Virtuální realita D8

Mladá fronta Dnes se ptá: Je možná dohoda s ekology, kteří blokují dostavbu D8?

Je a není. Není už proto, že „ekologové blokující dostavbu D8“ existují jen ve virtuální realitě médií. Chybné označení „ekolog“ se neustálým opakováním stalo synonymem pro jakési novodobé nepřátele lidu, na něž můžeme svést, co nás napadne. Možná, že mladí novináři Mladé fronty dnes již nepamatují, že za brzdy pokroku byli environmentalisté označováni již komunisty před rokem 1990. Ekologové jsou, podobně jako biologové, geologové, etologové atd. VĚDCI, zabývající se ekologií.

Pustíme na ně lvy?

Nesmyslně se tímto pojmem označují OBČANÉ, na jejichž hodnotovém žebříčku stojí ochrana našeho přírodního bohatství výše než u většinové populace. Vyznavačům růstu Růstu také nikdo neříká „ekonom“. Podle průzkumů cca 20% populace nesdílí momentálně „vítězný“ světový názor. Jejich postavení lze přirovnat k „oblibě“ prvotních křesťanů v říši římské v prvním až třetím století našeho letopočtu.

Sám jsem proto byl překvapen, když průzkum veřejného mínění ukázal vyrovnanost „táborů“ zastánců vedení D8 v tunelu a povrchem. Rovněž počty signatářů petice „Pro tunel“ a petice „Ne tunelu“ se řádově nelišily.

Neagitujme, držme se pravdy

Je smutné, že média o dění kolem D8 neinformují, ale AGITUJÍ pro dostavbu. A často při tom přebírají demagogický slovník polopravd i vyložených lží. Uvedu jen ty hlavní:
  1. Děti Země jsou CELOSTÁTNÍ, nikoli brněnskou organizací.
  2. Ve sporu o D8 nezastupuje předseda Dětí Země Patrik sám sebe, nýbrž poměrně početnou část veřejnosti.
  3. Žaloby nemají odkladný účinek. Tzn., jsou-li podány, stavba běží dál. Žalobou není možné nic brzdit.
  4. Stavební povolení neruší Děti Země, nýbrž SOUDY.
  5. Cílem Dětí Země není blokovat či brzdit dostavbu D8.

I já chci urychlenou dostavbu D8

Mně osobně se současná situace také nelíbí a rovněž se přidávám k těm, kdo volají po urychlené dostavbě. Současně se ale snažím vzít si poučení z chyb minulého režimu a ctít principy právního státu. Tak jako jeden Melčák mohl dosáhnout odložení termínu voleb, tak jeden Patrik může dosáhnout odložení dostavby D8. Zanechejme už prosím štvaní, které nás strhává směrem k fašismu (s úsměvnou tváří)! Předseda Patrik není příčinou, nýbrž jen nástrojem.

Stát může?

Je až legrační, jak na jedné straně novináři vášnivě kritizují tisíckrát menší černou stavbu pana Oulického a současně, aniž si to asi uvědomují, horují pro to, aby se D8 dostavěla rychle, což by ovšem nešlo jinak než bez legálního stavebního povolení - tedy načerno.

Je řešením nevidět?

Že je posuzování situace kolem D8 velmi silně ovlivněno emocemi (a hodnotovým žebříčkem), ukazuje nedomyšlenost požadavků a návrhů řešení. Co se změní, stáhnou-li Děti Země své žaloby? Napraví se tím nezákonnost současného postupu? To asi těžko. Je to podobné, jako když požádáme dopravního policistu, aby se nedíval, když překročíme nejvyšší povolenou rychlost, nebo aby „neviděl“, kolik jsme měli alkoholu v krvi při řízení vozidla. Podpoříme-li jeho náhlou „slepotu“ nějakou „nabídkou“, můžeme mít pocit, že je vlastně vše v pořádku. Jenže nebude. Náš problém přece není ten policista, nýbrž naše jednání! Čekáme-li od Dětí Země stažení žalob a ptáme-li se „Co za to?“, vlastně předem počítáme s jejich úplatností.

Osm není jedenáct.

Nepleťme si D8 s D11. Hnutí občanů požadujících dodržování zákona na ochranu přírody není paní Havránková, majitelka pozemku, s níž se stát neuměl 13 let domluvit. Nejsem mluvčím pana Patrika ani členem Dětí Země, ale vím, co se od nich dozvíme: Problém s nejmenuje Děti Země. Problém se jmenuje Zákon. Držme se jej a dostavíme D8. Na jejich místě bych v prvé řadě požadoval zastavení mediální štvanice na občany s odlišným světovým názorem.

Pozveme i soudce?

Nabízí se také podle mne zajímavá otázka. Má-li dojít k jednání všech zúčastněných stran, pozvou na něj také soudce? Vždyť právě soudy ruší vydaná povolení! Především o nich by se dalo napsat, že „blokují urychlenou dostavbu D8“.

Neodolatelně svůdné

Aniž si to uvědomujeme, situace kolem D8 má hlubší význam. Rozhoduje se, zda patříme k barbarskému Východu, kde má hlavní slovo silnější (tedy bohatší), nebo civilizovanému Západu, kde dohody platí vždy (a zákon není nic jiného než dohoda) a kde jsou si před zákonem rovni poslední občan i miliardář či předseda vlády. Zdá se, že zatím má navrch ďábel svádějící nás k snadnému a rychlému řešení, kdežto metafora o dvou cestách - trnité a dlážděné, k našemu sluchu příliš nedoléhá.


Chybí komunikace

Nicméně souhlasím s odstupujícím premiérem. Všimněme si, že nepsal o „jednání“, nýbrž o SLYŠENÍ. Vystihl to podle mne velmi přesně. To, co chybí na obou stranách sporu, je NASLOUCHÁNÍ. Osobně doporučuji totéž. Začněme si naslouchat. Tuto svou výzvu adresuji jak veřejnosti, tak médiím, jak politikům, tak Dětem Země, jak hejtmance Vaňhové, tak předsedovi Patrikovi. Vím. Naslouchat někomu, s kým nesouhlasím, je velmi těžké a často nepříjemné. Nicméně je to první předpoklad k cestě, na jejímž konci může být onen vysněný kompromis.

Marian Páleník, ředitel společnosti Přátelé přírody, o.p.s.

Až na poslední odstavec byl článek zveřejněn v Mladé frontě Dnes 9. 7. 2010

Foto (dálnice D8 v Českém středohoří): Karel Pech (Deník)