Před sto lety po Labi 4× více než dnes
Pro prosazení staveb na (českém) Labi se nejčastěji používá argument, že je to nutné pro rozvoj lodní dopravy. Rozvojem se většinou myslí zvýšení objemu přepravy.
To, že se nyní po Labi přepraví ročně asi 1 milión tun zboží, je údajně dáno neexistencí jezů na dolním Labi.
Už se ovšem "zapomíná" dodat, že se kdysi na českém Labi přepravily 4 milióny tun ročně - a to v době, kdy ještě jezy na Labi nebyly.
Na historickém snímku je např. Labe u Střekova - bez známého jezu postaveného ve 30. letech 20. století.
Na snímku nahoře je na levém břehu patrna také řada
Rovněž z toho snímku z roku 1901 je vidět, že Labe v té době bylo splavné.
I níže po proudu bylo Labe splavné. Dokazuje to tento snímek z roku 1890, pořízený v Děčíně.
Na dalším historickém snímku je zachycen osobní kolesový parník v Litoměřicích na přelomu 19. a 20. století, kdy pravidelná linka z Drážďan vedla až do Litoměřic.
To, že se po (českém) Labi dnes přepraví 4× méně zboží než před 100 lety, má tedy nejspíš poněkud jinou příčinu.