Zaslání na email

Od:
Komu:
Vzkaz:

Máme řešení pro Labe


Rozpracovali jsme alternativní řešení pro dolní Labe. (Přesněji poslední úsek horního Labe - ve skutečnosti Německem teče nejen dolní, ale i střední Labe, čemuž odpovídají průtoky a tudíž i plavební podmínky.)
Dospěli jsme k poznání, že za méně peněz lze současně zlepšit plavební podmínky - a to bez výstavby jezů - i ZVÝŠIT přírodní bohatství řeky Labe.

Vtip spočívá v rozdělení Labe na dvě ramena:

Jedno rameno (na obr. vpravo) by sloužilo plavbě; šlo by tedy de facto o laterální kanál s minimálním podélným sklonem. K překonání výškového rozdílu by lodím sloužila plavební komora, eventuálně dvě.

Druhé rameno (na obr. vlevo) by se ponechalo "přírodě" a stalo by se kvazi-divokou volnou řekou.
Jelikož je kvůli plavbě potřeba udržovat v řečišti neustále plavební dráhu (kynetu), podnik Povodí Labe dno řeky čas od času prohrabuje. Jakmile by se s tím přestalo a řeka se nechala svému osudu, začala by postupně "divočet". Pomoci bychom jí mohli vytvořením ostrovů a poloostrovů.

Když jsem se byl r. 2008 podívat na umělý mokřad, který byl náhradou za rozšíření kanálu Mittelland povinen vytvořit jeho provozovatel u Mannhausenu, nechtělo se mi ani věřit, že zde pár let od jeho vzniku napočítali, pamatuji-li si to přesně, 96 druhů hnízdících ptáků!

(Napište do Googlu "Flachwasserzone Mannhausen", projděte pár odkazů a budete, myslím, překvapeni. Mile.)

Nad Křešicemi, příp. i u Malého Března by mezi plavební komorou a "přírodním" ramenem vznikl ostrov, který by se nechal "zdivočet". Nad a pod ním by byla ramena oddělena podélnou (přelévanou) hrázkou. Ta by svou roli plnila hlavně za nízkých vodních stavů; při vyšších by byla většina hrázky pod hladinou.

Myslím, že do pár let by zde byly, když ne přírodně nejcennější, tak jedny z nejcennějších lokalit Ústeckého kraje. Biodiverzita (druhová pestrost) těchto úseků divokého Labe by časem mohla být jedna z nejvyšších v celé ČR.

Jste-li pro, připojte se, prosím, na k naší el. petici Divoká řeka místo jezů! a hlavně pošlete mail ministrovi ŽP Brabcovi s požadavkem, aby MŽP vydalo nesouhlasné stanovisko pro první jez na Labi (tzv. Plavební stupeň Děčín).

Návod, jak zaslat mail ministrovi ŽP a podepsat petici, naleznete ZDE.



Předem Vám za Vaši pomoc velice děkuji!

Marian Páleník
předseda správní rady o.p.s.
Přátelé přírody


(c) Ing. Václav Budinský