Děčín, Praha - Potkat na Labi českou nákladní loď se stává stále vzácnějším úkazem.
Rejdařské firmy postupně přesunují své aktivity do ciziny a objem jejich přepravy po českém území se dostal na nejnižší úroveň v historii - v porovnání s rokem 2006 klesl výkon českých rejdařů na našich řekách o 20 procent.
Důvod? Podle rejdařů především nedostatečná výška hladiny na čtyřicet kilometrů dlouhém úseku řeky mezi Ústím nad Labem a státní hranicí. Na rozdíl od zbývající části řeky od Ústí nad Labem po Chvaletice na tomto úseku chybějí jezy a plavební komory, a proto nelze dostatečně regulovat výšku hladiny.
Bez úprav to nepůjde
„Tato čtyřicetikilometrová mezera odděluje Česko od zámořských přístavů,“ uvedl Miroslav Šefara, který šéfuje Ředitelství vodních cest. Tato státní organizace má na starosti správu a budování vodních cest.
Úzké hrdlo v napojení české a německé části Labe by měla odstranit výstavba plavebního stupně v Děčíně. Ta se však plánuje již více než deset let a její realizace se stále odkládá. „Největší problém je vyhovět všem požadavkům na ochranu přírody,“ vysvětluje Šefara.
I proto byly plány už několikrát přepracovány a zredukovány. Momentálně se chystá posuzování vlivu stavby na životní prostředí. „Nedá se odhadnout jeho výsledek ani jak dlouho bude trvat. Je to velmi komplikovaný proces,“ dodal Šefara.
S vybudováním plavebního stupně nesouhlasí ekologická sdružení, nelíbí se ani řadě obyvatel severních Čech. „Naši petici proti výstavbě podepsalo 18 tisíc lidí,“ řekl Marian Páleník, ředitel společnosti Přátelé přírody. Podle něj je chyba, že se nezkoumají jiné varianty než navrhovaný plavební stupeň. „Za obrovský krok dopředu ale považuji to, že jsme začali naše připomínky konzultovat s investorem stavby,“ dodal Páleník. Vybudování plavebního stupně podle něj poškodí ekosystém štěrkopískových naplavenin v této části řeky.
Ministerstvo dopravy přitom se stupni počítá. „Investice byla zařazena do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury na léta 2007 až 2013,“ potvrdil mluvčí ministerstva Karel Hanzelka. „Není ale přesně specifikováno, kdy výstavba začne,“ doplnil. V návrhu se počítá s tím, že stavba spolkne necelé čtyři miliardy.
Doprava může nyní kvůli nedostatku vody stát i několik měsíců, což potvrzují také výsledky, které má k dispozici ministerstvo dopravy. Za uplynulých více než tři sta dní roku 2007 nemohly plout lodě z Děčína a do něj celých 130 dní.
Rejdaři proto přesouvají svoje lodě na jiné evropské toky a od roku 2004 se objem těchto přeprav zvýšil sedminásobně. Na Česko pak už nemají ani kapacity. „Ubývá také lodí, které plují pod českou vlajkou. Zatímco loni jich bylo 120, letos jich je pouze 107,“ řekl Jiří Kratochvíl, viceprezident Svazu dopravy.
Prodej lodí je jednou z možností, jak mohou rejdaři snížit ztráty z toho, že jejich lodě měsíce nemohou plout.
Ministerstvo dopravy také plánovalo, že jim začne z rezervních fondů vyplácet finanční kompenzace za špatné plavební podmínky. Za léta 2004 až 2007 by náhrady měly činit 158 milionů korun. „Vláda měla tento návrh v létě projednávat, ale nakonec jej z programu stáhla, a vyplácení náhrad tak stále není jisté,“ uvedl Milan Rába, ředitel rejdařské společnosti ČSPL (nástupnická firma Československé plavby labské). MF Dnes, 14. 11. 2007