V Ústí vyroste obří elektrárna
Zhoršující se ovzduší v krajském městě dostane další těžkou ránu. Energetický kolos ČEZ totiž začne asi už na konci roku stavět paroplynovou elektrárnu v Úžíně.
Ústečané dalšího znečišťovatele ve městě nechtějí. Proti jsou i ekologové. Elektrárna za podle původního projektu 5 miliard korun a s přepokládaným výkonem minimálně 400 MW přitíží už tak špatnému ovzduší v krajské metropoli, tvrdí odpůrci.
Paroplynová elektrárna v Ústí má být první svého druhu v Česku. Ještě letos se rozběhne i projekt v Počeradech.
„Nemůžu se vyjádřit k něčemu, o čem nevím,“ reagoval včera primátor Jan Kubata (ODS) na dotaz, jak se dívá na rozhodnutí ČEZ postavit elektrárnu v Úžíně. „Stavba paroplynové elektrárny není v rozporu se záměry města. Takový typ elektrárny město potřebuje,“ konstatoval Kubata. Naopak jeho náměstek Arno Fišera (ČSSD) elektrárnu v Úžíně nechce. „Je to něco hrozného,“ řekl.
V severních Čechách jsou nyní čtyři hnědouhelné elektrárny, které už ovzduší značně zatěžují. „Plynové elektrárny jsou nízkoemisní a tím tedy i šetrné k životnímu prostředí,“ uvedla mluvčí ČEZ pro Severní Čechy Soňa Hendrychová.
Zastánci paroplynových elektráren tvrdí, že do ovzduší vypouští daleko méně emisí oxidu uhličitého, který přispívá k tvorbě skleníkových efektů a také méně oxidu síry, dusíku či polétavého prachu.
Podle některých ekologů se však elektrárna postaví na nesprávném místě. „Vypouštěné škodliviny půjdou kvůli častému směru větru hlavně na Severní Terasu či Všebořice,“ řekl Karel Nepraš, zastupitel ústeckého městského obvodu za Stranu zelených. Stejného názoru je i Marian Páleník z organizace Přátelé přírody. „Elektrárna bude navíc vypouštět obrovské množství oxidu dusíku,“ dodal.
Ovzduší v Ústí se stále zhoršuje. Původní pokles objemu emisí, především oxidu siřičitého a oxidů dusíku, se podle Strategie rozvoje města do roku 2015 v posledních dvou letech opět obrátil k horšímu.
Například produkce oxidu siřičitého v roce 2006 téměř dosáhla hodnot z konce devadesátých let. Hodnoty oxidů dusíku jsou pak dokonce skoro nejvyšší za celou dekádu.
Odborníci také upozorňují na fakt, že plynové elektrárny mají vyšší palivové náklady než v případě hnědého uhlí nebo jádra. Spekulují zároveň nad skutečností, zda je nyní stavba dalších zdrojů potřebná.
Česká republika je totiž druhým největším vývozcem elektřiny v Evropě. Loni dokonce vyvezlo do ciziny tolik elektřiny, kolik jí Temelín vyrobí za rok a půl. Hlad po energiích přináší výrobcům elektřiny, zejména společnosti ČEZ, obrovské zisky.
Cena pozemků půjde dolů
Podle některých ústeckých realitních kanceláří hrozí, že cena pozemků v okolí budoucí stavby poklesne. Například nyní se platí za metr čtvereční v okolí Chlumce od 800 do 1200 korun. „Cena jít dolů může, bude záležet na vlivu elektrárny na životní prostředí,“ řekl makléř Zoltán Modroczký z ústecké Finosa Reality. Příklad je také podle něj průmyslová zóna v Krupce, kde po stavbě závodu Knauf ceny pozemků značně poklesly.
Z poklesu cen mají strach i lidé z blízkého okolí budoucí stavby. „Bojíme se, ale nic s tím neuděláme. Snad alespoň nebude elektrárna tak zapáchat jako bývalá tlaková plynárna. To bylo něco hrozného,“ řekla Olga Feltlová, která si před časem postavila baráček v nedalekém Strádově.
Ze stavby nemají radost ani další. „Nesnáším komíny. Hyzdí to vzhled přírody a teď to budu mít před okny,“ láteřila Soňa Hemišová z Chlumce. „Elektrárna v Ústí? To mi ani neříkejte. Nic takového tady nechci!“ dodal Jaroslav Šťastný ze Všebořic.
Elektrárna v krajské metropoli ale nejspíš bude. Začít se má stavět už na konci letošního roku. ČEZ chce totiž výstavbu elektrárny co nejvíce urychlit. A to také kvůli rozhodnutí Evropské unie o novém systému povolenek na emise oxidu uhličitého.
Paroplynové elektrárny bude postavena na místě budoucí průmyslové zóny. V její těsné blízkosti je dálnice D8 z Řehlovice ke statní hranici s Německem. A hlavně ekologicky zatížené pozemky bývalé Tlakové teplárny Ústí nad Labem, jejichž první fáze sanace byla ukončena. Definitivní konec zbytku sanace území je však zatím v nedohlednu.
Stavbě elektrárny nic nebrání
ČEZ už na stavbu získal i stavební povolení. To však bylo vydáno v roce 1996. A tehdy ještě neplatil nejnovější zákon o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Stavební povolení nepočítalo ani s budoucí stavbou dálnicí D8. V té době dálnice neexistovala, jen její studie.
Ředitelka ČIŽP Jana Moravcová před časem uvedla, že společnost ČEZ nebude muset získat nový posudek o vlivu na životní prostředí. Jelikož se na stavební povolení nevztahuje právě nový zákon o posuzování vlivu na životní prostředí z roku 2001. ČEZ však nesmí zvyšovat kapacitu výroby a měnit technologie podle původního stavebního povolení.
K posudku na životního prostředí ho tedy nemůže donutit ani Krajský úřad Ústeckého kraje, ani Ministerstvo životního prostředí.
Společnost ČEZ koupila projekt spolu s pozemky od firmy Krappa Trade. Energetický gigant následně ve firmě navýšil základní jmění o 108 milionů a firmu přejmenovala od podzimu 2006 na PPC Úžín. Ta se následně stala dceřinou společností ČEZu.
Elektrárny na zemní plyn jsou považovány za pružný zdroj schopný stabilizovat elektrizační soustavu. Mohou například krýt výkyvy při výpadku dodávek jiných zdrojů, například z větrných elektráren. Monopolní tuzemský dodavatel elektrické energie ČEZ zatím žádný větší paroplynový zdroj nemá.
Radek Nohl, Ústecký deník, 26. 2. 2008
Poznámka M. P.:
Řekl jsem "Plynová elektrárna je výborná věc, ale tato je bohužel na špatném místě. Při převládajícím směru větru se při inverzích zvýší koncentrace oxidů dusíku ve Všebořicích, na Severní Terase, na Bukově a v centru Ústí nad Labem."