Vyjádření k Průzkumům a rozborům pro Územní studii krajiny okresu UL

12.10.2017 Adresát:
Magistrát města Ústí nad Labem
Odbor investic a územního plánování

předáno osobně 11. 10. 2017

Vyjádření ke zpracovaným Průzkumům a rozborům (analytická část) k územně plánovacímu podkladu: „Územní studie krajiny pro správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem“ (dále jen ÚSK)


Přátelé přírody – Občanská společnost, z. s. s obecně prospěšnou společností Přátelé přírody reprezentují několik tisíc občanů ČR, přes 2 000 členů (z celé ČR) a přes 1 000 signatářů petice „Za zachování volné krajiny v (pod)krušnohoří - proti komerčním a industriálním zónám Knínice, Žďárek a Petrovice“ (zejména z dotčených obcí).
Podle rozsáhlé ankety mezi místními občany obcí Libouchec, Velké Chvojno a Petrovice panuje mezi místními občany takřka konsensus (cca 87 % proti 9 %) v požadavku zachovat volnou krajinu Pod/krušnohoří tj. nepovolovat zde výstavbu „zón“ tj. logistických center, nákupních středisek, skladových a výrobních hal, kasin apod. „na zelené louce“.

Jménem těchto občanů tedy žádáme, aby jejich postoje byly brány při zpracování ÚSK v úvahu.

Podporu vyjadřujeme stanovisku, vyjádřenému v analytické části ÚSK (str. 10) „Z budoucích rozvojových záměrů je nutno …, případně i revidovat industriální rozvoj při dálnici D8 (Žďárek).“ Navrhujeme, aby ÚSK tuto revizi požadovala.

Souvisí i se zmínkou (str. 54) o „schopnost krajiny udržet dobu“ (myšleno, předpokládáme, „vodu“), s ohrožeností ZPF erozí (str. 106) a se zvýšením retence vody (str. 121).

Druhým tématem, kterému se Přátelé přírody věnují, je ochrana řeky Labe. (Přes 17 000 signatářů petice „Za důslednější ochranu přírody řeky Labe – proti výstavbě jezů“). V tomto bodě v analytické části ÚSK postrádáme větší pochopení potenciálu (údolí resp. nivy) řeky Labe, nadnárodního koridoru. Z více příčin (migrační koridor, samočistící schopnost řeky, samoobnovovací schopnost říčních ekosystémů) má Labe (řeka, niva, kaňon) obrovský, ale bohužel nedoceněný potenciál, a to nejen pro rekreaci. Jedinečnost Ústecka minimálně v rámci ČR (tzn. nic takového nikde v ČR není) spočívá jednak v kontrastu Českého středohoří a údolí řeky Labe, jednak (a především) v unikátnosti posledního úseku „volné“ řeky, která sice není v „přírodním“ stavu, nicméně jednak historické zásahy byly „měkké“, jednak, jak uvádíme výše, má Labe obrovskou revitalizační a renaturalizační schopnost. Tu lze demonstrovat stavem v r. 1989 (kdy se s nadsázkou řečeno, daly v Labi vyvolávat filmy) a několik málo let po té, kdy se během velmi krátkého období na Labi začaly vyskytovat druhy velmi citlivé na čistotu vody (například velevrub malířský).
Labe není jedinou přírodní hodnotou Ústecka, ale jednoznačně patří k nejcennějším v rámci celé ČR. Bohužel si tento fakt (patrně tím, že máme Labe takřka denně na očích a zevšednělo nám) úplně neuvědomujeme. (Stačí ale pozorovat reakce někoho, kdo navštíví údolí Labe poprvé – většinou jde o směsici údivu a ohromení.)

Poznámka k analytické části ÚSK: Na „vodní cestě“ Labe je nesplavněný úsek cca 500 m pod vodním stupněm Přelouč v Pardubickém kraji. Uvádí-li se tedy (v médiích aj.), že se má splavnit Labe, netýká se to tedy v žádném případě Labe v okrese UL (ba ani DC).
Labe v okrese UL je splavněné a kontroverzní záměr na výstavbu Plavebního stupně Děčín má pouze zlepšit plavební podmínky, konkrétně se mají touto stavbou zlepšit o pouhých 15 % a to pouze na úseku mezi Křešicemi a státní hranicí v okrese Děčín. Vliv na okres UL by byl zcela nulový.
O stavbě vodního díla Malé Březno příslušný orgán - ŘVC (Ředitelství vodních cest) vůbec neuvažuje. V územních plánech jsou pro VD Malé Březno rezervy, ale to jsou i pro kanál Dunaj-Odra-Labe atd. Vzhledem k výše uvedenému by ÚSK podle našeho názoru mohla srovnat potenciální přínosy zlepšení plavebních podmínek na Labi s jeho renaturalizací. Podle našeho přesvědčení by renaturalizace Labe měla řádově větší přínos než jeho kanalizace.
Zdůrazňujeme, že renaturalizace Labe by se nevylučovala s lodní dopravou, zejména tou osobní; ba právě naopak. Pro rekreaci je jednoznačně atraktivnější plavba po přírodě blízké řece než kanálem. A kdo preferuje stabilizovanou vodní hladinu, má v okrese UL k dispozici jezero Milada a vodní zdrž nad střekovskými zdymadly, přičemž jest - byť spíše hypotetickou - otázkou, zda by řeka Labe nebyla z pohledu rekreace atraktivnější bez této zdrže. Nicméně podle našeho názoru i takové otázky by ÚSK mohla také řešit; pokud dokonce neplatí, že právě proto si její pořízení občané zadali (a zaplatili).

Obecně máme za to, že by se ÚSK neměla tolik zabývat plány a záměry, ale především hodnotit kvalitu a potenciál krajiny. ÚSK by měla sloužit jako podklad pro další rozhodování při tvorbě územních plánů, ZÚR, PÚR apod., nikoli naopak.
Nelze souhlasit s názorem, že „řešení D8 je z hlediska zpracovatele citlivé vůči krajinnému
rázu a umožňuje přiměřenou propustnost územím“ (str. 111). D8 v okrese UL je většinou zcela neprůchodná (a mimochodem ke všemu oplocená) s malými výjimkami (tunely, estakády, mosty apod.).
Již vůbec nelze souhlasit s tvrzením „ÚSK v tomto smyslu akceptuje současný stav [Labe] a je pravděpodobně zbytečná diskuse o vypuštění některých staveb“. K tomu viz výše.

Budoucím trendem je podle našeho názoru rostoucí význam volné krajiny. Ačkoli počet obyvatel v ČR stagnuje cca 70 let a v okrese UL dochází dokonce k jeho pozvolnému poklesu, plocha, kterou „člověk“ v krajině zastavěl, za stejné období výrazně vzrostla a s úpadkem zemědělství tento tlak nadále narůstá. (Jinými slovy: za zmíněných 70 let první roste na úkor druhého.) Viděno z druhé strany: z okresu UL mizí volná krajina a tím její cena roste.
ÚSK by se podle nás měla zabývat více i fragmentací krajiny (str. 108 a dál), protože nejde jen o procenta zastavěného území vs. volné krajiny.
Velmi znepokojivé přitom je, že jsou tyto procesy většinou nevratné. Vyjma ukončení těžby uhlí, které ovšem jednak stále není definitivní, jednak je využití některých území více než sporné. Konkrétně rozsáhlé golfové hřiště se sice může někomu - z dronu - jevit možná esteticky, za volnou krajinu ho však rozhodně považovat nelze. Naopak: golfové hřiště na nejcennější „rozvojové“ lokalitě města Ústí nad Labem úplně znemožnilo průchodnost, slouží hrstce vyvolených, kteří si mohou dovolit zaplatit 50 000 korun členský příspěvek; 99,9 % populace je vstup na jejich „greeny“ zakázán; zakázáno je volné pobíhání psů, chodci se smějí pohybovat výhradně po asfaltových cestách, po nichž se vysokou rychlostí prohání ono 0,1 % a které de facto nikam nevedou; pro drtivou část veřejnosti je prakticky jedno, zda na daném místě jsou výsypky, anebo je zde golfové hřiště; z pohledu ochrany přírody je golfové hřiště jednoznačně horší, než by byly bývaly svému vývoji ponechané výsypky tj. bez nákladných „rekultivací“.





Marian Páleník
předseda správní rady
Přátelé přírody – Občanská společnost, z. s.

V Ústí nad Labem, 11. 10. 2017

---

Proč chránit krušnohorské bučiny? autoři snímků a zdroje textu 29.7.2024 Náš informační materiál Proč chránit krušnohorské bučiny? (červenec 2024) čerpá z těchto zdrojů: Dynamika vývoje lesa a přístupů k její ochraně: nazrál čas k dalšímu kroku? - Jeňýk Hofmeister (Ochrana přírody, 3/2020) Jak převzít svůj díl zodpovědnosti za ochranu biologického dědictví planety? Nejlépe celý - Jeňyk Hofmeister (Ochrana přírody, 1/2022) Nemýtit! Zde žijí staré lesy - Jeňýk Hofmeister, Miroslav Svoboda (Veronica, 3/2022) Autoři snímků: Jeňýk Hofmeister, Václav Křivan (kovařík fialový), Marian Páleník

Nová adresa 20.4.2023 Naše aktuální adresa: Na Schodech 5 400 01 Ústí nad Labem

Nesouhlasné vyjádření k umístěním záměru PH Park Teplice u Malhostic, Rtyně n. B. 26.5.2020 Věc: nesouhlasné vyjádření k umístěním záměru PH Park Teplice u Malhostic, Rtyně n. B. Vážení, celý svůj profesionální život architekta – územního plánovače, z toho 11 let na Svč. KNV Ústí n. L. (1978 – 1989) a pak i jako náměstek 3 ministrů životního prostředí ČR (1990 – 1992), náměstek ředitele Terplanu s. p. (1992 – 2000) i jako ředitel odboru EIA/SEA na MŽP (2000 – 2004) jsem se zasazoval za ochranu přírodních i lidmi vytvořených hodnot v Severních Čechách a za zlepšení jejich životního prostředí i zdraví. K těmto hodnotám v tak hustě urbanizovaném území Severočeské hnědouhelné pánve, zatíženém těžbou, energetikou, průmyslem i dopravou, nepochybně patří i torza nezastavěného území, relativně harmonické krajiny a původního osídlení. Každý návrat přírody do takto postižené krajiny, každá povedená rekultivace bývalých těžeb a výsypek, jako je tomu u předmětné lokality a sousedící rekultivované výsypky, byl v tomto kontextu úspěch. Zejména při okraji CHKO České Středohoří a v nivě Bíliny by měl být kladen nejvyšší důraz na zachování původního a úspěšně obnoveného krajinného rázu s členitou, ale měkkou modelací terénu, a také měřítko v něm posazených zachovaných venkovských a malých městských sídel, který nenarušila ani výstavba dálničního přivaděče I/63 k D8 od Teplic k Řehlovicím. V tomto kontextu a při faktu, že v území SHP v minulosti zmizely statisíce hektarů zemědělské půdy, lesů, vodních ploch a přes stovku sídel, je taková lokalizace „na zelené louce“ nepochopitelná a diletantská, odporující minulému snažení po zahlazení negativních důsledků těžby a po obnově tamní přírody a krajiny. Na území celého kraje je spousta zdevastovaných a nevyužitých ploch po těžbě, po demolicích starých průmyslových i jiných provozů (tzv. „brownfields“), hledajících nové využití. V tomto prostoru je umístění takových plochou i výškou obrovských objektů nejen hrubým zásahem záborem přírodě blízkých ploch ZPF a porušením krajinného rázu, ale vnese do území a sousedících obcí při stavbě i budoucím provozu další dopravní, tedy i hlukovou a emisní zátěž. Bude to spojeno nejen s negativními důsledky na životní prostředí a zdraví tamních obyvatel, ale sníží to atraktivitu tohoto území pro bydlení i rekreaci a sníží to rovněž cenu nemovitostí v těchto obcích. Jak už to v takových případech bývá, hrozí v případě realizace záboru v budoucnu jeho další rozšiřování. Ze všech těchto důvodů by toto umístění záměru nemělo být schváleno. Je to v rozporu se všemi strategickými krajskými dokumenty, slibujícími nikoliv další zhoršování, ale ozdravění životního prostředí na Teplicku a v celé SHP. Ing. arch. M. Ř. Na vědomí: Správa CHKO České Středohoří Litoměřice

Nesouhlasné vyjádření k záměru PH Park Teplice 26.5.2020 Dobrý den, posílám nesouhlasné vyjádření k záměru "PH Park Teplice". Nelíbí se mi už název toho projektu. Nejde o "park" a není v "Teplicích". Investor chce zastavět u Rtyně nad Bílinou/Modlan, tedy v Českém středohoří v těsném sousedství CHKO cennou lokalitu. V současné době tam jsou pole a volná krajina, široko daleko žádný průmysl. Navíc budovy 13 metrů vysoké, které budou vidět z širokého okolí. Nevěřím, že v projektu zmiňovaná "zeleň" a zelené střechy a příp. nátěr staveb zmírní devastaci krajiny novou výstavbou. Prosím nezastavujme zbytečně volnou krajinu. Je dost nevyužitých míst v průmyslových zónách okolo větších měst, kde často chátrají rozsáhlé nevyužité objekty. S pozdravem a přáním zachování naší krásné krajiny V. S.

Nesouhlasné vyjádření k záměru PH Park Teplice 26.5.2020 Vážení, dovoluji si oznámit, že se záměrem "PH Park Teplice" nesouhlasím. Nejde o žádný "park", ale o 6 obřích hal o celkové ploše 32 hektarů (64 fotbalových hřišť). Má být zastavěna zemědělská krajina bez zástavby u Rtyně nad Bílinou/Modlan, tedy v Českém středohoří v těsném sousedství CHKO. V současné době zde jsou pole a volná krajina, kolem není žádný průmysl. Budovy mají být přes 10 metrů vysoké, budou viditelné z širokého okolí. V projektu uváděná "zeleň" a zelené střechy a příp. nátěr staveb nemohou devastaci krajiny plánovanou výstavbou ani zmírnit. Jde o úplně zbytečnou a škodlivou zástavbu volné krajiny. V okolí je dost nevyužitých míst v průmyslových zónách v blízkosti větších měst, kde často chátrají rozsáhlé nevyužité objekty. Záměr je v rozporu se Strategií rozvoje Ústeckého kraje, jímž je stanovena ochrana půd, zvyšování ekologické stability krajiny a zlepšení stavu lesních porostů, který preferuje výstavbu na brownfieldech a v prolukách intravilánů sídel před výstavbou na „zelené louce“. - Záměr je naprosto nekoncepční. Plánovanou výstavbou krajina naprosto a nevratně změní svůj charakter. Věřím, že k této výstavbě nedojde a unikátní krajina severozápadních Čech zůstane zachována. V úctě a s pozdravem A. B.

Vyjádření k záměru PH Park Teplice dle dokumentace z 27. dubna 2020 26.5.2020 Vyjádření k záměru "PH Park Teplice" dle dokumentace z 27. dubna 2020 1) Nesouhlasím s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu. Záměr tímto porušuje závaznou Strategii rozvoje ústeckého kraje do roku 2027 (viz Strategie str. 121, 123). Kraj ve zmíněné Strategii preferuje pro podobné stavební záměry tzv. "brownfields", a nikoliv pozemky "na zelené louce". Brownfieldů je v kraji nadbytek na výběr. Strategií by se měly řídit i obce. Stát, kraje i obce musí se zemědělským půdním fondem udržitelně hospodařit, aby republika byla v zemědělské produkci co možná soběstačná. 2) Zábor zemědělské půdy by měl být státem poplatkově natolik zatížen, aby se podnikatelům nevyplatil (viz Strategie str. 123, 124, 153) 3) Není udržitelné, aby byly stavěny nové haly, když jsou dlouhodobě volné rezervy v nabídce. Současně je v Ústeckém kraji většina stávajících areálů volná: https://www.czech-warehouses.com/sklady/vsechny/… 4) Stát a kraj by měly zajistit systémem poplatků stoprocentní - efektivní - udržitelné využití stávajících logistických a průmyslových staveb a příslušných parkovišť - a tím zabránit nevyužitá nebo málo využitá "zabetonovaná" místa. Lepším využitím se sníží potřeba takových areálů na zlomek současné plochy. 5) Stát bude muset kvůli udržitelnosti - dřív nebo později - daňově zatížit zboží podle tzv. ekologické stopy, takže se masivně sníží potřeba logistických hal. 6) Zaměstnanci "PH Parku Teplice" budou dojíždět auty, a to převážně zdaleka, což zatíží životní prostředí. Kraj by měl nasměrovat nová pracovní místa do sídelních aglomerací a v blízkosti veřejných dopravních prostředků, nikoliv do volné krajiny mimo aglomerace a mimo dosah veřejných dopravních prostředků. 7) Kamiony budou - jak je obvyklé - objíždět zpoplatněné silnice. Stát by měl mýtem zpoplatnit veškeré komunikace, a to pro všechny typy motorových vozidel, odstupňovaně podle tonáže. 8) Čistě formálně nebudou sice, dle staré hlukové zátěže, porušovány hlukové limity - ale obyvatelé blízkých obcí budou hlukem silně obtěžováni. 9) Nesouhlasím s dalším pohledovým znehodnocením krajiny v blízkosti chráněných přírodních území. Dokumentace záměru konstatuje, že vliv záměru na krajinný ráz je z blízkých pohledů a středních odstupů místy silný: „V tomto kontextu bude realizace předmětného záměru představovat místy až silný zásah do krajinného rázu hodnoceného území, převážně však jen v zóně blízkých pohledů až středních odstupů. Souhlasím s většinou připomínek z roku 2019, že kompenzační opatření nejsou schopná omezit zásah do krajinného rázu na akceptovatelnou míru, a toto potvrzuje i vizualizace v dokumentaci. Dle připomínek CHKO České středohoří bude krajina záměrem opticky silně ovlivněna i z území CHKO. Podkrušnohoří je už dnes z velké části znehodnoceno velkostavbami, velkolomy, dopravními stavbami, elektrickými vedeními a sídelní "kaší", takže každý další záměr je daleko nad limitem. 10) Je zvláštní, jak krotké připomínky má krajský odbor životního prostředí a zemědělství, ačkoliv záměr porušuje Strategii rozvoje ústeckého kraje do roku 2027, a odbor by měl ze svého určení chránit životní prostředí a zemědělskou půdu. 11) KHS nemá žádné připomínky, ačkoliv by ze svého určení měla chránit občany před hlukem a zplodinami. 12) ČIŽP je až lokajsky vstřícná,ačkoliv by ze svého určení měla být proti vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu a proti negativním vlivům na životní prostředí včetně optického znehodnocení krajiny. Mgr. P. Ch.

Nesouhlasná připomínka k záměru „PH Park Teplice“ (kód záměru ULK1083) 26.5.2020 Věc: Nesouhlasná připomínka k záměru „PH Park Teplice“ (kód záměru ULK1083) Vážení, vyjadřuji nesouhlasnou připomínku se záměrem vybudovat v blízkosti Rtyně nad Bílinou rozsáhlou zónu s výrobně-skladovacími objekty a příslušnou dopravní infrastrukturou (prezentovanou po zavádějícím názvem „Park Teplice“). Jedná se o záměr s výrazným dopadem na krajinný ráz v bezprostřední blízkosti CHKO České středohoří (mimo území města Teplice), který je svým plánovaným rozsahem, objemem a zvažovanou výškou budou natolik velký, že navrhovaná kompenzační opatření nemohou reálně zabránit nevratnému dramatickému zásahu do krajiny, ztrátě orné půdy a krajinných funkcí. Podporuji odborné připomínky CHKO České Středohoří a Magistrátu města Ústi nad Labem a doporučuji vydat nesouhlasné stanovisko se záměrem. S pozdravem prof. A. P.

Věc : Zastavení dokumentace na skladovací komplexy 26.5.2020 Krajský úřad Üsteckého kraje Odbor ŽP a Z Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem Duchcov 25.5.2020 Věc : Zastavení dokumentace na skladovací komplexy. V Českém středohoří nedaleko Rtyně nad Bílinou mají vyrůst šedé betonové bloky. A to mi nebere rozum!Opět někteří lidé mají tu drzost urvat v naší zemi z půdního fondu další hektary orné půdy. A tak se ptám – proč ??? Nestačí vědět, kolik hektarů orné půdy již zmizelo pod betonem ? Snad pro užitek občanů České země ? Nikoliv ! Pro výdělek malé skupiny lidí, která pro své obohacení nevidí škodlivost našemu zemědělství . To nám naši potomci pěkně poděkují,pokud nás nebudou přímo proklínat. Kde pak budou sázet ? Skladovací komplex ovlivní i faunu kolem, výskyt sucha, krajinný ráz. Protestuji proti nesmyslnému stavění těchto hal. Autoři těchto plánů by měli být vydáni trestnímu stíhání a né podporováni. Takže Krátkodobý užitek by měl dlouhodobý negativní dopad. At ˇsi je staví ty země, odkud takové nehorázné nápady přicházejí. Závěr : Protestuji proti výstavbě hal nejen v českém středohoří ,ale v naší zemi vůbec. Prioritou naší vlády pro rok 2021 by měla by větší soběstačnost zemědělských výrobků a ovocnářských produktů, aby k nám jezdilo co nejméně kamiónů ze zahraniční ! Marie P.

EIA na zónu v Českém středohoří znovu vrácena 3.7.2019 V červnu 2019 byla investorovi Krajským úřadem podruhé vrácena (již přepracovaná) dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) na průmyslovou zónu v dosud volné zemědělské krajině v těsném sousedství Chráněné krajiné oblasti (CHKO) České středohoří u Rtyně nad Bílinou - Sezemic. Žadatel dostal uloženo přepracovat projekt a vypořádat se se všemi došlými připomínkami. Rozhodnutí KÚ jsme zveřejnili ZDE: prateleprirody.cz/files/Rtyne_vraceni_EI…

Stanovisko Komise pro životní prostředí AV ČR k výstavbě plavebních stupňů na Labi 13.2.2019 Stanovisko Komise pro životní prostředí AV ČR k výstavbě plavebních stupňů na Labi Své odmítavé stanovisko k výstavbě plavebního stupně Děčín (PSD) zveřejnila Komise pro životní prostředí AVČR poměrně nedávno a to v dubnu 2016. V něm konstatovala, že snahy o výstavbu PSD jsou problematické z ekonomického i environmentálního hlediska. Z ekonomického hlediska ohrožuje vklad veřejných prostředků do tohoto projektu jejich velmi pravděpodobná nenávratnost, z ekologického hlediska pak hrozí znásobení společenských škod nevratným poškozením dotčených jedinečných pobřežních ekosystémů Labe, jejichž zničení nelze na území ČR nijak ekologicky kompenzovat. Tyto a další argumenty zazněly i na semináři, který Komise pro životní prostředí AVČR uspořádala dne 25. 10. 2018 pod názvem Výstavba plavebních stupňů na Labi (PSD a Přelouč). Na tomto semináři prezentovali své argumenty jak zastánci jejich výstavby, tak odpůrci, kteří v jejich realizaci vidí prosazování partikulárních ekonomických zájmů a další poškozování zvláště chráněného životního prostředí, včetně lokalit, které jsou či mají být součástí evropské sítě Natura 2000. Jako reakce na usnesení vlády č. 46 ze dne 17. 1. 2018, v němž vláda „rozhodla, že ve vztahu k ochraně významně negativně ovlivněných lokalit soustavy Natura 2000 existují naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu na schválení Koncepce vodní dopravy pro období 2016 - 2023 vč. opatření "Realizace stavebních opatření odstraňujících úzká místa omezující plavební provoz" zahrnujícího návrh záměru „Plavební stupeň Děčín“, a na následné přímé zakotvení PSD a plavebního stupně Přelouč v novele zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, provedené zákonem č. 169/2018 Sb. (novela nabyla účinnosti k 31. 8. 2018) byl na semináři otevřen a diskutován také aktuální právní problém neoprávněné manipulace s kategorií veřejného zájmu. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud již dvakrát, vždy jednomyslně bez odlišného názoru vyslovil, že „deklarování veřejného zájmu v konkrétně určené věci zákonem, pokládá Ústavní soud za protiústavní“ (Svoboda P. Vládní trik s Koncepcí vodní dopravy, Ekolist 6. 11. 2018), byl skupinou senátorů Parlamentu ČR dne 18. 10. 2018 podán k Ústavnímu soudu návrh na zrušení příslušných ustanovení zákona č. 416/2009 Sb., ve znění novely č. 169/2018 Sb., pro jejich protiústavnost a to včetně zrušení jeho přílohy (v níž jsou mezi infrastrukturními stavbami zahrnuty i PSD a plavební stupeň Přelouč). Vláda ČR se chystá přijmout usnesení v němž chce schválit Koncepci vodní dopravy pro období do roku 2023, včetně vymezení obou plánovaných plavebních stupňů a při deklarování existence veřejného zájmu na nich. Tím by vláda: 1. de facto pominula stanovisko příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny, které konstatovalo nemožnost stanovení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění celkové soudržnosti soustavy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit podle § 45i odst. 11 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (jedná se o stanovisko Správy NP České Švýcarsko k žádosti o stanovení kompenzačních opatření ze dne 13. 11. 2018), a typicky úzce ekonomickým způsobem uvažování by tak tyto nekompenzovatelné škody přeměnila na nulu; 2. na základě závaznosti usnesení vlády pro podřízené orgány, by do budoucna nezákonně nahradila a předjímala správní uvážení orgánů příslušných k rozhodování v území včetně orgánů ochrany přírody, ohledně existence či neexistence naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, kteréžto posuzování náleží právě jim a má být součástí příslušného správního řízení; 3. při premiérem podepsaném vyloučení Koncepce vodní dopravy z mezirezortního připomínkového řízení by vyloučila veřejnost z projednání této Koncepce, čímž by porušila Aarhuskou úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí v jejím čl. 6 a 7. Proto Komise pro životní prostředí AV ČR opakuje svůj odbornými stanovisky podložený nesouhlas se záměrem výstavby plavebních stupňů na Labi, žádá vládu, aby respektovala právní rámce pro projednávání tak závažné věci, a hlásí se tímto svým stanoviskem k podpoře obsahu návrhu skupiny senátorů na zrušení vybraných ustanovení a Přílohy zákona č. 416/2009 Sb. Schváleno KŽP AV ČR v Praze dne 8. 2.2019 MUDr. Radim Šrám, DrSc. předseda KŽP AV ČR