Rašeliniště Krušných hor

Čestmír Ondráček

Krušné hory jsou po Šumavě nejbohatší oblastí na rašeliniště v naší republice. Na české straně Krušných hor zaujímají plochu přibližně 4 000 ha. Začínají v nadmořské výšce 700 m. Nejrozsáhlejší jsou na plochých místech hřebenové náhorní paroviny, na nepropustných vrstvách nebo na místech s nedostatečným odtokem vody. Rašeliniště vznikla v místech vývěrů pramenů a  atmosférických srážek dosahujících zde ročního průměru 800-1200 mm. Jejich význam spočívá především v tom, že udržují zásoby spodní vody. Krušnohorská rašeliniště až na výjimky náleží k vrchovištnímu typu. V místech vývěrů pramenů vznikla jezírka, která na mnoha rašeliništích již v dávných dobách zarostla močálovou vegetací (rašeliník, ostřice, sítiny aj.).

Drobnější rašelinná ložiska se nacházejí téměř v celém pásu Krušných hor, mohutnější vrchoviště se rozkládají na horských hřebenech, svazích, v sedlech či úžlabinách a jsou soustředěna do čtyř oblastí.

            Nejzápadnější z nich leží severně od Kraslic a severozápadně od Nejdku v okolí obcí Rolava, Jelení, Carlsfeld (SRN) a pokračuje severozápadním směrem k pramenům Zwikauer Mulde. Rašeliniště této oblasti jsou nejméně narušena činností člověka a velice se podobají rašeliništím šumavským. Nejznámější rašeliniště v této oblasti (Velké Jeřábí jezero a Velký močál) a řada dalších méně známých ložisek je chráněna v rámci národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště. K dalším chráněným rašeliništím patří PR Malé Jeřábí jezero, PP Přebuzské vřesoviště a PP Rašeliniště Haar. Z velké části k rašeliništím náleží i PP Rudenská luční prameniště, kde předmětem ochrany jsou mechová slatiniště, přechodová rašeliniště, prameniště a mokřadní louky. Z dalších význačných a ochranu zasluhujících rašelinišť se zde nacházejí rašeliniště V slatinách, Chaloupky, Myší kout aj. Oblast leží v okrese Sokolov a z malé části v okrese Karlovy Vary.

             Nejvýše položená je druhá oblast, která se táhne od Horní Blatné, Perninku a Abertam k Božímu Daru. Po botanické stránce jde o nejbohatší okrsek v Krušných horách. Chráněna jsou zde NPR Božídarské rašeliniště, PR Oceán a PP Perninské rašeliniště. Ochranu by však zasluhovala i rašeliniště Na Neklidu, Spáleniště, Buková dolina, Hubertky II a další. Tato oblast se rozkládá v okrese Karlovy Vary.

           V okrese Chomutov a Most leží třetí oblast. Rašelinné louky a vrchoviště zde vytvářejí mezi Načetínem a Jelení horou u zaniklé obce Přísečnice  souvislý pás, od kterého vybíhají další jednotlivá rašeliniště jihozápadním a severovýchodním směrem. Chráněna jsou NPR Novodomské rašeliniště, PR Prameniště Chomutovky (v rámci tohoto CHÚ jsou chráněna např. rašeliniště Pod Jelení horou, Pod Novoveským vrchem, Polské rašeliniště, Bezejmenné rašeliniště), PR Na Loučkách a PP Na Loučkách II a PR Černý rybník. Další význačná rašeliniště jsou Macecha, Na spáleništi, Na červeném blátě, Klikvové rašeliniště, Jelení rašeliniště, Studený močál, Jiřetínské rašeliniště a další. Na rašeliništi Pod Novoveským vrchem byla naměřena největší hloubka rašeliny v ČR 10,5m.

Čtvrtá, nejmenší oblast se rozkládá v oblasti Moldava - Cínovec, v okrese Teplice. Tvoří ji pouze čtyři větší a několik menších rašelinišť. Nejznámější je PR Grünwaldské vřesoviště. Další rašeliniště jsou chráněna v PR Rašeliniště U jezera - Cínovecké rašeliniště a PP Cínovecký hřbet.

Na SV okraji Krušných hor (v okrese Ústí nad Labem) již nejsou vyvinuta typická rašelinná ložiska. Vyskytuje se zde však řada velice zajímavých mokřadů a zrašelinělých luk s řadou zvláště chráněných druhů.

Z botanického hlediska je při rozhodování o zachovalosti jednotlivých rašelinišť rozhodujícím měřítkem přítomnost souvislého porostu společenstva borovice vystoupavé Skalického (Pinus ×ascendens nothosubsp. skalickyi), popř. borovice blatky (Pinus uncinata subsp. uliginosa). Toto společenstvo představuje původní přirozenou po tisíce let formovanou skladbu vegetace na zkoumaných rašeliništích. I přes řadu negativních zásahů (odvodňování, těžba, imise) si zachovává přirozený charakter a vzhledem k okolní krajině (především v SV části pohoří) i vysokou biodiverzitu s bohatým zastoupením zvláště chráněných druhů.

K nejvýznamnějším zvláště chráněným rostlinám na rašeliništích Krušných hor patří blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris), bradáček srdčitý (Listeracordata), bříza trpasličí (Betula nana), hrotnosemenka bílá (Rhynchosporaalba), kropenáč vytrvalý (Swertia perennis), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostřice bažinná (Carexlimosa), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), ostřice šlahounovitá (Carex chordorrhiza), prstnatec plamatý (Dactylorhiza maculata), rojovník bahenní (Rhododendron tomentosum), rosnatka anglická (Drosera anglica), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), rozchodník huňatý (Sedum villosum), šicha černá (Empetrum nigrum), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), všivec bahenní (Pedicularis palustris), zdrojovka hladkosemenná pravá (Montia fontana subsp. fontana) aj.

Těžba rašeliny

            Rašeliniště byla v minulosti považována za neplodnou, nevyužitelnou plochu (zamokření, neprostupnost, pokroucené dřevo). Od 17. století využívali rašelinu k topení nejchudší obyvatelé hor. Těžila se ručně tzv. borkováním. Borky obsahovaly až 85 % vody, proto bylo nutné, aby vyschly. V Krušných horách se pro vysušování nejčastěji využívaly dřevěné konstrukce s rošty, které umožňovaly přístup vzduchu k borkám. Částečně se rašelina používala též jako stelivo, izolační materiál, k lázeňským účelům a později i v zemědělství a zahradnictví.

            Dnes patří rašeliniště k nejcennějším biotopům v Krušných horách. Prakticky všechna jsou zahrnuta do evropské sítě chráněných území NATURA 2000. Cenná jsou i zcela vytěžená rašeliniště, kde je zkoumána a pozorována postupně se obnovující původní typická flora a fauna (např. PP Perninské rašeliniště u Abertam).

            Rašeliniště, která jsou z minulosti poškozená odvodňováním, se v současné době revitalizují, na odvodňovacích kanálech se stavějí přehrážky, vytvářejí se rašelinné tůně atp.