Budeme velmi rádi, posílíte-li naše řady. Staňte se našimi příznivci (členy)!

JEZY
Plavební stupeň Děčín Příběh Labe Lži a demagogie o jezech Osoby a obsazení Koupání v Labi Média o jezech

Souhlasíte s výstavbou přehrad - jezů na Labi?


ano


88
ne


548


další ankety
Přihlášení:

Jméno:

Heslo:
Proti kanálu DOL

E-SHOP
Podpořte nákupem


Záložka do knihy, časopisu nebo diáře
,-

Virtuální výstava


Galerie


Další články v rubrice
Mýtus zvaný AGN
Splavnění Labe? Lež jako věž
Civilizovaní lidé v rezervacích nestavějí (Deník)
Známe příjmy ředitele ŘVC a jeho zástupce. Za co si je platíme?
Lídři trousili moudra o splavňování splavněného Labe
Dokumentace EIA Plavebního stupně Děčín potřetí vrácena
Přátelé přírody: Jez netřeba, stačí nové lodě (Deník)
Příprava VD Přelouč se vrací o 20 let zpátky
Chcete dostávat 10 let 10 miliónů denně? Prosaďte jezy na Labi
Proč rezignoval posudkář Bajer?
všechny články v rubrice


Nepřehlédněte


JEZY > Média o jezech > Ústecký deník: Jezy na Labi asi nebudou (20. 11. 2007)
20.11.2007

Jezy na Labi asi nebudou 


Z prohlášení ministra životního prostředí (ŽP) Martina Bursíka vyplývá, že jeho resort není nakloněn stavění nových jezů na Labi. Podle stran zainteresovaných v této kauze ministr Bursík trochu předjímá rozhodnutí svého ministerstva v době, kdy je teprve zpracovávána EIA.
"Vnímáme to negativně. Veřejný zájem zde nepřevažuje nad zájmem ochrany životního prostředí. Případné další zesplavňování nesmí být v konfliktu s ochranou přírody. Ani Sasko si nic podobného nepřeje. Současným trendem je, aby se lodě přizpůsobovaly řece, nikoli naopak," uvedl Bursík.

Mluvčí odpůrců stavby dalších jezů Marian Páleník ze společnosti Přátelé přírody byl ovšem tímto prohlášením překvapen. "V současné době je totiž teprve zpracovávána takzvaná velká EIA, čili posouzení vlivů na životní prostředí. Není jasné, jak dopadne. Je ovšem zajímavé, že toto pan ministr řekl." Dle Páleníka se ale odmítavý postoj ministerstva dal čekat. "Považuji to za chybu investora. Nenabídl totiž žádné přijatelné kompromisní řešení. Beton je nejdražší varianta a nejvíc poškozuje ŽP. Tato kauza se táhne víc než patnáct let." Jak řekl Páleník, za ty roky už mohl investor dávno přijít s něčím mnohem schůdnějším a originálnějším.
"Je ovšem omyl si myslet, že Labe není splavné. Tak tomu není. Případné jezy by totiž zvýšily ponor lodí o třicet centimetrů. Z přibližně 110 cm na 140 cm."
"Investorovi tedy nejde o to Labe zesplavnit, ale pouze zlepšit plavební podmínky," pokračoval Páleník. První návrh na stavbu jezu padl dle něj již v 70. letech minulého století. "Ovšem nešlo prvoplánově o zlepšení plavebních podmínek, ale o zvýšení objemu výroby elektřiny. Tehdy to ovšem neprošlo," řekl.
Po revoluci byl návrh znovu oprášen a od té doby se tato kauza táhne. "Zlepšovat plavební podmínky se ovšem dá i bez jezů, například za pomoci by-passů, jak navrhujeme. Jako hlavní příčinu prosazování jezů za každou cenu je fakt, že projektant je placen fixním procentem z ceny stavby. Proto navrhuje co nejdražší řešení," vysvětlil Páleník.

Jan Vilikus z firmy Allowance Praha pověřené přípravou stavby uvedl, že to je problém na delší diskusi. "Naše lodě jsou Labi přizpůsobeny, kvalitní technologie je za námi už dávno," vysvětlil. "Ale i tyto lodě mají svou ekonomickou a technickou bariéru, za níž nelze jít. Proto je zlepšení plavebních podmínek nutné," řekl.

Janni Vorlíček, 20. 11. 2007
Nahoru
Sdílet přes Facebook Verze pro tiskZaslat známé(mu) na e-mail Zvětšit písmo
(C) 2006 - 2024 Přátelé přírody, o. p. s. | Webmaster | Powered by Rosettedesign