Téměř po celý rok by mělo být díky prohrábkám splavné Labe v Německu, u nás chybí jez. (Poznámka PP: Splavnost samozřejmě na Labi máme "odjakživa". Celá akce v Německu má zlepšit ponory ze 117 na 130 cm - myšleno 345 dní v průměrném roce, přičemž v letech nadprůměrných se akce neprojeví skoro nijak. Titulek je tedy velmi zavádějící. Autor v diskusi uvedl, že vycházel z článku vydaného ČTK. Ta je známa tím, že skoro 20 let systematicky hlásá téměř výhradně názory jezařů. Konec poznámky PP.)
Německé ministerstvo dopravy počítá s prohloubením plavebního koryta Labe mezi Hamburkem a českými hranicemi na minimálně 1,6 metru. Chce tak zajistit splavnost řeky pro nákladní dopravu 345 dní v roce. Kromě toho ji vyjme z kategorie doplňkových vodních cest. Padl tak jeden z argumentů odpůrců výstavby plavebního stupně v Děčíně. Podle německého tisku to řekl státní tajemník ministerstva Enak Ferlemann.
„Je to jen potvrzení dopisu kancléřky Merkelové premiéru Nečasovi. Stavba dna v Německu prohrábky umožňuje, u nás musíme postavit jez. A teď je řada na nás,“ je přesvědčen velký zastánce stavby plavebního stupně a bývalý šífák poslanec Jaroslav Foldyna.
Ferlemann rovněž oznámil, že vláda přehodnotila své záměry a německý úsek řeky po Lauenburg nebude klasifikovat jako doplňkovou vodní cestu, což u dopravců i české a saské vlády vyvolávalo obavy z omezení investic do tohoto toku. Tajemník nicméně upozornil, že tato změna neznamená příliv velkých investic do tohoto úseku Labe.
Proti prohlubování řeky se naopak staví ochránci životního prostředí. „Přírodní ráz Labe tím bude definitivně kanalizován,“ kritizoval záměry ministerstva mluvčí ekologické organizace BUND Ernst Paul Dörfler.
Břehy toku budou podle něj muset být zpevněny kameny a k dosažení plánované hloubky 1,6 metru po většinu roku budou z dlouhodobého hlediska nutné na řece i přehradní hráze.
„To by vedlo k tomu, že by vyschly jedinečné lužní lesy a Sasko-Anhaltsko by přišlo o svůj nejcennější přírodní areál,“ uvedl Dörfler jeden z možných důsledků. Podle magdeburského ministerstva dopravy ale žádné ekologické škody nehrozí.
S tím souhlasí také ekologové z českého ekologického hnutí Arnika, které dlouhodobě bojuje proti výstavbě plavebního stupně v Děčíně.
„S kolegy z BUND souhlasíme. Víme, že se prohrábky občas dělají. Navíc pokud se budou provádět v chráněných územích, je třeba souhlas ministerstva životního prostředí,“ tvrdí mluvčí Arniky Zora Kasíková s tím, že to není zásadní posun, protože se žádné velké investice do řeky neplánují.
S podobnými problémy se potýkala a také potýká stavba dálnice D8, která má kraji pomoci v dopravní návaznosti na zbytek Evropy. Stejně jako vodní stupeň na Labi v Děčíně.
„Nyní jsme na řece úplně ve stejné situace, v jaké bylo před mnoha lety ministerstvo dopravy při stavbě teplické dálnice. Němci již stáli na hranicích, kam přisvištěli od Berlína ve svých autech. Dál mohli pokračovat leda tak na káře, protože na naší straně bylo s výstavbou velké zpoždění, většinou kvůli takzvaným ekologům,“ dodal poslanec Foldyna.
Na české straně má splavnost Labe po 345 dní v roce zajistit plánovaná výstavba plavebního stupně v Děčíně. Ta je v současnosti ve fázi posuzování jeho dopadů na životní prostředí. České ministerstvo životního prostředí vrátilo posudek s připomínkami Ředitelství vodních cest k dopracování. Se stavbou dlouhodobě nesouhlasí české a saské ekologické organizace a saské ministerstvo životního prostředí.
Podle posledního projektu by součástí stavby měl být nejen pohyblivý jez, ale také vodní elektrárna. Ta by zásobovala okolí Děčína.