Zaslání na email

Od:
Komu:
Vzkaz:
1991Historie (resp. prehistorie) Přátel přírody sahá až do roku 1991. Tehdy v reakci na záměr zkolaudovat obří toxickou skládku Spolchemie na kraji města vznikla Občanská liga města Ústí n. L. (původně Liga pro záchranu města Ústí n. L.), nejprve jako občanská iniciativa později jako občanské sdružení.


Všebořická toxická skládkaPetici tehdy podepsalo během asi 14 dní přes 3 000 Ústečanů. Přes masivní protesty Zastupitelstvo města Ústí nad Labem - po asi 10hodinovém jednání - v lednu 1992 skládku nakonec schválilo. A to zejména hlasy poslanců za ODS a BDS (tzv. Blok demokratických stran), ale také ČSSD a KSČM a bohužel i některých zastupitelů za Stranu zelených (SZ) - především těch, kteří seděli v radě města: pánů Leopolda Kukačky, MUDr. Dušana Osleje, Petra Ptáčníka (ze SZ pak přestoupil do ODA) a Ing. Václava Vernera (později ODS). Ukázalo se, že chemická lobby má pro jistotu "své lidi" ve všech stranách městského zastupitelstva.


Začátek konce SZToto hlasování změnilo mnohé:
1. Dalo by se říci, že od této chvíle se s Občanskou ligou (OLÚ) vlekla neúspěšnost.
2. SZ ztratila v Ústí nad Labem svůj kredit a zklamala většinu svých voličů.
Na protest proti postoji SZ z ní začátkem ledna 1992 vystoupil Marian Páleník, od prosince 1990 předseda Okresního výboru SZ v Ústí nad Labem a zástupce starosty v obvodě Ústí nad Labem - město.


SPON ke hvězdámJako nestraník po té Marian Páleník 31. 1. 1992 rezignoval na svou funkci zástupce starosty. Mimochodem jako svého nástupce navrhl tehdejšího člena rady obvodu Ing. Miroslava Pátka. Ten byl tehdy koalicí OF - SZ - BDS přibrán jako jediný zástupce dnes již neexistující strany SPON. Později mu - v jakési personální krizi ODS - bylo nabídnuto místo náměstka primátora za podmínky, že vstoupí do ODS. Ing. Pátek se stal obojím - členem ODS i náměstkem primátora. Když byl - kvůli skandálu s Matiční - nucen odstoupit primátor Hruška, primátorství padlo na jeho náměstka. V roce 2006 byl někdejší obvodní radní za "jakýsi" SPON zvolen dokonce do Sněmovny.


1992 - Rozpad a rozklad SZSZ tedy přišla nejen o jednoho svého člena, ale také o místo zástupce starosty. Preference ústecké SZ spadly z 10 - 12% z přelomu let 1991 a 1992 na cca 2% v červnu 1992 (koalice SZ, ČSS a ČZS získala na Ústecku necelých 6%). Po té se vybarvili její zástupci v radě města ještě více: Petr Ptáčník přestoupil do ODA a Ing. Verner (nestraník na kandidátce SZ) vstoupil do ODS - stejně jako někteří další členové zastupitelstva za SZ. Např. Josef Dvořák do ODS.


Nejsilnější strana v Ústí? Spolchemie!Zajímavý byl přehled zaměstnavatelů některých radních a členů zastupitelstva: Josef Dvořák - Spolchemie, Ing. Petr Novotný - Výzkumný ústav anorganické chemie (VÚAnCh), Ing. Václav Verner - VÚAnCh, Ing. Miroslav Pátek - VÚAnCh, Ing. Lukáš Mašín - VÚAnCh, Ing. Josef Hroch - Spolchemie, Leopold Kukačka - bývalý zaměstnanec Spolchemie, Ing. Miroslav Bauer - VÚAnCh, Ing. Jiří Bavor - VÚAnCh,...


1994 - Mariánský most a korupceJelikož tehdejší SZ přestala plnit svou funkci, zastoupila jí OLÚ. Ta vlastně plnila roli skutečné opozice a dařilo se jí upozrňovat na řadu problémů. Možná "nejslavnější" kauzou byl postup při rozhodování o výstavbě Mariánského mostu za 800 miliónů korun - což se blíží ročnímu rozpočtu celého města! Ústí nad Labem má sice (krásný) most, ale o tom, zda je to skutečně priorita, "zapomněla" vládnoucí ODS vést veřejnou dikusi. Podle dobře informovaných zdrojů zaváněla celá věc korupcí. (Někteří lidé připravující tuto gigantickou zakázku byli členy ODS v Praze a kandidovali za ní i do Sněmovny.) OLÚ tuto otázku rozvířila, ale v zastupitelstvu opět prohrála. (Život pak sice dal za pravdu OLÚ ve většině pesimistických předpovědí, zejména v tom, že původně slibovaná cena se několikrát zvýšila.)
Dalo by se říci, že z této doby pochází nevraživost mnohých ústeckých politiků vůči lidem tehdy aktivním v OLÚ.
OLÚ dále kritizovala vedení trasy dálnice D8 (již v roce 1993 až 1995), plán na výstavbu vodního díla Malé Březno apod.


1995 - rozkol v OLÚV roce 1995 se v OLÚ vytvořily dva názorově odlišné proudy, které nebyly s to se dohodnout na dalším osudu Ligy. Křídlo otců zakladatelů chtělo dále zůstat u "osvědčené" (podle druhého křídla neosvědčené) podoby coby diskusního klubu a u tzv. "nastřelování" témat. Křídlo nově příchozích (vedené Marianem Páleníkem) požadovalo profesionalizaci, která by zlomila prokletí neúspěšnosti. Její příčiny vidělo pochopitelně každé křídlo jinde.
Na podzim roku 1995 ohlásil tehdejší předseda OLÚ Ing. Jaromír Suchý, který navenek nepatřil ani k jednomu křídlu, rezignaci na svou funkci. Křídla se střetla o to, kdo bude jeho nástupcem. Vše se mělo "rozseknout" na valné hromadě, kde mělo křídlo "reformistů" poměrně pohodlnou většinu. (A jelikož se někteří členové křídla "otců zakladatelů" na schůzi vůbec nedostavili, činil poměr hlasů asi 2 až 3 ku 1.)
Ještě krátce před konáním valné hromady navrhoval odstupující předseda OLÚ Ing. Jaromír Suchý Marianu Páleníkovi, aby na předsedu kandidoval on. Ten to dlouho odmítal a snažil se Ing. Suchého přesvědčit, aby ve funkci zůstal. (A dál sjednocoval a usmiřoval obě křídla.) Když se mu to ani po dlouhé "masáži" nepovedlo, vyhověl Ing. Suchému a se svou kandidaturou souhlasil. To pochopitleně vyvolalo nelibost "otců zakladatelů", protože jeho koncepce znamenala výrazné změny do zaběhaných pořádků.


Zrada nebo podraz?
Na zlomové valné hromadě OLÚ (v prosinci 1995) však došlo k několika překvapivým a nečekaným obratům:
1. Ing. Suchý - v rozporu s tím, co dlouhé měsíce před tím avizoval a čím výrazně polarizoval, až paralyzoval OLÚ - na svou funkci předsedy nerezignoval. (Marian Páleník to ale zjistil až přímo na valné hromadě.)
2. "Reformním" členům, kteří měli pohodlnou většinu, bylo oznámeno, že podle stanov OLÚ nejsou členy. K zisku členství by museli odevzdat písemné přihlášky a ty by zakládající členové OLÚ museli odsouhlasit. Jelikož se tak nestalo, měla OLÚ asi 7 "řádných" členů - shodou okolností patřících do křídla "otců zakladatelů". Reformisté tedy jako nečlenové neměli na valné hromadě hlasovací právo.


Gentlemanská dohoda
Nakonec byla uzavřena gentlemanská dohoda - OLÚ se rozdělí: Křídlo reformistů se bude jmenovat Občanská společnost města Ústí n. L. (OSMÚ - později Přátelé přírody) a křídlo "otců zakladatelů" (nově s Ing. Suchým) se přejmenuje na Liga na záchranu měsa Ústí n. L. Grant, který se Marianu Páleníkovi podařilo získat pro OLÚ, bude převeden na OSMÚ.


12 statečných
9. 1. 1996 se tedy sešlo 12 členů někdejšího reformního křídla OLÚ na ustavující valné hromadě nového sdružení (OSMÚ).
Předsedou OSMÚ byl zvolen Marian Páleník.
Stanovy OSMÚ zaregistrovalo Ministerstvo vnitra ČR 11. 1. 1996. (Návrh na  registraci sdružení byl ovšem podán kolem 20. 12. 1995.)


Cesty OLÚ  a OSMÚ se rozešly
Ctilo se ovšem nepsané pravidlo, že OLÚ se bude věnovat  "městským" kauzám (Spolchemie apod.), kdežto OSMÚ ochraně přírody - tedy spíše věcem dotýkajícím se okolí města - vodnímu dílu Malé Březno apod.
Další osudy OLÚ jsou mimo téma těchto webových stránek.
Další osudy OSMÚ (Přátel přírody) právě naopak.

M. Páleník, 8. 11. 2005 a 15. 3. 2011 (drobné aktualizace a opravy 1. 4. 2016)