tvrdí sociální demokraté Foldyna a Šefara.
Zastánci jezů volí poměrně agresivní přístup: Nadávají občanům, jímž by jako politici měli sloužit. Místo věcné diskuse, snášení všech možných a nemožných argumentů a naslouchání druhé straně, usilují o snížení naší věrohodnosti v očích veřejnosti. To má 2 cíle:
1. Zastrašit ty, kteří by se rádi vyjádřili proti jezům.
2. Předem shodit jakoukoli naši argumentaci. (Terorista přece nemůže mít nikdy a v ničem pravdu.)
Nesouhlasit s výstavbou čehokoli je přitom svaté a nezadatelné právo každého občana této (svobodné?) země. Nesnižme se k oplácení a nadávání svým oponentům místo věcné argumentace.
Naznačuje Šefara a komunistický senátor Doubrava.
Jasná lež. Od konkurence rejdařů nemáme ani korunu. Naopak se nás řada firem bojí sponzorovat, aby je nezapsali na černou listinu.
Pan Foldyna na bobry nevěří.
Na dolním Labi bylo v roce 2000 asi 10 a v roce 2003 asi 30 bobrů. Byli pozorováni, vyfotografováni, natočeni na video.
tvrdí např. ministr Šimonovský
Není to pravda. Labe pod střekovským jezem je posledním nezkanalizovaným úsekem velké české řeky.
tvrdí poslanec Schling, senátoři Doubrava (KSČM) a Kubera (ODS)
Hloupost. Labe bylo kanalizováním přeměněno z řeky v polomrtvý kanál a příroda devastována. Rostou tam sice stromy a žijí ryby a ptáci, ale jde o ubohý zlomek původní přírody!
tvrdí mj. zástupce šéfa sč. hospodářské komory p. Aster
České dráhy ovšem tvrdí, že trať pojme (okamžitě) dalších 50 vlaků denně. (Jeden vlak = až 2.500 tun.) Volná kapacita žel. trati podél Labe činí 30 (teoreticky až 45) miliónů tun. Pro srovnání: Výstavbou jezů se má zvýšit objem lodní přepravy z dnešního 1 na 2,8 miliónu tun.
V 2. polovině 19. století - tedy v době, kdy na Labi bylo méně jezů než dnes - se po Labi přepravovalo ročně 4 až 8 miliónů tun. Kolem roku 2000 to byl 1 milión tun.
1. Jezy se mají stavět 7 let, nebudou hotové dříve než v roce 2012.
2. Po vstupu do EU mohou čeští rejdaři podnikat v celé EU. Bude-li málo vody v Labi, mohou přepravovat zboží třeba po Rýnu.
Není to pravda. Všude ve světě je říční doprava na ústupu. Německo, Holandsko a další země jsou protkané sítí plavebních kanálů a disponují DOLNÍMI toky řek. S tím se ČR nemůže srovnávat.
Není to pravda. Německé Labe (pod hranicí s ČR) na tom není o moc lépe (10 až 15 cm). Navíc v SRN v roce 2002 od zlepšování plavebních podmínek na svém horním Labi upustili.
tvrdí poslanec Schling, ministr Šimonovský a další
S amputací ruky se také vyrovnáme.
uznávají i někteří odpůrci jezů
Jde o natolik obecné tvrzení, až není pravdivé. Je myšlena námořní, nebo říční doprava? Je myšlen provoz, nebo výstavba a údržba infrastruktury? Čím se měří "ekologičnost"? Jaká je skutečnost: Samotný provoz labské říční dopravy může mít méně škodlivé dopady v některých parametrech (hluk, některé složky emisí), v jiných má ale stejně nebo více škodlivé dopady jako např. železnice (některé složky emisí). Provoz ale nelze oddělit od budování infrastruktury a udržování "vodní cesty" (původně řeky), jejíž dopady jsou VELMI škodlivé. Od nich ale zastánci jezů abstrahují.
tvrdí především Foldyna
To je možná pravda, ale investujeme-li 10 miliard korun, prakticky vždy to sníží nezaměstnanost. Jde o efektivitu a ta je u jezů sporná.
tvrdí mnozí "znalci"
Kdo nerozezná drobnokvět od topolu a bobra od ondatry, těžko posoudí hodnotu přírody. Nejcennější jsou samozřejmě vzácné druhy, které laik nemá šanci pozorovat. Cenný je (zejména) CHARAKTER řeky (mj. její proměnlivý charakter).
Říkají někteří místní.
U svádovského slepého ramene vypouštějí někteří místní obyvatelé načerno své žumpy (proč platit za odvoz, když se to v Labi ztratí).
Z toho vyplývá, že by se měly stavět jezy? Labe pod Střekovem je tak cenné právě proto, že jde o poslední nekanalizovaný úsek.
Říční doprava konkuruje především železnici. Je totiž výhodnější pro přepravu na větší vzdálenosti. Tisíce tun řepky bude z Pardubic do Hamburku těžko někdo přepravovat auty. Nákladní vlaky mohou po žel. koridoru jezdit rychlostí až 120 km/hod. Jsou tedy řádově rychlejší než lodě. Ty navíc zpomalují plavební komory na jezech.
tvrdí poslanec Schling a pracovníci ministerstva dopravy
Není to pravda. Jednak se podle smlouvy má přihlédnout k místním podmínkám (jíž může být právě ochrana přírody), jednak je smlouva AGN MEZInárodní. Tzn. ČR se sama dobrovolně k něčemu zavázala. Svůj závazek může tedy opět bez sankcí odvolat. Zařazení dolního Labe do určité třídy navrhli za ČR právě zástupci Ministerstva dopravy, tedy sami zastánci jezů (nejspíš s cílem argumentovat později tím, že nás k tomu zavazuje mezinárodní smlouva). Ve smlouvě je dolní Labe zařazeno do třídy, jíž by se nedosáhlo ani výstavbou jezů. Zde spočívá možná největší NEBEZPEČÍ:
Po výstavbě jezů mohou jejich zastánci vznést požadavek na další zvýšení jezů a vodní hladiny. (Aby byla "naplněna" smlouva AGN.)
Vysvětlivka:
rejdař - podnikatel v lodní dopravě
Zpracoval Marian Páleník 3. 3. 2004
