ZÓNY > Média o zónách > CPI nemůže začít stavět obří logistické centrum u Žďáru (Deník)
18.3.2009
CPI nemůže začít stavět obří logistické centrum u Žďáru
Stavba obřího logistického centra u Žďáru na Libouchecku nesmí začít. Může za to jediný malý brouček.
Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce kvůli němu totiž neudělila výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů společnosti CPI, jež je investorem této kontroverzní stavby. Společnost s rozhodnutím nesouhlasí. Kupodivu ani odpůrci logistického centra nejsou zcela spokojeni.
Informaci o neudělení výjimky Ústeckému deníku sdělil Lukáš Blažej z CHKO Labské pískovce. „CPI nebyla udělena výjimka z ochrany střevlíka zlatitého, který se k nám rozšířil ze západní Evropy,“ uvedl.
Jak vysvětlil Blažej dál, tato výjimka nemohla být ze zákona udělena, protože střevlík zlatitý patří mezi velmi vážně ohrožené druhy hmyzu, nadregionálního významu. Přes místa, kde by měly stát obří haly centra, pak vedou migrační cesty střevlíka.
Pokud by zde stavba vznikla, znamenalo by to, že by střevlík zmizel nejen odsud, ale i z jiných míst, kde se dnes vyskytuje. „Neudělení výjimky znamená, že to tam nemohou postavit,“ dodal Blažej.
Rozhodnutí má ovšem ještě jeden háček. Dosud nenabylo právní moci a trvá doba na odvolání, celkem třicet dnů. „Určitě se budeme odvolávat,“ prohlásil Marian Křivan, jeden z ředitelů CPI.
Tato společnost je jinak spojena s firmou Spobyt a s nepovedenou stavbou před kinem Hraničář.
Logistické centrum u Žďáru má stát ve volné krajině. Areál by se měl rozkládat na 40 hektarech a tvořit ho má 12 obrovských hal. Zajíždět do něj má až 1,5 tisíce kamionů a další stovky osobních automobilů denně. CPI přitom počítá s nepřetržitým provozem 24 hodin denně. O náležitostech, nutných ke stavbě, hovoří zákon.
Odvolací lhůty ovšem chtějí využít i odpůrci stavby. Ty už před rokem zorganizovala společnost Přátelé přírody, jejíž ředitel Marian Páleník sice na adresu rozhodnutí CHKO řekl, že alespoň někdo tu není úplatný, ale že se proti němu budou také odvolávat.
„CPI totiž nepožádala o výjimku na další druhy, které se tam vyskytují. Například chřástal polní, křepelky polní, luňák hnědý, který je dokonce kriticky ohrožený, bramborníček hnědý, vlaštovka obecná a další a další druhy, na které by ve skutečnosti museli žádat výjimku. Největší problém je, že CPI nedostala za úkol zpracovat velkou EIA,“ komentoval to Páleník.
Také mu vadí, že CHKO investorovi udělila výjimku z ochrany slepýše křehkého a ještěrky obecné. Ti by totiž podle něj z místa s intenzivním kamionovým provozem vymizeli také. „Investor nesmí žádat o výjimku na všechny druhy najednou, ale na každý jmenovitě,“ dodal k rozhodnutí správy Labských pískovců Páleník.
O odvoláních rozhodne územní odbor ministerstva životního prostředí. Ten ale neudělení výjimky nemůže zrušit. Pokud jej rovnou nepotvrdí, může jej jedině vrátit k novému projednání. Dál už rozhoduje jen soud.
Také obyvatelé Chvojenska a Libouchecka rozhodnutí CHKO považují za správné, například Miroslav Vlasák. „Jsem strašně rád. Myslím si, že za tu stavbu někdo lobboval. Ale musíme myslet na budoucnost. To místo se dá využít i jinak. Zničené krajiny je tu dost, kde by se dalo to logistické centrum postavit,“ řekl Vlasák.
Chráněné druhy u Žďáru a Žďárku - střevlík zlatitý (na snímku) - slepýš křehký, ještěrka obecná - luňák hnědý, křepelka polní - chřástal polní, vlaštovka obecná a další vzácné druhy
V době, kdy spor mezi odpůrci stavby CPI Parku Žďár a investorem gradoval, ředitel společnosti Přátelé přírody Marian Páleník a dobrovolníci dojížděli na Libouchecko téměř každý víkend za účelem informovat místní obyvatele o této stavbě. Foto: Janni Vorlíček
