Ministerstvu životního prostředí
prostřednictvím
Krajský úřad Ústeckého kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
Velká Hradební 3118/48
K č. j.: 581/ZPZ/2015/ZD-784 400 02 Ústí nad Labem
Věc: Vyjádření k odvolání proti rozhodnutí o nepovolení výjimky dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. pro stavbu „Multifunkční zábavní centrum s hotelem a restaurací“ k. ú. Knínice u Libouchce
Dne 9. 4. 2015 bylo Krajským úřadem Ústeckého kraje vydáno pod č. j. 581/ZPZ/2015/ZD-784 rozhodnutí, kterým se v řízení o povolení výjimek ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů (§ 50 a § 56 zákona č. 114/1992 Sb.) v souvislosti se „Multifunkční zábavní centrum s hotelem a restaurací“ na pozemku p. č. 1259/27 k. ú. Knínice u Libouchce nepovoluje výjimka ze zákazů škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů střevlík zlatitý (Carabus auratus), zmije obecná (Vipera berus), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), chřástal polní (Crex crex), ťuhýk obecný (Lanius colurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), prskavec větší.
Proti tomuto rozhodnutí podal žadatel - Ing. Petr Novotný - odvolání; k tomuto odvolání žadatele podává spolek (dříve občanské sdružení) Přátelé přírody - Občanská společnost (dále též jen „sdružení“) toto vyjádření:
Sdružení považuje rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, za správné a zákonné a odvolání žadatele za nedůvodné.
K jednotlivým tvrzením uváděným odvolatelem sdružení uvádí:
Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů nemohla být v daném případě vydána, neboť nejsou splněny zákonné podmínky pro její udělení.
Zákonné důvody pro udělení výjimky nejsou dány; žadatel je neprokázal ani nedoložil.
Žadatel neprokázal ani nedoložil např. splnění podmínky převahy jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody a krajiny.
Zájem na realizaci dané stavby je výlučně soukromý a není dán žádný veřejný zájem na realizaci daného záměru (natož aby tento zájem převažoval nad zájmem ochrany přírody a krajiny).
K odkazu odvolatele na územní plán obce Libouchec je třeba uvést, že z něj veřejný zájem na realizaci daného záměru nevyplývá a vyplývat ani nemůže.
Soulad s územním plánem je důležitou podmínkou případné realizace záměru žadatele, avšak nelze z tohoto souladu vyvozovat existenci veřejného zájmu na realizaci záměru, a už vůbec ne převahu takového veřejného zájmu nad jinými veřejnými zájmy, v tomto řízení, zejména nad veřejným zájmem na ochraně zvláště chráněných druhů.
Veřejné zájmy se do územně plánovací dokumentace promítají ochranou a rozvojem přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území a ochranou krajiny (avšak pouze na té úrovni podrobnosti, pro kterou se územně plánovací dokumentace zpracovává) a vymezením veřejně prospěšných staveb a opatření.
Vymezení regulativů pro plochy v územním plánu určuje pouze regulativy a limity rozvoje území a ze zákona žádným způsobem neplyne, že existuje veřejný zájem na tom, aby se skutečně na té či oné ploše realizoval ten či onen záměr jen proto, že je v souladu s územním plánem. Soulad s územním plánem je podmínkou realizace záměru, veřejný zájem na jeho realizaci z něj však neplyne.
Veřejný zájem nelze odvozovat z územně plánovací dokumentace (územního plánu) již jen z toho důvodu, že se jedná o obecný dokument, který se nezabývá návrhem a řešením konkrétních staveb.
Teprve při posouzení konkrétní stavby, její funkce a kapacity a jejích konkrétních dopadů do území lze posoudit, zda je na realizaci dané stavby dán veřejný zájem, nebo nikoli.
Územně plánovací dokumentace stanoví, co a kde může být - za splnění všech ostatních zákonných požadavků - realizováno, a to z hlediska územního plánování. Při realizaci konkrétní stavby musí být samozřejmě splněny všechny další konkrétní předpoklady vyžadované právními předpisy chránícími další veřejné zájmy (ochrana vod, ovzduší, přírody a krajiny ad.), přičemž splnění těchto předpokladů není územním plánem nikterak prejudikováno.
Soulad s územně plánovací dokumentací je pouze jedním z předpokladů pro umístění určité stavby, který nemá vliv na splnění požadavků jiných (i z toho důvodu, že se zpracovává na jiné úrovni podrobnosti a tedy se může stát, že při detailním posuzování konkrétní stavby a daného území před jejím umístěním vyjde najevo skutečnost, která její realizaci neumožní, byť by byla v souladu s územně plánovací dokumentací). Proto nelze veřejný zájem konstruovat na základě územně plánovací dokumentace, ale jen na základě posouzení návrhu konkrétní stavby.
Skutečnost, že určité území je určeno k určitému funkčnímu využití, tak neznamená, že k tomuto účelu skutečně využito bude moci být. Teprve před umístěním stavby provedené např. biologické hodnocení ukáže, zda možnost územně plánovací dokumentace zastavět určité území může být využita či nikoliv (např. právě s ohledem na nález zvláště chráněných druhů živočichů).
Skutečnost, že stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací, je tedy rozhodná v řízení o jejím umístění, nikoli v řízení před orgánem ochrany přírody; koneckonců soulad stavby s územně plánovací dokumentací ani nepřísluší orgánu ochrany přírody přezkoumávat, neboť to činí stavební úřad v řízeních vedených dle stavebního zákona. Orgán ochrany přírody se tedy musí pohybovat plně v mezích zákona č. 114/1992 Sb. a posuzovat zájem na realizaci předmětné stavby (bez ohledu na soulad či nesoulad s územně plánovací dokumentací) v porovnání se zájmy ochrany přírody a krajiny.
Je třeba též připomenout, že ani v intencích stavebního práva (které je pro územně plánovací dokumentaci rozhodné) se s dokládáním veřejného zájmu nenakládá tak, jak to učinil žadatel.
Veřejný zájem se posuzuje jako další a specifická podmínka při vyvlastňovacím řízení, a to navíc jen u staveb vedených v územně plánovací dokumentaci jako stavby veřejně prospěšné. Např. silnice může být veřejně prospěšnou stavbou; zda je na její realizaci dán veřejný zájem, je však vždy možno posoudit až v porovnání konkrétních přínosů konkrétní navrhované stavby v daném místě s negativy (zásahy do zájmů chráněných právními předpisy), které tato stavba přinese. Stavební právo tak nekonstruuje veřejný zájem „automaticky“ dokonce ani u veřejně prospěšných staveb.
V případě pravdivosti argumentace zakládající veřejný zájem na realizaci dané stavby na územně plánovací dokumentaci (či dokonce na tomto zakládající i splnění dalších podmínek pro udělení výjimky!), by vedení řízení dle zákona č. 114/1992 Sb. postrádalo smysl a bylo by zbytečné, neboť by pouze stačilo odkázat se na územně plánovací dokumentaci.
Jinými slovy argumentace, odvozující veřejný zájem „automaticky“ z územně plánovací dokumentací, by vedla ke zjevně nepravdivému závěru, že veřejný zájem na výstavbě je dán všude tam, kde územně plánovací dokumentace s výstavbou počítá, tedy že na realizaci jakékoli (územně plánovací dokumentací předvídané) výstavby, navíc bez ohledu na její konkrétní navrhovanou podobu, je dán veřejný zájem. Tak tomu ovšem zcela nepochybně není a tento závěr je mylný - ne všechna výstavba je zájmem veřejným, dokonce většina staveb je realizována ze zájmů soukromých, jako je tomu v daném případě.
Soulad s územně plánovací dokumentací je tedy pouze jedním z předpokladů pro umístění určité stavby, který nemá vliv na splnění požadavků jiných.
Z územně plánovací dokumentace nikterak nevyplývá veřejný zájem na realizaci konkrétní navrhované stavby (v konkrétní navrhované podobě), ten je nutno zkoumat a prokazovat zvlášť při detailním posouzení předmětného území a konkrétní stavby.
Územně plánovací dokumentace zde tedy nemůže založit veřejný zájem pro realizaci dané stavby na daném území.
Je třeba připomenout, že předmětné území je dosud nezastavěnou, volnou a otevřenou krajinou, na čemž nic nemění ani případné liniové či jiné stavby v ní realizované, které navíc nejsou předmětem tohoto správního řízení (a odkaz odvolatele na ně zde tedy nemůže obstát).
Jiné stavby v území by naopak měly být důvodem pro další nezastavování území tak, aby podmínky pro výskyt zvláště chráněných druhů živočichů nebyly dále zhoršeny a nebyly již více narušovány ekologicko - stabilizační funkce přírody a krajiny v daném místě.
Kromě toho nejsou splněny ani ostatní podmínky, za nichž je výjimku dle zákona možno udělit.
S ohledem na zánik biotopů daných zvláště chráněných druhů živočichů v místě stavby v důsledku zástavby daného území lze konstatovat, že se nejedná o záměr, který by byl v zájmu ochrany těchto druhů.
Nejsou splněny ani ostatní zákonné podmínky pro udělení výjimky, tj. např. není prokázáno, že neexistuje jiné uspokojivé řešení.
Daný záměr je možno jistě realizovat na jiném místě, kde nedojde ke konfliktu se zájmem ochrany přírody a krajiny, zejména se zájmem na ochraně uvedených zvláště chráněných druhů živočichů.
Stejně tak není splněna ani podmínka, že by se mělo jednat o důvody na realizaci dané stavby naléhavé.
Realizace předmětného záměru není důvodem naléhavým - není dán z hlediska veřejných zájmů důvod, proč je nutno navrhovanou stavbu realizovat, natož naléhavě.
Rozhodná zde nejsou ani žadatelem zmiňovaná ochranná či kompenzační opatření.
Tato opatření jsou až důsledkem případného udělení výjimky, nemohou však být důvodem pro její udělení. Ochranná opatření nemohou být naplněním zákonných důvodů pro udělení výjimky, jsou až případným důsledkem toho, že úřad doje k závěru, že lze výjimku udělit.
Aby bylo vůbec možno uvažovat o podmínkách, za nichž by měl být záměr realizován, je třeba nutno nejprve vyřešit otázku, zda je vůbec záměr z hlediska podmínek pro udělení výjimky dle zákona č. 114/1992 Sb. přípustný či nikoli. Jestliže totiž nejsou splněny podmínky zákona pro udělení výjimky, jako je tomu zde, potom totiž nemá smyslu uvažovat o nějakých opatřeních na zmírnění negativních vlivů záměru.
Navrhovaná kompenzační či ochranná opatření nejsou navíc naplněním podmínky neexistence jiného uspokojivého řešení.
Zcela lichý je i odkaz žadatele na to, že jeho původní záměr byl nějaký jiný, větší.
Předmětem řízení je záměr aktuálně navrhovaný, nikoli jiný.
Předmětem posuzování je stav území po realizaci záměru oproti stavu stávajícímu, nikoli porovnávání realizace záměru s realizací nějakého většího záměru.
Žadatelem zmiňovaná „redukce“ záměru je zde tedy zcela bez právního významu.
Správní orgán v napadeném odůvodnění přesně odůvodnil, proč nedošlo k naplnění zákonem stanovených podmínek pro udělení výjimky a proč ji tedy nelze udělit.
Na toto odůvodnění, včetně odůvodnění ve vztahu ke střevlíku zlatitému, sdružení plně odkazuje.
Lze tedy shrnout, že nejsou splněny zákonné podmínky pro udělení výjimky dle zákona č. 114/1992 Sb. pro daný záměr, neboť jeho realizace není ve veřejném zájmu, natož ve veřejném zájmu, který by převažoval nad zájmem ochrany přírody (naopak veřejné zájmy narušuje), jakož nejsou splněny ani ostatní zákonné podmínky, a odvolání tak není důvodné.
Z výše uvedených důvodů sdružení žádá, aby odvolání navrhovatele bylo zamítnuto a aby rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 9. 4. 2015, č. j. 581/ZPZ/2015/ZD-784, jímž se nepovoluje výjimka ze základních podmínek ochrany uvedených zvláště chráněných živočichů pro stavbu „Multifunkční zábavní centrum s hotelem a restaurací“ na pozemku p. č. 1259/27 k. ú. Knínice u Libouchce, bylo potvrzeno.
V Ústí nad Labem dne 25. 5. 2015
------------------------------------
Přátelé přírody - Občanská společnost
IČ 26638282
V Podhájí 217
400 01 Ústí nad Labem
Marian Páleník
předseda správní rady spolku