Rozhovor s Janem Beránkem
Je jaderná energetika v ČR republice opravdu beze zbytku nahraditelná? Nezveličují se rizika, především pak provoz Jaderné elektrárny Temelín? Alternativní zdroje v našich podmínkách energetickou soběstačnost nezajistí? Máme dovážet elektrickou energii? Mají pravdu odpůrci jaderné energetiky, nebo se kloníte k názorům Dany Drábové, předsedkyně SÚJB?
Na otázky odpovídal Jan Beránek 29. března 2007 v on-line rozhovoru na serveru ČT24.
KE4: Když už jsme u problematiky atomové energie, co si myslíte o rozpačitých stanoviscích představitelů ČSSD k této věci? Nezdá se vám, že ekologická politika u nich trochu pokulhává, přestože téma enviromentalismu přirozeně tvoří integrální součást jejich programu? I když sociální politika je prioritou programu ČSSD, ekologie by neměla být až na dalším místě, nýbrž simultánně s tezemi o sociální spravedlnosti a solidaritě.
Odpověď: Myslím si, že sociální demokracie, která vychází z emancipačního hnutí konce 19. století, nedokázala adekvátně reagovat na současné výzvy a světové problémy, jako jsou klimatické změny, šíření jaderných rizik nebo ekonomická globalizace. Právě z toho důvodu je na politické scéně potřebná nová politická síla, která se oprostí od klasických schémat a dokáže přemýšlet a navrhovat řešení bez nějaké ideologické předpojatosti. Oproti mým představám tuto roli ale česká Strana zelených nesplňuje, příliš snadno zapadlo do systému a stala se jeho součástí.
Michal: dodatek: mohl byste mi prosim poslat odkaz na ony existující, oficiální odhady potenciálu obnovitelných zdrojů u nás - ne nějaké spekulace, ale výpočty Světové banky, Ministerstva průmyslu, životního prostředí, státní energetické agentury? Nebo mi prosim odpovezte konkretneji. dekuji
Odpověď: Některé materiály asi nejsou na webu, něco mám jen v papírovém výtisku, něco v elektronickém archivu. Ale orientačně, například pokud jde o výrobu elektřiny, což je v souvislosti s diskusí o Temelínu a jaderných reaktorech to hlavní. Technicky využitelný potenciál se pohybuje v těchto hodnotách: vítr 4 až 10 TWh, spalování biomasy 3 až 10 TWh, bioplyn 1 až 3 TWh, fotovoltaika 0,5 až 6 TWh, geotermální 10 až 30 TWh, dodatečná vodní 2 TWh (plus současné 2-3 TWh), celkem rozsah 25 až 60 TWh. Spotřeba elektřiny v ČR v roce 2006 přitom dosáhla 63,5 TWh. Děkuji za všechny otázky a přeji pěkný den! Jan Beránek
Drulák: Jakto, že Dukovany běží bez problémů?
Odpověď: Úplně bez problémů neběží, i když se od jejich spuštění v roce 1985 (22 let!) podařilo vychytat problémy, které Temelín dodnes nevyřešil. I v Dukovanech existují rizika, která se samozřejmě nemusí projevit dnes ani zítra, ale jejich pravděpodobnost zdaleka není nulová a jejich následky by mohly být katastrofální.
Mirka: Otazka, respektive dodatecna otazka, reakce na vasi odpoved pro pana frantu: vase posledni veta: Existují levnější, účinnější a dostupnější technologie, které tak dokáží podstatněji odbourávat skleníkové emise. Ty by měly dostat přednost. Jake jsou to zdroje?
Odpověď: Jsou to v prvé řadě energetická účinnost. Jak jsem psal, ČR zaostává za průměrem (!) EU25 asi trojnásobně. Ovšem i v EU je snaha o další zlepšování efektivity, viz rozhodnutí jarního summitu o zvýšení účinnosti o 20 % do roku 2020. Existuje řada ekonomických studií, které ukazují, že jedno Euro investované do úspor energie umožní odbourat 3- až 5-násobně více skleníkových emisí, než kdybychom toto Euro investovali do stavby jaderné elektránry. Na straně výroby jde o větrné elektrárny, jejichž produkce se dlouhodobě zvyšuje meziročně o více než 30 % a v Německu už mají přes 20 000 MW instalovaného výkonu. Na řadě míst jsou větrné elektrárny již plně konkurenceschopné klasickým zdrojům. Také některé zdroje na biomasu nebo solární ohřev se už dnes finančně vyplatí a jejich potenciál poroste s tím, jak se nevyhnutelně budou zdražovat klasické energetické suroviny - jednak kvůli poplatkům za uhlíkové emise, jednak z důvodu omezených zásb uranu (jeho cena za poslední tři roky na světových trzích vzrostla pětinásobně), ropy, uhlí a plynu.
Vítek: Dobrý den,pane Beránku znáte termodynamické zákony napr. ten o omezene hustote toku energie? Pokud ano,zkusil jste ho nekdy pouzit v praxi? Jak si predstavujete optimalni energeticky mix (pro elektrickou energii) pro CR ve strednedobem horizontu?Dekuji.
Odpověď: Ano, znám. Optimální energetický mix pro ČR zatím přesně neznám, je škoda a chyba, že něco takového ještě žádná vládní instituce nezkusila spočítat. Ale účastním se nyní projektu, který by měl právě na tuto otázku dát jasnější odpověď. Návrhy takových mixů, které vycházejí z potenciálů, limitů i ceny jednotlivých zdrojů, ale existují jak pro EU, tak na globální úrovni (včetně dílčích scénářů pro jednotlivé regiony). Poslední takový scénář zveřejnila letos v únoru organizace Greenpeace a zpracoval ji německý Ústav tecnické termodynamiky DLR. Diskutuje názorně i například kolik plochy by bylo potřeba k produkci potřebné energie z větru, slunce atd., celkové náklady na uskutečnění takového scénáře apod. Doporučuji k přečtení, je to opravdu velmi dobrá studie. K dispozici je na http://www.energyblueprint.info.
němci a francouzi: Němci vážně uvažují, že se k jaderné energii, a to je evropská velmoc. Společně s Francií mohou zásadně otočit protijaderné postoje. Co o tom soudíte?
Odpověď: V Německu došlo v roce 2000 k dohodě všech stran (politiků i průmyslu) na pozvolném výstupu z jaderné energetiky, což bylo potvrzeno přijetím zvláštního zákona. Fakt, že se současná pravice nyní snaží tento zákon zrušit, ještě neznamená, že k tomu dojde - Merkelová to prosazovala v předvolební kampani, i na počátku působení pravolevé koaliční vlády, ale neprošlo to. Ani ve Francii není překvapivě příklon k atomu jednoznačný, například socialistická kandidáta Royalová je proti stavbě dalších bloků a dokonce chce část elektráren postupně vyřadit. Říká k tomu výstižně: "Jsme příliš závislí na jaderné energetice... Nelíbí se nám, že země jako Libye, Maroko nebo Írán usilují o vystavění vlastních jaderných elektráren. Sami jim ale dáváme špatný příklad, protože se tváříme, že bez atomu se nelze obejít". Nedávných francouzských protestů pro stavbě nového reaktoru ve Flamaville se účastnilo asi třicet tisíc lidí! Jinak samozřejmě nepodceňuji obrovský tlak jaderného průmyslu na to, aby jim vlády poskytly lepší podmínky a dotace a aby se nějaké reaktory zase začaly stavět, byznys je byznys.
Cyril, Praha: Dobry den, cetl jsem studii, podle ktere se predpoklada, ze vyhledove by bylo velice nerozumne se nyni vzdat toho, ze vyrabime vice elektriny, nez potrebujeme, tedy, ze nyni vyvazime, jak pisete 1800MW. Podle dane studie totiz za cca. 25 let bude (v dusledku narustu poptavky )v CR takova poptavka po elektrine, ze tento prebytek budeme potrebovat sami pro sebe. Zaver rika, ze pokud ted napr. zavreme Temelin s tim, ze stejne tu energii vyvazime, ze za onech 25 let sami budeme muset DOVAZET, samozrejme za mnohem vyssi cenu. Otazka: co si myslite o zaverech vyse zminovane studie? dekuji
Odpověď: Za prvé, těžko říct, jestli je dobré věřit studiím institucí zainterestovaných na výstavbě dalších (jaderných elektráren). Já jsem zaznamenal takové prognózy od ČEZu a od Ústavu jaderného výzkumu v Řeži (mimochodem, ČEZ vlastní 52 % jeho akcií; to je zajímavé i v souvislosti s tím, že právě ÚJV je autorem řady "nezávislých" studií a posudků ohledně jaderné bezpečnosti jaderných elektráren ČEZu). Za druhé, mám ještě v archivu podklad ministrva průmyslu Vladimíra Dlouhého z jara 1992, kterým přesvědčoval tehdejší vládu, že je nezbytné dostavět Temelín. Píše se v ní, že pokud nebude Temelín dostavěn - tehdy se počítalo s tím, že se to stihne za dva roky - nastanou již v roce 1995 dramatické výpadky v zásobování elektřinou v rozsahu 100 dní v roce. Stejně jak v druhé polovině 90. let předkládal ČEZ prognózy rychlého růstu spotřeby, které se dodnes nenaplnily. Důkazem toho je, že Temelín pořád běží - tedy pokud není zrovna odstavený - kompletně na vývoz, a to je prosím rok 2007, tj. 15 let po alarmistické zpráva ministra Dlouhého. Za třetí, i kdyby prognózy rychlého růstu spotřeby byly správné, považuji za nezbytné podniknout taková opatření, aby se dramatický růst spotřeby odvráítil. Jsme v době, kdy je třeba hledat všechny cesty k tomu, aby se spotřeba energie snižovala, protože právě ona je hlavním faktorem růstu skleníkových emisí (a to bez ohledu na jadernou energetiku, která má na celkové spotřebě energie mizivý podíl).
karel dvořák: Myslíte si,že se jaderná energetika při současném zvyšování spotřeby el.dá adekvátně nahradit? Myslíte si,že by dovoz el.energie byl levný? Jak vypadá bezpečnost jaderných elektráren celkově ve světě?
Odpověď: Podívejte se, jaderná energetika dnes kryje asi 7 % veškeré spotřeby energie. I obnovitelné zdroje, kterým se u nás leckdo vysmívá, mají dvojnásobný podíl. Vzhledem ke kolaterálním rizikům nepovažuji za vhodné snažit se zvýšit podíl jádra i třeba jen na dvojnásobek, což by stejně energetickou situaci nevyřešilo. Ve světě je přes čtyři stovky reaktorů, většina byla spuštěna v 80. letech, můžete si tedy představit, že jejich bezpečnost neodpovídá dnešním poznatkům a rizikům. Vzpomínám si například, že v roce 1995 na námitku rizika pádu letadla na dukovanský reaktor (který nemá žádný ochranný kontejnment!) reagovala státní správa i ČEZ tvrzením, že taková situace nemůže nastat, protože v oblasti je bezletová zóna... Mimochodem to, jak moc důvěřují svým reaktorům samotní provozovatelé, dokládá fakt, že úspěšně lobbují za to, aby jejich odpovědnost za případné následky těžké nehody byla zákonem omezena (u nás na maximálně 6 miliard korun, tj. 25 % ročního čistého zisku ČEZ).
Ladislav Hanuš: Dana Drabová rozhodně nepůsobí důvěryhodně - neustále omlouvá selhání zaměstnanců elektrárny a s tím spojená rizika bezpečnosti. Jaká je šance že bude konečně Temelín zastaven? Je smutné, že cítí Rakušané větší odpovědnost než my Češi.
Odpověď: Máte pravdu, myslím si, že v leckteré západní zemi by paní Drábová už byla dávno odvolána - například ve Švédsku vloni po vážném selhání v reaktoru Forsmark vyvodili řadu osobních důsledků. Paní Drábová osobně a prokazatelně utajuje některé vážné problémy v Temelíně, opatření vůči ČEZ nejsou účinná. Je to prostě neúnosné. Věřím, že nové vedení Státního úřadu pro jadernou bezpečnosti přinejmenším důsledně prozkoumá všechna podezření i dokumenty dokládající technické problémy. Přinejmenším dočasné odstavení tamních bloků z bezpečnostních důvodů je nevyhnutelné.
Piskáček: Jak by se mělo zacházet s jaderným odpadem. I kdyby se všechny elektrárny zastavily, bude tu tisíc let. Je cesta jak ho efektivně recyklovat?
Odpověď: O "recyklaci" vyhořelého paliva se uvažuje od 50. let, ale bez valného výsledku. Separace některých izotopů z vyhořelého paliva, které lze upotřebit pro další výrobu energie (uran-235 a plutonium-239+), je mimořádně složitá, riziková a nákladná. Přitom se takto využije jen asi 3 % materiálu z vyhořelého paliva, takže mluvit o recyklaci je hodně nadnesené. Vyhořelého paliva je ovšem dnes ve světě přes 100 000 tun a je to obrovský problém. V prvé řadě bychom měli přestat toto množství zvyšovat, a potom musíme doufat, že se podaří najít aspoň co nejbezpečnější řešení jeho uskladnění, i když stoprocentní to nebude nikdy.
Senior Praha: Pane Beránku, můžete jmenovat nějakou atomovou elektrárnu, která během 5Oti letého získávání el. proudu z atomových elektráren během svého normálního provozního režimu zřetelným způsobem ohrozila bezpečnost okolních obyvatel? Děkuji za odpověď. (Doufám, že se nesnížíte k tomu, abyste jako příklad uvedl Černobyl!)
Odpověď: Ovšem. Nevím ale, proč by uvedení Černobylu mělo být nějakým snížením se, vždyť to je dodnes strašná tragédie! Ale navzdory tvrzením o tom, že se to nemůže opakovat, dochází na mnoha reaktorech i jiného typu k řadě krajně nebezpečných situací. Namátkou japonská Šiva v roce 1999 (spuštění nekontrolované štěpné reakce, a to při otevřeném reaktoru i kontejnmentu!), švédský Forsmark (selhání záložního napájení elektrárny při odstřižení od vnější sítě a odstavení reaktoru, velín se ocitl potmě a obsluha po dvacet minut nevěděla, co se děje v reaktoru a neměla jej pod kontrolou), bulharský Kozloduj (selhání 22 ze 61 regulačních klastrů)... takových průšvihů jsou jen za poslední dekádu desítky.
johan: Pane za jakou stranu jste jste topolánkovec nebo paroubkovec
Odpověď: Vůbec za žádnou, a mám z toho velmi příjemný pocit!
Michal: Dobry den, chtel bych se zeptat na dve otazky: 1) Jakym zpusobem si myslite, ze je Ceska republika schopna vyrabet vyhledove 20% elektricke energie pomoci alternativnich (tedy ne uhelnych a jadernych) zpusobu premeny energie? Po logickych a elementarnich uvahach jsem ja dosel k zaveru, ze jedinou moznosti vzhledem k prirodnim podminkam v CR je vyuziti energie spalovani biomasy. Jednoducha uvaha vsak vede k tomu, ze pokud bychom spalili vsechny lesni porosty a danou plochu pouzili pro vyrobu elektriny (jak absurdni predstava), vystaci to max. na 16%.??? 2) co si myslite o obrazku, ktery na webu www.ct24.cz/chat/ upoutava na tuto online diskusi? Mam na mysli obrazek se 4 chladicimi vezemi s popiskem "jaderne (ne)bezpeci". Neni mi moc jasne, proc je jaderna energetika stale spojovana s motivy chladicich vezi, ktere s podstatou jaderne energetiky nemaji nic spolecneho a nejsou charakteristikou jaderneho procesu(znate jiste radu svetovych jadernych elektraren bez chadicich vezi, napr. francie, Svedsko, Japonsko). Dekuji Vam za odpovedi na moje otazky. Hezky den.
Odpověď: Dobrý den, správná otázka! Víte, já si dokonce myslím, že 20 % obnovitelných zdrojů je bídně málo, že bychom si měli s ohledem a sebe a svoje potomky dát cíl ještě ambicióznější - v podstatě jde o to, proměnit energetiku během příštích padesáti let tak, abychom prakticky nespalovali žádná fosilní paliva, obešli se bez jaderné energetiky (odpady, omezené zásoby uranu, rizika aj.) a abychom byli maximálně soběstační. Schválně jsem si s kolegy procházel existující, oficiální odhady potenciálu obnovitelných zdrojů u nás - ne nějaké spekulace, ale výpočty Světové banky, Ministerstva průmyslu, životního prostředí, státní energetické agentury. Překvapilo mne, že když jsme vždy z několika oficiálně udávaných údajů udělali průměr, dostali jsme se v součtu na více než 50 % současné spotřeby u nás. A to se prosím jednalo o současné, dnes dostupné technologie! Takže si myslím, že cíl 20 % do roku 2020 je spíše minimální představa a čekám, kdy se někdo z politiků odváží přijít s nějakou odvážnější, ale nezbytnou a reálnou vizí.
ing. Frágner: Co se ví o jaderné syntéze? Je to podle vašeho názoru cesta k "bezodpadové" jaderné energetice? Zdravím.
Odpověď: Jaderný syntéza nebo-li fúze je koncept, který opět vypadá velmi přitažlivě. Není to bezodpadová technologie (a to ani na papíře), ale hlavně: její vývoj si vyžádá obroské náklady s nejistým výsledkem, a zejména ani největší optimisté neočekávají, že bude k dispozici k většímu nasazení před rokem 2080, možná 2100. Potože ale stojíme před životní nutností snížit emise CO2 o 50 % do roku 2050, namísto sypání desítek miliard dolarů do "zázračné" technologie, která bude k dispozici možná za sto let, je nutné zásadně proměnit energetiku již v příších dvou nebo třech desetiletích. Jinak k fúzi nabízím podrobnější článek na našem informačním webu zde: http://www.e-infoservis.cz/index.php?p=clanek&id=192
utopista: Pane Beránek, jste pro absolutní zákaz jaderné energetiky, tedy celosvětový?
Odpověď: Jsem pro to, aby se jaderné elektrárny postupně odstavily a žádné nové se nestavěly. Kromě padesát let nevyřešených problémů s odpadem a bezpečností a vysokou cenou se k tomu dnes připojují další vážné důvody, a to je rozmach sebevražedného terorismu (žádný z existujících 435 elektrárenských reaktorů by nedokázal odolat pádu Boeingu) a zájem řady zemí o získání jaderných technologií a materiálů pro vojenské účely. Mně opravdu znervózňuje, že v posledních letech oznámily jaderné ambice státy jako Libye, Maroko, Saudská Arábie, Írán a mnoho dalších. Jaderná energetika nám za to opravdu nestojí.
AldoN: ja se ptam na to jestli je mozne,ze nam vsem slibovaly ze bude elektika levnejsi,kdyz postavime temelin,ten stoji a je to prakticky to same,ne-li horsi,tak proc se neco rika,kdyz se nic nedeje at nic nerikaj a nic nedelaj,nic nezkazi. Jen se ptam jestli je to mozny,zrejme je,tzn. ze volime lidi co jen povidaji,ja taky hezky mluvim ale nikdo me nevoli,a ja jsem rad ptž. nemusim plnit slibi a muzu mluvit jak chci,a pak psat takovyhle veci.Jen nechapu jak nekdo muze brat 50k kč za to ze mluví a nikomu neúpomaha jak takovyto clovvek muze v klidu spat,ja pracuju jak šroub a mam 15k a spim vklidu ptž. mam praci hotovou,jen se ptam jestli je to mozny. Diky za odpoved...
Odpověď: No ano, nedivte se, sliby-chyby. V jaderné energetice to platí dvojnásob. Slibovali energii tak levnou, že se nevyplatí měřit její spotřeba. Slibovali, že těžká nehoda je vyloučená (ještě v roce 1985 to o černobylském reaktoru prohlásila Mezinárodní agentura pro atomovou bezpečnost). Slibovali, že jaderný odpad nebude problém. Slibovali, že Temelín bude stát 68 miliard - nakonec přišel asi na 110 miliard. Slibovali, že bude hotový v roce 1995 - nakonec to bylo v roce 2000. Mohl bych pokračovat... Prostě jim nevěřte. Jak řekl v květnu 1999 výstižně Václav Havel: "ČEZ nás podvedl devětkrát, není důvod, abychom mu podesáté uvěřili".
Daniela Pelclová: Paní předsedkyně Ing. Dana Drábová je odborník na svém místě, naprosto jí důvěřuji a podporuji ji. Líbí se mi také, jak důstojně reaguje na kampaň v médiích.
Odpověď: Paní Drábová v médiích vystupuje určitě obratně, to se musí nechat. Na druhou stranu, pokud nezůstaneme na mediálním povrchu a začneme zkoumat podrobněji fungování Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, lze i jen na jeho vlastních dokumentech písemně doložit, že úřad nás podvádí, bagatelizuje problémy a funguje spíš jako šikovná mediální agentura. Takže se vracíme na začátek, z hlediska PR se mu opravdu daří. To ale není jeho poslání! Podrobně doloženou kauzu podezřelých postupů úřadu najdete například zde: http://www.greenpeace.cz/archiv/Faktax.pdf.
Mirek: Vážený pane Beránku,sdělte nám prosím, jaké máte ekologické vzdělání
Odpověď: Formální vzdělání v ekologii nemám, pokud nepočítáte různé stáže (Nizozemí, Japonsko, USA). Nicméně ekologickým problémům se profesionálně věnuji víe než 15 let, takže se trofám považovat za přinejmenším hodně poučeného občana.
Eva Grünová: Co je podle vás pro ČR nejlepší alternativou jaderné energetiky? Mně se zdá, že nejefektivnější je šetřit, ale to se ČEZu nelíbí. Proč stát nedotuje úspory? Dalo by se odhadnout, jaký by mělo efekt, kdyby se všechny klasické žárovky nahradily za energeticky méně náročné? Díky za názor.
Odpověď: ČR má na jednotku HDP ve srovnání s průměrem EU 2,5-krát vyšší spotřebu energie, a to i při přepočtu přes paritu kupní síly (při kursovém přepočtu je to dokonce téměř čtyřnásobek. Zjevně tedy máme obrovský poteciál v úsporách energie, které jsou často i nejlevnějším řešením. Kdybychom tak dokázali dohnat Evropu, spotřeba energie by při současné životní úrovni klesla o více než polovinu. To považuji za zásadní a klíčové opatření. Zbylou polovinu spotřeby bychom dokázali, při využití již dnes komerčně dostupných technologií, vyrobit z obnovitelných zdrojů. Odbourali bychom tak skleníkové emise i závislost na dovozech paliv (včetně jaderného paliva!) ze zahraničí. Dlouhodobě je toto koncept, ke kterému bychóm již dnes měli začít směřovat. Nelze jej uskutečnit ze dne na den, ale například do roku 2050 je reálný.
franta: Nyní se hovoří o limitech pro vypouštění co2, které povoluje EU (pro ČR je to kolem 100mil tun). Jaderná energetika co2 prakticky neprodukuje a jaderného odpodu je relativně málo (řádově stovky tun) a navíc nad ním máme, narozdíl od vypouštěných plynů, kontrolu. Jak se unás tedy dá vyrobyt dostatek energie bez skleníkovích plynů? Možností pro využití obnovitelných zdrojů je unás pramálo a jsou málo účinné (např. fotovoltaický článek má energetickou návratnost 10let a životnost 20let). Navíc poptávka po energii stále stoupá.
Odpověď: Je fakt, že na první pohled jsou jaderné elektrárny lákavou alternativou k fosilním palivům: jsou to velké zdroje (řádově tisíce MW) a při samotném provozu neprodokují skleníkové plyny. Jistě je na místě zamyslet se nad tím, jestli tyto výhody nepřeváží nad zásadním problémem změn klimatu. Při bližším zkoumání se ale ukazuje, že i jaderná energetika má značné emise CO2, a to během palivového cyklu (při těžbě a zpracování uranu, který se nachází v koncentracích cca 1:1000). Studie porovnávající tzv. "životní" emise CO2 z jednotlivých zdrojů spočítaly, že 1 kWh jaderné elektřiny způsobuje emise 20 až 100 gramů CO2. To je jistě lepší než uhelné elektrárny (600-800 g/kWh), ale ne o tolik vůči třeba kogeneračním elektrárnám na plyn (200 g/kWh). Navíc, dnešních 435 komerčních reaktorů produkuje pouze 7 % světové spotřeby energie, i obnovitelné zdroje dodávají dvojnásobek. Znamená to, že abychom reálně dosáhli významnější redukce CO2 jadernou náhradou uhlí, museli bychom počet reaktorů zmnohonásobit. To znamená nejen obrovskou ekonomickou zátež (jaderné reaktory mají nejvyšší počáteční investice), ale i zmnohonásobení rizik zneužití jaderných materiálů, nehod i vysoce radioaktivních odpadů, které nedokážeme spolehlivě zlikvidovat. Existují levnější, účinnější a dostupnější technologie, které tak dokáží podstatněji odbourávat skleníkové emise. Ty by měly dostat přednost.
nmormální člověk: Ptát se Jana Beránka je zbytečné, nelze se se od něj dozvědět nic, co by mělo hlavu a patu. Ptejte se raději lidí, kteří jsou k danému tématu alespoň neutrální a jsou schopni vstřebat a používat technicky odůvodněné agrumenty
Odpověď: Na konkrétní otázky dávám konrétní odpovědi. Jestli mají hlavu a patu, musí posoudit jiní, nicméně jsem schopen sdvá tvrzení dokládat fakty, dokumenty a čísly - na rozdíl od Vašeho osobního výpadu, který neobsahuje jediný věcný argument.
4EK: Jak často sledujete dění uvnitř Bursíkovy Strany zelených. Myslíte si také, že namodralejší už ani nemohou být? To, že z našeho kraje vymizela autentická zelená strana je tragické. Někteří bývalí členové SZ jako vy založili konkurenční Politické hnutí zelených (které ve volbách 2006 nekandidovalo, jeho členové dali hlasy ČSSD nebo HS), slavilo slušný ohlas s kandidaturou T. Fischerové do senátu, ale dnes se poněkud umlčelo. Není to škoda?
Odpověď: Děkuji za dotaz z politického soudku :-) Zelené sleduji namátkově, většinou jen zavrtím hlavou a dál se věnuji práci, kterou považuji za smysluplnější. Je mně to moc líto, že Strana zelených odhodila některé klíčové programové body a postoje, které jsou součástí moderní evropské zelené politiky, a vyměnili je za okamžitý podíl na moci. Nelíbí se mně to, ale v tuto chvíli se s tím asi stejně nedá nic moc dělat. Dění v Zelených jsem za poslední rok asi dvakrát komentoval, texty najdete na mém webu www.janberanek.cz.
Provazníkovi: Jaká rizika jsou v Temelíně z hlediska jaderné bezpečnosti největší?
Odpověď: Osobně za hlavní skrytá rizika považuji nedostatečnou kázeň personálu a špatnou kontrolu kvality. Projevují se v desítkách drobnějších nehod, některé z nich se dokonce opakují - viz úniky vody z primárního okruhu už asi pětkrát. Právě kombinace menších chyb se často zřetězí do situace, kdy nakonec dojde k těžké nehodě: stalo se to v Černobylu, Three Mile Island, nověji například v japonské elektrárně Šika nebo švédském Forsmarku. Další katerogirí rizik jsou technické nedostatky, kam na prvním místě řadím opakovaný a zakázaný svar na primárním okruhu (svar č. 1-4- 5), dále paralelní vedení vysokoenergetických potrubí na úrovni +28,8 metru nebo nekvalifikované (nedostatečně prověřené) upouštěcí ventily.
Luka: Měl by se podle vašeho názoru Temelín vypnout? Pokud ano, kdy?
Odpověď: Podle mého názoru by měl být odstaven co nejdříve. V tomto okamžiku například ČR vyváží 1800 MW elektrického výkonu - každý si může aktuální hodnoty najít na webu České přenosové soustavy = www.ceps.cz. Temelín od samého počátku běží na vývoz, nenahradil tepelné elektrárny, které by teoreticky bylo možné kvůli přebytku odstavit. Reaktory v Temelíně představují vážná rizika, která nejsou vyvážena naléhavou společenskou potřebou - to je například podle platného tzv. atomového zákona podmínka pro provoz jaderného zařízení, která ovšem zjevně není naplněna.
Souček: Kdyby se býval v Temelínu realizoval původní sovětský projekt, byli by Rakušani klidnější? Proti Mochovcům přece vůbec nic nenamítají?
Odpověď: Není pravda, že proti Mochovcům nic nenamítají - pracuji nyní mj. pro Greenpeace na Slovensku, situaci kolem Mochovců sleduji a opravdu nemáte přesné informace. Temelín podle původního projektu by bezpochyby byl ještě horší, v někdejší NDR stavěli stejné bloky a po sjednocení Německa byl projekt okamžitě zastaven. Experti dospěli k závěru, že není technicky a ekonomicky možné tyto reaktory modernizovat na přijatelnou bezpečnostní úroveň.
Pepa z Prahy: Je pravda, že na každý kW výkonu větrné elekrárny existuje kW výkonu atomové elekrárny jako permanentní záloha pro případ bezvětří? Nestavíme náhodou s větrníky další reaktor?
Odpověď: Tohle pravda není. Pravda je, že každá elektrizační soustava potřebuje mít k okamžité dispozici záložní zdroje, které dokáží nahradit nečekaný výpadek největšího jednotlivého zdroje v soustavě. Konkrétně to tedy znamená, že kvůli Temelínu musí být v tzv. horké záloze připraven výkon minimálně 1000 MW, aby zaskočil v případě výpadku některého z temelínských bloků. Naopak obnovitelné zdroje, i kdybychom jejich podíl u nás zvýšili stonásobně, tak velkou zálohu potřebovat nebudou: pokud máme dnes 25 MW větrných elektráren, dokud jich nebude výrazně víc než 1000 MW, stačí existující zálohy, které stejně musí běžet kvůli temelínským blokům.
buditel55: CO JE TO ZA BEZPEČNOST , KDYŽ ANI NEVYMĚNI VENTYL !ČEKAJI AŽ ZAČNE POUŠŤET VODU .PŘIŠŤĚ TO MUZE ZAASE BOUCHNOUT !!
Odpověď: Pokud se bavíme o Temelínu, ten doslova "bouchnout" nemůže, ale je pravda, že existují reálné scénáře těžkých nehod, které by vedly ke kontaminaci prostředí srovnatelné s havárií v Černobylu (i když fyzicky a technicky by nehoda měla jiný průběh). Na Temelíně panuje skutečný šlendrián, jehož projevem jsou desítky menších "incidentů", ale i stále nedořešené vážné bezpečnostní nedostatky, například vysokoenergetické potrubí vedoucí z kontejnmentu nebo nelegálně opravovaný svar primárního potrubí. Hlavní problém vidím v tom, že státní instituce to vše tolerují nebo dokonce aktivně pomáhají zametat pod koberec.
Tátor: Dobrý den, proč vám vadí Temelín, ale o Mochovcích se nikdo nebaví? Při té histerii Rakušanů se v Temelíně nedá utajit ani vysypaný odpadkový koš...
Odpověď: Máíte pravdu, Temelín mi vadí. Jsem ale konzistentní a Mochovcům se v posledním roce věnuji dokonce ještě výrazně víc. Zejména plánu na výstavbu dalších dvou reaktorů typu VVER-440/213, které jsou založeny na sovětské bezpečnostní koncepci 70. let a nemají například bezpečnostní kontejnment (ochranný betonový kryt nad reaktorem). Považuji za naprosto nepřípustné, aby se takové reaktory stavěly ještě dnes a uváděly do provozu po roce 2010, když současné modely jsou o jeden a půl generace modernější.
Vyhořelec: Vždycky mě šokují protesty aktivistů v Německu, když např. brání přejezdu vlaků s vyhořelým jaderným palivem. Souhlaíte s takovou militantní praxí, která je možná sama o sobě mimořádně nebezpečná.
Odpověď: Dobrý den, budu postupně procházet otázky podle časové posloupnosti, co nestihnu v redakci, pokusím se odpovědět zpětně. Za prvé, takové protesty nepovažuji za militantní nebo mimořádně nebezpečné. Militantní je na nich snad účast desítek tisíc policistů, protesty samy jsou mírumilovné. Mají velký význam v tom, že upozorňují na daný problém: V tomto případě na tisíce tun vysoce radioaktivních odpadů, pro které v Německu ani nikde na světě neexistuje spolehlivé řešení. Protestů se účastní občané všech generací a přispěly k tomu, že Německo se rozhodlo vystoupit z jaderné energetiky.