SRN trvá na oživení labské vodní cesty
Zplavnění Labe z Děčína až do Hamburku se ale nelíbí ekologům. V Německu se ekologové opět snaží zpochybnit záměr německé vlády celoročně zplavnit Labe pro vodní dopravu do roku 2010 z Děčína až do Hamburku. České ministerstvo dopravy (MD) však nemá žádné informace, že by SRN chtěla od projektu ustoupit. "Nadále platí letos v srpnu podepsaná česko-německá mezivládní dohoda, týkající se zplavnění Labe," ujistila včera Právo tisková mluvčí MD Marcela Žižková. Konkrétně se německá strana zavázala zajistit 345 dnů v roce na úseku Labe mezi Geesthachtem u Hamburku a Drážďany plavební hloubku 1,60 metru a mezi Drážďany a Schönou 1,50 metru. Stejná minimální hloubka má být dosažena také na českém úseku labské vodní cesty vybudováním nového plavebního stupně v Děčíně. Podle MD je třeba rovněž zajistit doplutí plavidel dále do českého vnitrozemí. V této souvislosti bude prodloužena labská vodní cesta až do Pardubic. Česko i Německo přitom dospěly k závěru, že to nelze zvládnout pouhými úpravami plavidel, ale nezbytná je změna infrastruktury. "O průběhu příprav a realizaci projektů se české a německé ministerstvo dopravy pravidelně informují. Koordinovaně budeme postupovat také při zpracovávání odborných studií a údržbových pracích na Labi," uvedla Žižková.
Přou se i odborníci
Dlouholeté snaze oživit českou vodní dopravu brání tlak ochránců přírody. Ti přišli s tvrzením, že budovat v ČR a Německu nové jezy nemá smysl, protože hladina Labe bude kvůli suchům dál klesat a investice se nevyplatí. Jak navíc uvedlo sdružení Arnika, výstavba děčínského jezu, která si vyžádá pět miliard korun, ohrozí 41 druhů chráněných živočichů a rostlin. Ekologové se opírají o studii pracovníků Postupimského institutu pro výzkum následků klimatických změn, která byla provedena na zakázku německého Svazu životního prostředí a ochrany přírody. V ní se mimo jiné uvádí: "Změny klimatu, pozorované od počátku devadesátých let, i dlouhodobé trendy počtu bezsrážkových dní nasvědčují tomu, že četnost extrémů nízké vody na Labi střednědobě ještě vzroste." Závěry postupimské studie ale zpochybnil Spolkový ústav pro výzkum vodních toků. Podle něj bude možné chystanými opatřeními a investicemi zajistit plavbu na Labi i v suchých letních obdobích. Spolkový ústav také připomněl, že sice kleslo množství dešťových srážek v rovinatých oblastech středoněmecké nížiny, ale zvýšily se v oblastech středohoří, rozhodujících pro zajištění dostatečného množství vody v Labi.
Desetkrát levnější než silniční doprava
Ředitelství vodních cest ČR chce děčínský jez začít budovat v roce 2007. V současné době probíhá hodnocení vlivu projektu na životní prostředí. Teprve po jeho ukončení může následovat územní a stavební řízení. Po vodě se z Česka do zahraničí ročně přepravuje jen něco přes jeden milión tun zboží. Pokud se problém dolního Labe nevyřeší, zůstane podíl vodní dopravy na celkové nákladní přepravě v naší republice nevýznamný. Přitom je vodní doprava desetkrát levnější než ta silniční.
31.10.2006 Právo Jiří Novotný
Komentář PP:
V té souvislosti stojí za zmínku zpráva BIS, o níž se lze dočíst následující:
Podnikatelské skupiny se podle BIS pokoušejí ovlivňovat státní zaměstnance a pronikají do úřadů a institucí, kde si budují osobní vazby. BIS loni zaznamenala několik případů, kdy úředníci například vynášeli z úřadů citlivé informace nebo upravovali na zakázku úřední dokumenty. Služba zároveň uvádí, že někteří státní úředníci tlaku různých skupin podléhají a nelze vyloučit, že část z nich úplatky aktivně vyžaduje.
Dalším nebezpečím pro ekonomiku je podle služby možné ovlivňování znění nových zákonů ze strany finančních a podnikatelských skupin. Ty si najímají lobbisty a PR agentury, jejichž akce při prosazování zájmů klientů se prý ale již nebezpečně často blíží korupci a ovlivňování. Agentury se snaží například získat informace o soukromí lidí s rozhodující pravomocí a organizují kampaně ovlivňující veřejné mínění ve prospěch nebo neprospěch určitých skupin.
Z poslední věty (agentury ovlivňují veřejné mínění ve prospěch uričtých skupin) plyne, že to, co se tváří jako článek či zpráva bývá mnohdy fakticky něčí "placená inzerce". Jinými slovy - novináři nepíší o určitých tématech kvůli zájmu čtenářů, ale na zakázku agentur a ty zas pracují v zájmu někoho v pozadí. (Některé agentury jsou přímo vydavateli jistých novin a časopisů.)
Možná nám ale některé agentury - pardon některá média brzy vysvětlí, že Bezpečnostní informační službu České republiky vlastně ovládli (eko)teroristé a fundamentalisté.
