Tvrzení (běžně opakované v médiích), že Labe není splavné "po většinu roku" už snad nelze označit ani za demagogii. Někdo zkouší, jak velká lež mu ještě projde. (V médiích se lze dokonce setkat s tvrzením, že Labe není splavné vůbec a jezy ho mají splavnit.)
Nejprve k pojmu "splavnost". V jistém smyslu je Labe splavné odjakživa, v jiném nebude nikdy. Chceme-li pouštět lodičky z kůry, je splavný i malinký potůček. Pro zaocenské "parníky" je splavné snad jen ústí Amazonky. Mluvíme-li tedy o splavnosti, musíme vždy uvést pro jaký druh lodí.
Minimální ponor nákladních lodí na Labi dnes činí 90 cm. Na Labi (úsek mezi Střekovem a Magdeburkem) je ponor 100 cm a vyšší 345 dní v roce.
Nesmyslnost tvrzení o tom, že Labe není splavné - ať už po "většinu" roku nebo vůbec - dokládá mj. skutečnost, že objem lodní přepravy na Labi kulminoval na přelomu 19. a 20. století. Tehdy se zde ročně přepravovaly cca 4 milióny tun zboží (z velké části uhlí). Dnes je to cca půl miliónu tun.
Tehdy šlo ovšem o kolesové parníky, které táhly nákladní čluny a vyznačovaly se nízkým ponorem. Mohly tedy plout i za nízkých stavů vody. Jejich nevýhodou (z pohledu dnešní doby) byla nízká nosnost. Tehdy to ovšem nikomu nevadilo - zejména pro směšně nízkou cenu práce. (Pro ilustraci: V ústeckém přístavu bylo uhlí do lodí přepravováno kolečky po prknech!) Také palivo - uhlí - bylo v té době velmi levné.
Časem se ovšem cena práce zvyšovala a mj. i proto rostl tlak na nosnost lodí. Snaha zvýšit rentabilitu (tzn. snižovat náklady, které jsou u lodní dopravy tvořeny zejména náklady na pracovníky a na palivo) vedla k používání větších lodí. Ty přinesly několik změn: Poháněny již nebyly kolesy po stranách, ale lodními vrtulemi umístěnými na konci dna lodí. Obě tyto změny (lodní vrtule a vyšší nosnost lodí) ovšem přinesly požadavek na vyšší ponory lodí. (Prázdná motorová loď s lodní vrtulí má ponor 90 cm.)
Dalším rozdílem pak byly motory: Lodní vrtule s mnohem menším průměrem než kolesa vyžadovaly jiné motory a ty zas jiný typ paliva - z uhlí se přešlo na naftu. A cena nafty šla v posledních 40 letech dramaticky nahoru. To se pochopitelně - spolu se zvyšující se cenou práce - promítlo i do nákladů řiční dopravy.
Jiné lodě přinesly další dvě změny: Lodní vrtule vyžadují, aby pode dnem lodi byl dostatek vody. A pluje-li loď proti proudu, dochází navíc ještě k zanoření její zadní části (se zabírající lodní vrtulí). Aby tedy lodě poháněné lodními vrtulemi mohly po řece plout, přidává se k minimálnímu potřebnému ponoru (90 cm) ještě tzv. marže. Zatímco na německém Labi je marže 20 cm, na dolním českém Labi se vyžaduje marže 50 cm. (Rozdíl mezi českou a německou marží je dán jiným sklonem (dna) řeky.)
Že je splavnost relativním pojmem, dokazuje fakt, že v době velkého sucha v r. 2004, kdy musela být na Labi zastavena plavba nákladních lodí (s lodními vrtulemi), dál po Labi mezi Drážďanami a Děčínem vesele pendlovala osobní kolesová loď Kurort Raten.
