Na první, zatím informativní setkání, týkající se budování nových jezů na dolním Labi, se sešli zástupci investora, Ředitelství vodních cest, se společností Přátelé přírody, která v minulosti připravila petici proti původně zamýšlenému plánu stavby a získala k ní na sedmnáct tisíc souhlasných podpisů.
„Naše schůzka byla zatím spíš jen seznamovacím jednáním. Ukázali nám své plány, jak to chtějí provést. S něčím bychom mohli souhlasit, s něčím ne.
Například jez je pro nás dál nepřijatelný, protože je významnou migrační překážkou zejména lososům, bobrům a vydrám,“ uvedl ředitel společnosti Přátelé přírody Marian Páleník. Podle něj se prozatím obě strany ještě na ničem nedohodly.
„Ale to, že s námi navázali zástupci investora kontakt, považuji za velmi významný posun kupředu. Dříve se s námi vůbec nebavili. Oni by chtěli mít například posouzení EIA hotové již na podzim, ale já si myslím, že by bylo mnohem lepší jednat třeba tři roky, a pak realizovat dohodnutou kompromisní variantu. Řekl bych, že do září žádný kompromis vyjednat nestihneme.“
Podobně se vyjádřil i Jan Vilikus z dodavatelské firmy Star, který byl na jednání přítomen. „Bylo to opravdu první kontaktní jednání. Shodli jsme se na tom, že je skutečně potřeba dialogu.“
Lubomír Chalupa z dodavatelské firmy Star souhlasí s názorem, že by se na projektu mělo spolupracovat s ekologickými skupinami. „Původní projekt jezů s otázkou ekologie vůbec nepočítal. Dnes naši technici diskusi s ekology vítají. Vývoj v ekologických otázkách hodně přitvrdil. I proto jsme se s Přáteli přírody dohodli na vstřícné diskusi,“ vysvětlil.
„Pokud budeme chtít dotace z Evropské unie, musíme se s nimi domluvit. Jen bychom uvítali, kdyby se jednotlivé ekologické skupiny a hnutí dohodly mezi sebou a vystupovaly vůči nám jednotně,“ dodal.
Původním účelem jezů na dolním Labi bylo energetické využití a o jejich výstavbě se uvažovalo již v 70. letech 20. století. „S tezí, že jezy zachrání labskou plavbu, se přišlo mnohem později, až kolem roku 1998 a byla zcela účelová,“ řekl Páleník. „Labská plavba totiž strádá daleko více nedostatkem moderních lodí a kontejnerových překladišť. Při přechodu na dopravu kontejnerů by jezy nebyly vůbec třeba.“
Podle něj jsou lodě plně naložené kontejnery tak lehké, že jejich ponor nevyžaduje žádné nebo jen minimální úpravy Labe. „Investice do velmi drahých jezů by byla neúčelná. Plavbě by mnohem více pomohl nákup moderních kontejnerových lodí.“
Umožnění státní podpory na modernizaci lodního parku a infrastruktury například navrhuje i nový program Evropské komise NAIADES.
Pokud by se přece jen měly zlepšovat plavební podmínky na Labi, navrhují Přátelé přírody posoudit variantu zjednosměrnění plavební dráhy. Jejím zúžením by se prý dosáhlo větší plavební hloubky. Při průměrném počtu 3 až 5 lodí denně není obousměrná plavební dráha vůbec třeba.
„Pokud investor skutečně objektivně posoudí i další varianty, jako by-passy, jak naznačoval, Přátelé přírody to uvítají. Jsme připraveni se účastnit dalších jednání,“ řekl Páleník. „Jen doufáme, že to není další trik investora nebo dokonce pokus zneužít naší vstřícnosti a v médiích ji vydávat jako náš souhlas se stavbou jezů. Proto jsme opatrní a sledujeme se zájmem další kroky investora.“
Janni Vorlíček, Ústecký deník, 24. 5. 2007