Oblíbená nadávka mnohých politiků; někteří novináři k nim nemají daleko. Předvolební inzerát politika ODS v r. 2004 obsahoval tvrzení, že Děti Země jsou teroristická organizace.
Titulek Deníků Bohemia zase hlásal "Zastupitelé sestřelili ekoteroristy" (zpráva o tom, že neschválili dálniční tunel v CHKO České středohoří).
Něčí ostrakizace je běžně používanou metodou, jak svést "hněv lidu" "správným směrem" (a odvést pozornost od vlastních hříchů - klientelismu, zkorumpovanosti, změn zákonů na objednávku bohatých firem typu Phlilip Morris, Sazka, Skanska apod., propojení s organizovaným zločinem). Ideálním cílem je skupina, která nemá prostředky na obranu. Staří Římané měli křesťany, komunisté buržoazii a disidenty, Mečiar Maďary a Čechy (za vše špatné na Slovensku mohli oni), politici ODS, ČSSD apod. mají ekologické aktivisty. Žádná lež, hodící se k našemu očernění, jim není dost velká. (Když je pak lidé volí, proč by nelhali?) Slovo "teror" znamená mj. šíření strachu. Není cílem výše uvedených politiků šířit strach, zastrašovat své oponenty i potenciální oponenty? Neprodukují (psychologický) teror tedy spíše oni? My své oponenty za teroristy neoznačujeme.
Rádi bychom co nejvěcněji diskutovali; zatím se ovšem zdá, že věcná diskuse je to poslední, co si mocní přejí. Svádí to k závěru, že se klidné a věcné diskuse brání proto, že jim scházejí argumenty. Místo toho se nás snaží diskreditovat. Označovat nás za ekoteroristy do této logiky zapadá.
Volba slova "ekoteroristé" není úplně náhodná - má podprahový efekt, podvědomě navozuje dojem používání násilí. Je velmi agresivní a cílem je především zastrašit všechny, kdo by nás chtěli podpořit. "Co kdyby i o mně - proboha - někdo říkal, že jsem ekoterorista?"
Podobně jako lidé věřili lžím Hitlerovým (v referendu mu dalo svůj hlas přes 90% Němců), věří i mnozí Češi lžím současných politiků a novinářů.
Naši potomci se asi budou divit, že chránit přírodu znamenalo začátkem třetího tisíciletí terorizovat; kdežto devastace a betonování krajiny se chápalo jako Prosperita a Pokrok.
