Co odhaluje a co skrývá studie proveditelnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe?
RNDr. Naděžda Johanisová, Ph.D.
V poslední době se opět rozvířila debata o hypotetickém kanálu Dunaj-Odra-Labe - obřím a kontroverzním vodním díle, které by propojilo povodí všech tří řek a posílilo tak možnosti vnitrozemské a mezinárodní vodní dopravy. Nyní však s novou dimenzí: zastánci vodního koridoru naznačují, že kanál dává ekonomický smysl. Odvolávají se přitom na studii proveditelnosti, kterou v říjnu Ministerstvo dopravy představilo, ale nezveřejnilo.
„Kanál D-O-L těsně prošel hodnocením ekonomické efektivity… Zemanův vodní kanál se vyplatí… Kanál D-O-L by stál 582 miliard a projekt je efektivní…“ tak a podobně reagují hromadné sdělovací prostředky na zprávu o studii proveditelnosti zvažovaného koridoru, který už léta prosazuje nejen prezident Zeman, ale také rejdařská lobby. Odpůrci kanálu jsou studií poněkud zaskočeni: je možné, že se státní mašinérie dá na základě studie do pohybu a zahájí kroky k realizaci koridoru? Předložená částka je sice astronomická (pro srovnání: blíží se polovině celkových příjmů státního rozpočtu v roce 2018), ale co když se podaří získat dotaci EU, anebo - jak naznačuje prezident Zeman - se jako investor přihlásí Čína? Pravděpodobnější možnost pak je, že se kanál začne stavět tzv. salámovou metodou: tu jez, tu nádrž, tu prohloubení koryta řeky…
Už z těchto důvodů je důležité studii nepodceňovat, prostudovat ji a kriticky zhodnotit. Co nám vlastně sděluje? Z jakých předpokladů vychází a jaké metody a argumenty používá? Na čem staví své závěry, která media pak výběrově citují? Kdo se ale chce do studie ponořit, ten s překvapením zjistí, že není pro veřejnost oficiálně k dispozici. Ministerstvo dopravy, které o závěrech vydalo v říjnu