelé přírody.

6. Přátelé přírody dále vydali předtištěné korespondenční lístky s peticí, které pak jejich členové a příznivci zasílali starostům dotčených obcí a hejtmanovi Ústeckého kraje. Ti jich obdrželi několik stovek.

7. Členové a příznivci Přátel přírody připomínkovali rovněž výše uvedené záměry v rámci procesu EIA - posuzování vlivů na životní prostředí. Připomínek se na základě výzvy Přátel přírody sešlo několik set.

Snahu Přátel přírody v poslední době podpořily účastí v některých správních řízeních některé menší spolky jako Zdravé Ústí, Děti Země Brno nebo Stop tunelům.

Marian Páleník, ředitel společnosti Přátelé přírody k tomu uvádí:

„Za prvé: Přátelé přírody nepokládají účast v řízení za rozhodující záležitost. Klíčová je většinová vůle místních občanů a ta je jednoznačná. Naše organizace těmto občanům SLOUŽÍ, vyjadřuje jejich vůli, všemožně jim pomáhá, radí, poskytuje jim servis atd. V této věci vždy vystupujeme s mandátem stovek a tisíců místních občanů. Obrazně řečeno si nás tito lidé NAJALI, abychom prosazovali jejich vůli. Mezi Přáteli přírody a místními občany není ostrá hranice, nýbrž plynulý přechod. Stovky místních odpůrců „zón“ jsou fakticky Přátelé přírody, členové naší společnosti!

Mimochodem jsem jako jeden z dobrovolníků osobně také obcházel místní občany metodou od domu k domu, konkrétně prakticky celý Libouchec, a proto se osobně znám s celou řadou z nich, včetně současného starosty Libouchce pana Bolíka. A jsem velice rád, že jsem mohl osobně přispět k tomu, že v posledních obecních volbách získal pan Bolík zdaleka nejvíc hlasů ze všech kandidátů vůbec.

Za druhé: V protikladu s mediálním vyzněním stále pokládáme za hlavní problém nikoli výjimky pro zákonem chráněné druhy, nýbrž vliv na krajinný ráz. Zde bohužel magistrát města Ústí nad Labem, který je v této věci kompetentní, vydává souhlasy jako na běžícím páse každému, kdo o to požádá. Tato skutečnost se bohužel v médiích prakticky neobjevuje. Přitom hlavní VINÍK této situace je odbor ŽP ústeckého magistrátu.“

V Ústí nad Labem 17. 5. 2015