* 1949 Od r. 1974 působil jako evangelický duchovní. Pracoval v disentu a byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Po té, co mu byl odebrán státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti (1979), pracoval jako odčítač vodoměrů a tajně jako farář. Státní souhlas mu byl vrácen r. 1987.
Podílel se na založení OF v Litoměřicích. V r. 1990 byl zvolen poslancem ČNR, v r. 1992 se vrátil ke svému povolání duchovního. V letech 2000 až 2006 byl senátorem za Litoměřicko. V Senátu pracoval ve Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, v Mandátovém a imunitním výboru a v Podvýboru pro kulturní dědictví.
Je jedním ze zakladatelů střediska Diakonie ČCE věnujícího se péči o zdravotně postižené klienty. Od r. 1995 je předsedou představenstva Diakonie ČCE. Pracoval v komisi Rady vlády pro lidská práva, je členem vězeňské duchovenské péče.
