Letošní vedra a úbytek vody jako by posílily argumenty Ředitelství vodních cest, které chce na dolním toku Labe postavit dva nové jezy. Vzalo by tak ale místo k životu bobrům, lososům, vydrám, vzácným rostlinám a stromům. Ekologové z organizací Přátelé přírody, Arnika a dalších protestují. Podle nich se kvůli oběma jezům (u Malého Března a Prostředního Žlebu) hladina Labe neúnosně zvýší. Někde až o čtyři metry. Zvířata utečou, stromy a rostliny vymizí. Zastánci i odpůrci vybudování jezů na dolním toku Labe se střetli už mnohokrát. Stoupenci betonové lobby však ztrácejí. Možná i proto, že stále více lidí místa, kde by měly jezy stát, navštěvuje. Zjišťují přitom, že na oné "průmyslové stoce", jak se Labi říkalo ještě před pár lety, jsou místa a zákoutí, která snesou srovnání s netknutou přírodou. Že tady skutečně žije a množí se bobr, že tu lze najít hnízda ledňáčků i vydří stezky.
Co lze ještě nahradit? Souboj ekologů a stavitelů jezů nyní mají v rukách vědci. Jedním z nich, který letos v březnu posoudil záměr Ředitelství vodních cest zbudovat Plavební stupeň Děčín (tak zní ofi -ciální název stavby jezu u Prostředního Žlebu pod Děčínem), je RNDr. Tomáš Kuras. Jak řekl Nedělnímu Blesku, došel s kolektivem expertů k závěru, že navrhované zásahy do splavnění Labe budou znamenat nenávratné změny pro život a existenci kriticky ohrožených živočichů a rostlin. Z jeho zprávy vyplývá, že vydra, bobr, losos a další druhy zmizí. Ztrátu biotopu, lovišť i potravní nabídky doplní v řadě případů i to, že se dostanou do izolace a buď zdegenerují, nebo vymřou. Proto také Tomáš Kuras tvrdí, že »adekvátní kompenzace« změn, souvisejících s výstavbou jezů, neexistují. Řečeno přímo - to, co přírodě a jejím obyvatelům vezmeme, jim nebudeme schopni vrátit a odsoudíme je k zániku. Jasan ztepilý, bobr evropský, olše lepkavá nebo vydra říční..., je toho dost! Snese to vše srovnání s celoročním splavněním Labe tak, že jezy ustálí jeho hladinu na cca 190 cm hloubky? Podle ředitele Miroslava Šefara, šéfujícího Ředitelství vodních cest ČR, ano. "Řeka bude splavná 345 dnů," vyjádřil se nedávno. Nedělnímu Blesku ale svůj názor sdělit odmítl. Má prý smutné zkušenosti s tiskem a necítí potřebu cokoliv vysvětlovat" Možná, že jemu je všechno jasné. Spoustě lidí ale ne, a ti to dávají najevo stále častěji a hlasitěji.
Jeden jez, nebo dva? Jezy u Malého Března a u Prostředního Žlebu by na sebe měly navazovat a zajistit, aby vzdutí vodní hladiny zasáhlo celých víc než - počítáno od státní hranice s Německem - zhruba třicet kilometrů toku řeky. Někde by stoupla o třicet centimetrů, jinde až o čtyři metry. Změny v pobřežním režimu by nutně zasáhly i jiná místa v sousedství Labe. Možná proto ředitel Šefara a jeho tým couvl. Asi před půldruhým rokem navrhli zbudování jezu jen pod Děčínem, u Prostředního Žlebu. Stavba u Malého Března má být zrušena. Ovšem podle názoru řady expertů - biologů, stavařů, vodohospodářů - je tento "ústupek" možná promyšleným trikem. Obtížně splavný (a někdy vůbec ne) je totiž úsek Labe mezi Ústím a Děčínem. Úsek za Děčínem (kde by jez Prostřední Žleb měl stát) je bez problémů - řeka tu je úzká, hluboká a proudná, splavná fakticky stále.
Budou se kát? Pokud bude jez na tomto místě, veškerá doprava z Německa právě tady bude mít "Stop!". Dál se nepojede! A pak možná přijde na řadu pokání odpovědných pracovníků, kteří se s velkou dávkou pravděpodobnosti přiznají k tomu, že pro plynulou dopravu na řece jsou nutné oba jezy. A bude vymalováno!
Pohodoví bobři Ve Svádově, vesničce u Ústí nad Labem, stojí pár desítek metrů od břehu řeky rodinné domky. V jednom z nich žije už čtrnáct let rodina Švicrových. Za jejich zahradou je slepé labské rameno, kouzelné zátiší, ukazující původní stav řeky. Věkovité stromy střídají olšové keře, vzácné šípatky červeně zakvétají, koberce jiných rostlin kryjí písčité břehy. Právě tady žije jedna z kolonií bobrů, asi šest jich je. Lidí se nebojí. "Chodí k nám na zahradu," říká Jiří Švicr, "a jsou tu hodně často, hlavně když je nějaké ovoce. Chodí ho sbírat a na psy i lidi syčí a prskají. Ale jinak jsou to slušní a spořádaní sousedi." I svědectví lidí ze Svádova dokládá, že zvířata mohou divoce žít fakticky kdekoliv, pokud mají potřebné podmínky. Když jim je člověk vezme - a jezy to zcela jistě udělají, bude příroda, a my s ní, mnohem chudší.
