Změny na planetě mají už biblické rozměry
Al Gore, bojovník proti změnám klimatu, nositel Nobelovy ceny míru
Bývalý americký viceprezident a nositel Nobelovy ceny míru poskytl před svým vystoupením na klimatickém summitu v dánské metropoli obsáhlý rozhovor vybraným americkým médiím.
Oceňuje v něm úsilí prezidenta Baracka Obamy na poli životního prostředí a v druhé části též vyjadřuje svou podporu prezidentově rozhodnutí zvýšit americkou vojenskou účast v Afghánistánu.
Co vás přimělo, abyste do své nejnovější knihy o globálním oteplování "Naše volba: plán, jak vyřešit klimatickou krizi" vtělil i báseň?
Měl jsem pro tu knihu připraveny všechny aktualizace o dopadech klimatické změny. Vtěsnal jsem je na osmadvacet stran. Když jsem tam tu pasáž ale vložil, trčela z ní jako bolavý palec. Tak jsem se k ní vrátil a výrazně ji zkrátil, ale stále to nefungovalo. Pokusy jsem různě opakoval, ale pořád to nebylo ono. Pak jsem jednou večer šel spát, trápily mne starosti s touto pasáží, a když jsem se vzbudil, nahradil jsem vždy tři odstavce jednou řádkou a pak jsem si řekl: "Hm, co kdybych...". Tak jsem prostě vzal všechny ty dopady a vtěsnal jsem je do jednotlivých řádků a hrál si s tím a tohle je výsledek.
Je to něco, co se nezalíbí hned na první pohled, vědecká poezie.
Kdo vyhrává bitvu na poli šíření odlišných poselství? Dnes jsme svědky miniskandálu kvůli e-mailům, které byly ukradeny britským klimatologům a které zřejmě odhalují, že zkreslovali údaje a schémata s cílem umlčet kritiky. Jak hodnotíte tuto bitvu na poli propagandy?
Nečetl jsem všechny tyto e-maily. Ten naposledy uveřejněný je zřejmě starý více než deset let a jedná se o soukromou komunikaci mezi vědci. Neviděl jsem nic, co by byť jen trochu zpochybňovalo vědecký konsenzus ohledně převažujících důkazů, které jsou prostě drtivé. Neviděl jsem nic, co by opravdu mělo nějakou vypovídací hodnotu. Víte, existuje zde velká mašinérie na vytváření hlučného povyku, která dostává spoustu financí od znečišťovatelů vypouštějících uhlík a spoustu podpory od ideologických oponentů vlády.
Ve hře je až sto milionů uprchlíků
Zaznamenal jste, že konzervativní hollywoodský scenárista Lionel Chetwynd požaduje odebrání Oscara, kterého jste dostal za film Nepříjemná pravda?
Nevím, kdo je ten člověk. V kostce řečeno, nic to neznamená. Ale není to poprvé, co se popírači klimatické změny snaží nafouknout nějakou triviální záležitost a vyvolat dojem, že je to něco závažného, a toto je další takový případ. Předtím jste se ptal, kdo tu debatu vyhrává? Vítězem této debaty je matka příroda.
Změny, které probíhají na planetě Zemi, jsou teď už biblického rozsahu. Ledovcový příkrov severního pólu měl rozlohu přibližně stejnou jako kontinentální Spojené státy americké po většinu doby v průběhu posledních 3 milionů let a nyní nám přímo mizí před očima. Při jeho tání již začaly unikat do ovzduší emise zmrazeného CO2 a kolem Severního ledového oceánu se začala tvořit tundra. Stoupání hladiny moře se zrychluje a začíná masový útěk klimatických uprchlíků. Na každém kontinentu se rychle střídají rekordní bouře, sucha, požáry, povodně.
Má toto poselství náležitou odezvu? Například v Kongresu existuje velký odpor proti plánu pro obchodování s emisemi a Obamově klimatickém programu. Úřad pro ochranu životního prostředí říká: "Zavedeme nové strategie sami; nemusíme chodit za Kongresem". A je jasné, že o tohle se strhne velký boj. A velké korporace nechtějí vynakládat peníze a hradit náklady spojené s dalšími předpisy proti znečišťování. Jak hodnotíte politickou situaci?
Odpůrcům se daří zdržovat provádění praktických kroků. Prodloužili harmonogram velice podobným způsobem, jako tabákové společnosti pozdržely realizaci doporučení vedoucího amerického úřadu pro zdravotnictví kdysi v roce 1964, když oblékly herce jako lékaře a daly jim cigarety a řekly jim, aby se podívali do kamery a sdělili lidem, že mezi kouřením cigaret a plicními onemocněními neexistuje žádná skutečná souvislost.
Tohle je přesně to samé. Je to trochu závažnější záležitost, ale, víte, na cigarety umíralo každý rok více Američanů, než kolik jich bylo ročně zabito ve 2. světové válce. Takže s těmi cigaretami šlo o hodně. V tomto případě jde ještě o nekonečně více... A je to pro nás závod s časem, protože každý den vypouštíme do atmosféry 90 milionů tun znečišťujících látek, které přispívají ke globálnímu oteplování.
Ale jak přesvědčíte politiky, že to stojí za to? Většina lidí si myslí, že snížení uhlíkových emisí bude stát spoustu peněz. A pracovních míst v ekologických oborech nevzniká mnoho.
Pracovní místa v ekologických oborech ve skutečnosti vznikají. A mezi vládami panuje vcelku solidní konsenzus, že vzhledem k historicky nízkým úrokovým sazbám jsou jediným nástrojem pro stimulaci hospodářství výdaje na povzbuzení ekonomiky - přičemž nejúčinnější oblastí pro tyto kroky je infrastruktura. A výdaje na ekologické projekty v rámci těchto plánů po celém světě ve skutečnosti přinesly významné výsledky.
Jak přimějete Kongres, abych schválil dohodu, kterou případně prezident Obama v Kodani uzavře?
Tuto odpověď hledám každý den. Vytvořil jsem Alianci pro ochranu klimatu, které nyní také předsedám, a máme velmi rozsáhlý program televizních a internetových reklam. Máme stovky placených politických organizátorů v hlavních okrscích v jednotlivých státech. Ale znečišťovatelé vypouštějící uhlík do ovzduší mají velmi velkou válečnou pokladnici a jsou ochotni podniknout téměř cokoli. Když se na to podíváte s odstupem a vezmete v úvahu trochu delší období, tak v posledních dvou dekádách jsme zaznamenali ve většině zemí světa impozantní shodu na tom, že to musíme dokázat. Konference v Kodani se účastní více než sedm desítek hlav států.
Jak reagujete na předvídatelné články v novinách o dvanácti stovkách limuzín v Kodani a o lidech, kteří tam přiletěli soukromými tryskovými letadly, a o obrovské uhlíkové stopě, kterou takováto konference zanechá?
Nemyslím si, že je to důležité. Příslušní delegáti na té konferenci být musí. To, jak se tam delegáti dostanou, není irelevantní, ale je to nesouměřitelné s tím, co je projednáváno. Součástí plánu hry popíračů je snažit se vést osobní útoky na vědce a na politiky... Ale víte, celkově vzato, realita převáží nad všemi těmito věcmi. A lidské utrpení, které nyní hrozí, už začalo.
Takto se to nyní vyvíjí v pobřežních oblastech Bangladéše: Jsou zvyklí na to, že tam mívají velké bouře, a pravidelně tam docházelo k tomu, že tito samozásobitelští zemědělci si každých dvacet let museli znovu vybudovat živobytí. Nyní začínají od píky každé čtyři roky nebo každých pět let a to je nad jejich síly, takže se stěhují do Dháky nebo do jiných měst v Bangladéši. V některých částech hranice mezi Bangladéší a Indií je vztyčován plot z ostnatého drátu.
Zvýšení hladiny moře o metr způsobí jen v Bangladéši vysídlení dvaceti milionů lidí. Celosvětově jde o sto milionů lidí. A my tady sedíme a sledujeme, jak je každý den vypouštěno těch devadesát milionů tun, jako kdyby ta tenká slupka atmosféry okolo planety byla otevřená stoka. A skutečnost, že zachycuje více tepla, je stejně tak prokázaná jako to, že gravitace přitahuje propisovačku k desce stolu. Není to složité. Je to fyzikální jev.
Vy sám do Kodaně poletíte komerčním letem?
Ach ano, letím z Newarku.
Většina lidí ve vaší pozici by v této době letěla soukromým letadlem, ale vy nemůžete, protože jakmile to uděláte, lidé vás pomluví.
Stejně bych neletěl soukromým letadlem.
.....
Poslední otázka: jaký je to pocit, být bohatý?
Působení ve světě podnikání mě baví víc, než jsem si myslel, že mě bavit bude. Nikdy mi na penězích nijak zvlášť nezáleželo ani mne peníze nijak zvlášť nemotivují, ale líbí se mi ta výzva, která je s tím spojena. Usiluji o takový druh podnikání, díky kterému jsem zámožný a díky kterému mohu mít pocit, že konám dobro.
Skutečnost, že atmosféra teď zachycuje více tepla, je stejně tak prokázaná jako to, že gravitace přitahuje propisovačku k desce stolu.
Albert Arnold Gore se narodil ve Washingtonu. 31. 3. 1948. Jeho otec byl kongresmanem za stát Tennessee. Gore dokončil studium na Harvardu v roce 1969. V roce 1976 byl zvolen kongresmanem za Demokratickou stranu a 20. ledna 1993 se stal na osm let druhým mužem Spojených států jako viceprezident Billa Clintona. V roce 2002 těsně neuspěl v souboji s Georgem W. Bushem o křeslo prezidenta. *) Před dvěma lety byl oceněn Nobelovou cenou míru.
Lloyd Grove. Autor je novinář. Pracuje pro deníky The Daily Beast, The Washington Post a pro The New York Magazine
Převzato z Hospodářských novin (18. 12. 2009).
*) Když pomineme, že to nebylo roku 2002, ale v r. 2000, stálo by za to říci (nepohodlnou) pravdu, že Gore dostal více hlasů než Bush a že Bush se stal prezidentem jen díky spornému rozhodnutí Nejvyššího soudu USA (který zastavil přepočítávání hlasů na Floridě, což nebylo v jeho kompetenci). Posléze se ukázalo, že Gore měl na Floridě více hlasů a měl být prezidentem. Dalo by se říci, že Gorovi regulérní vítězství Nejvyšší soud USA ukradl. V HN se tohle ale nikdy nedočtete. A ještě jsou novináři spokojení, že jdou ve stopách Rudého práva. (Poznámka PP.)
Stránky A. Gora.