Ústecký kraj - Ochranou řeky Labe a jejích přilehlých ekosystémů se zabývá společnost Přátelé přírody. Spoluzakladatelem je 55letý Marian Páleník, který v čele společnosti stojí od roku 1996. Jedním z velkých aktuálních témat, na které při nedávné návštěvě kraje narazila česká vláda, je stavba jezů na Labi. „Labe splavné je. Není pravda, jak tvrdí například nezisková organizace Arnika, že jezy jsou potřebné pro splavnost,“ říká v rozhovoru Páleník, který se tematikou labských jezů zabývá už 23 let.
Vaši petici proti stavbě jezů na Labi podepsalo více než 17 000 lidí. Proč jsou lidé a Přátelé přírody proti stavbě jezů?
Těch 17 tisíc Přátel přírody je jen malinkatý zlomeček. Před cca 10 lety si Ředitelství vodních cest (ŘVC) nechalo udělat průzkum veřejného mínění a vyšlo mu, že proti stavbě jezů na Labi by měly být nejméně 2 milióny občanů ČR. A legitimní názor těchto nejméně 2 miliónů lidí naše organizace hájí a prosazuje. To je podstata celého problému.
Kromě toho se snažíme, aby se i k těm zbývajícím dostaly objektivní a úplné informace. Aby si mohli udělat názor na základě faktů, nikoli dojmů nebo polopravd. A těch je, to si řekněme na rovinu, na obou stranách sporu bohužel spousta.
Vláda v demisi prosazuje stavbu dvou jezů na Labi.
Ano, zamlčuje se ale, že z dopravního hlediska nedávají žádný smysl a ve skutečnosti je záměr postavit jezy tři. (Děčín, Přelouč a Malé Březno. Jez v Malém Březně je stále v územním plánu tzn. že se s ním počítá, byť ŘVC tvrdí, že ne.) Daňové poplatníky by vyšly na 30-40 miliard korun. Tzn. že nejde o nějakou marginální investici. Vždyť za tuto sumu by se dalo postavit více než 100 silničních mostů přes Labe!
Druhým důvodem odmítání stavby jezů je obava o osud přírody. Jako na potvoru se jezy plánují stavět v přírodně velmi cenných lokalitách. O své přírodní bohatství bychom měli pečovat jako o rodinné stříbro. Stejně jako třeba o kulturní dědictví. Kdyby někdo navrhl postavit v zájmu lodní dopravy jez místo Karlova mostu, asi by se mnoho zastánců takového plánu nenašlo. V jistém smyslu je příroda Labe takovým přírodním „Karlovým mostem“. Prostě civilizovaní lidé v rezervacích nestavějí.
Vznikající vláda má zájem postavit jez na Labi v Děčíně, zároveň však říká, že je důležité přijmout kompenzační opatření. Jaká opatření by to podle vás měla být?
Tak to není. Realizovat kompenzační opatření vláda musí. Jinak přijdeme o dotace z EU. Plavební stupeň Děčín je totiž naplánován do evropsky významné lokality, kterou jsme se vstupem do EU zavázali přísně chránit.
Obávám se, že vláda zaujala postoj Chytré Horákyně. Myslí si, že naoko splní podmínky EU nějakými umělými „biotopy“ někde na Berounce, jejichž osud za deset dvacet let nebude nikdo řešit. Vlk se nažere a koza zůstane celá. To by byl ovšem regulérní podvod a la Čapí hnízdo.
Kompenzační opatření jsou ryzí chiméra, protože jinou tak velkou řeku tekoucí tak velkým kaňonem v ČR nemáme. Cenná je tam příroda přece právě proto, že je jedinečná.
Existuje nějaká varianta výstavby, kterou byste podpořili?
Ano. Nejsmutnější na celém tom sporu je, že se už mohlo pomoci lodní dopravě, ale současně i labské přírodě. ŘVC má výpočty dokazující, že bezjezová varianta je technicky možná, ale odmítá ji realizovat. Za úpadek lodní dopravy na Labi nese vinu jednoznačně ŘVC tím, že sveřepě trvá na dávno překonané stavbě naplánované v 70. letech minulého století.
Bezjezová varianta by obnášela podélné rozdělení asi 10 km Labe na dvě ramena. Jedno „betonové“ sloužící lodní dopravě, druhé ponechané divoké přírodě. Do několika let by se toto „přírodní“ rameno stalo možná nejcennějším kusem přírody Ústeckého kraje, ne-li celé ČR.
Co říkáte na argumentaci neziskové organizace Arnika, že plavební stupeň zlikviduje cenné štěrkopískové náplavy se vzácnými rostlinami a živočichy?
V tom se shodneme, i když je současně férové přiznat investorovi, že projekt stupně doznal pozitivních změn. Jinak ale postupu Arniky nerozumíme. V minulosti jsme ji opakovaně upozorňovali na její mylnou argumentaci. Vše marno. Opakuje své bludy dál.
Nedávno například Arnika zveřejnila toto tvrzení
„Protože celková koncepce pro Labe, kterou schválila německá vláda, nepočítá s výstavbou jezů potřebných pro splavnost na německé straně, nezlepší se podmínky ani na celém problematickém úseku mezi Ústím nad Labem a Drážďany,”
Když to zastánci jezů označí za diletantské, budou mít bohužel pravdu. Především Labe splavné je. Není tedy pravda, že jsou „jezy potřebné pro splavnost“, jak tvrdí Arnika.
Těch omylů je víc?
Ano. Dále není pravda, že problematický je úsek do Drážďan. Problematické je Labe na mnohem delším úseku - asi 350km až do Magdeburku. A konečně není ani pravda, že se v Německu nezlepší plavební podmínky. Německá vláda se totiž zavázala plavební podmínky na svém Labi zlepšit; zvolila ovšem bezjezové řešení. Podle nás účel nesvětí prostředky a používání nepravdivých tvrzení je kontraproduktivní. Špatné světlo pak dopadá i na nás.
Jak je na tom doprava mezi Českem a Německem v současnosti?
Vinou ŘVC, které odmítá bezjezové řešení, se lodní doprava na Labi propadla na pouhých asi 100 tisíc tun zboží za rok - asi 1-2 lodě týdně. Pro srovnání: začátkem 20. století se po Labi - tehdy bez jezů - přepravily 4 milióny tun zboží. Z toho jasně plyne, že na Labi neexistuje souvislost mezi jezy a lodní dopravou.
Nákladní lodní dopravu na Labi bychom přitom dokázali obnovit a šlo by to šetrněji k přírodě, rychleji a levněji než výstavbou jezů za desítky miliard korun. Čím méně kamiónů na našich silnicích, tím lépe.
Kristián Šujan, Deník (4. 6. 2018)
