Ministr Ťok v TV o jezech na Labi13.5.2015 Na Facebook https://www.facebook.com/prateleprirody jsme umístili odkaz na vystoupení ministra dopravy v pořadu ČT Hyde park, jehož první čtvrhodina je věnována vodní dopravě v ČR. S ministrem sice takřka v ničem nesouhlasíme, ale oceňujeme jeho ochotu jednat a doufáme, že časem zjistí, jak je - stejně jako jeho předchůdci - dezinformován svými podřízenými. |
Přátelé přírody v Deníku (6. 5. 2015) o pohonu lodí na Labi13.5.2015 Ředitel společnosti Přátelé přírody odpověděl novináři Deníku na dotaz, zda by nešla vodometka, nouzově použitá kvůli nízkému stavu vody v Labi pro osobní loď Viking Beyla, použít pro nákladní lodě.V Deníku se pak v článku o proplutí Vikingu objevil jeho (poněkud zkrácený) citát: „U nákladních lodí se ale nejspíš nedá použít. Možnosti jsou ovšem různé," poznamenal Marian Páleník ze spolku Přátelé přírody, bojujícího proti stavbám dalších jezů na Labi. (konec citátu) Nákladní lodě mohou místo jedné velké vrtule použít tzv. kvatro pohon, tedy čtyři vrtule - dvě vpředu a dvě vzadu, které snižují ponor, resp. umožňují naložit loď více než současný "šrot" používaný českými rejdaři - tedy lodě staré často 40 let s překonaným systémem. Celý článek najdete ZDE: Zdroj: ustecky.denik.cz/zpravy_region/foto-po-l… |
Štěk v Deníku (23. 4. 2015) Casino nedostalo výjimku13.5.2015 Přátelé přírody organizují masivní kampaň za záchranu volné krajiny v Pod/Krušnohoří (zorganizovali petici, kterou podepsaly tisíce občanů, značná část místních, a mj. také bývalý prezident Václav Havel, organizují elektronické petice, vydávají korespondenční lístky, oslovují letáky i dopisy místní občany, účastní se všech řízení a pracují na zuršení komerčních a průmyslových zón; do této činnosti se zapojily stovky členů Přátel přírody); nicméně média to pojímají po svém. Pro Mladou frontu Dnes vůbec neexistujeme, Deník spravedlivě uděluje slovo i panu Kvapilovi Stop tunelům, jehož pomoc je samozřejmě vítána, nicméně se (doufejme, že nechtě) vytváří velmi zkreslená virtuální realita, protože se v médiích jaksi opomene uvést, co vše Přátelé přírody udělali a dělají. Vytváří se dojem, že klíčová je účast ve správních řízeních, ačkoli je skutečnost naprosto jiná - klíčový je územní plán. Naše vyjádření se v Deníku smrsklo do takřka holé věty. (Ale buďme možná rádi i za ni, z MF Dnes se ani neobtěžovali nás oslovit a celý článek v MFD vyznívá, jakoby proti záměru vystupoval výhradně a pouze pan Kvapil.)Citát článku Deníku: I Marian Páleník ze spolku Přátelé přírody sdělil, že odvolání podávat nebudou. „Nejdůležitější je, že stavbu místní lidé nechtějí," řekl Páleník. (konec citátu) Celý článek ZDE: ustecky.denik.cz/zpravy_region/kasino-za… |
Video bobra u Labe!2.12.2014 Na https://www.facebook.com/prateleprirody jsme umístili záznam fotopasti nalíčené na labského bobra na Labi. Shlédnout ho může každý návštěvník, registrace na Facebooku není podmínkou! |
Vláda snížila poplatky za vynětí zemědělské půdy2.12.2014 Další krok k rozšiřování průmyslových zón na úkor volné krajiny. Více ZDE:www.novinky.cz/domaci/349894-vlada-podpo… |
Botanik Václav Větvička: rozhovor2.12.2014 Doporučujeme článek a velmi zajímavý rozhovor s botanikem Václavem Větvičkou:m.lidovky.cz/clanek.A140315_165340_pozic… |
Zástupce Přátel přírody diskutoval v rozhlase o jezech na Labi2.12.2014 BESEDA O JEZECH NA LABIHosty Marian Páleník (Přátelé přírody) a Lubomír Fojtů (ŘVC). prehravac.rozhlas.cz/audio/3230817 |
PROSÍM, ŠIŘTE DÁL! POSTAVME SE TĚMTO LŽÍM!22.10.2014 PROSÍM, ŠIŘTE DÁL! POSTAVME SE TĚMTO LŽÍM!Reakce na článek pana Sůry (článek ZDE: ekonomika.idnes.cz/rejdari-hrozi-likvida… ) Větší demagogii si lze stěží představit. Roztomilé je, že graf vůbec neodpovídá tomu, co se tvrdí v článku. Plavba na Labi byla zastavena jen na velmi krátkou dobu a zčásti nikoli kvůli suchu, ale naopak kvůli vysokým stavům, kdy buď lodě neproplují pod mosty, anebo je příliš silný proud. Na těchto stavech pochopitelně žádné jezy nemohou nic změnit. Vypadá to, že si někdo objednal v MFD "reklamu" a ta se tváří jako článek. Tak se lživými a polopravdivými informacemi zpracovává veřejnost. Psát, že si "svaz stěžuje na NESPLAVNOST Labe," je vrchol. Hned pod tím máme graf, kde je vidět, že se po Labi pluje naprostou většinu roku - například r. 2013 to bylo 344 dní! V r. 2010 dokonce 351 dní! Psát, že to vyřeší Plavební stupeň Děčín, je lež jako věž. Cílem výstavby jezu je splavnost po 345 dní v roce. Už se ovšem "zapomíná" dodat, že jen v Děčíně, nikoli nad ním. To, že ubývá lodí, nesouvisí s jezem, ale s tím, že Labem protéká málo vody a to jez nezmění. Dunaj u Bratislavy má 6× větší průměrné průtoky než Labe v Hřensku, rovněž Rýn je na tom nesrovnatelně lépe. PROTO je plavba po čekém Labi nerentabilní a byla by dál i po výstavbě jezu za 4 miliardy. To, že jsou v grafu české předpotopní lodě nazvány "nízkoponorovými", je další indicie, že nejde o článek, ale propagandu, ne-li placenou reklamu. (Vydavatel MFD je p. Babiš. ANO p. Babiše má v programu výstavbu jezů na Labi. A tento "článek" je dokladem toho, jak u nás prorůstá ekonomická, politická a mediální moc - měníme se v Babišstán.) České lodě, které plují po Labi, jsou ŠROT. Jejich průměrné stáří je 30 let a po Labi plují běžné lodě postavené před 40, ba i 50 lety. Rejdaři tyto muzejní kousky musí vyřazovat. Čeští rejdaři si nekoupili jedinou novou loď už 25 let (!) a místo, aby se snažili pořídit si nové, moderní lodě s moderním pohonem, které uvezou mnohem více nákladu při stejném ponoru a s mnohem nižšími emisemi (například lodě typu Futura Carrier), chtějí, abychom my jako daňoví poplatníci hradili jejich ztráty. Představme si, že by si dráhy nekoupily 25 let jediný nový vlak, používaly by stále vlaky z dob komunismu a vydíraly stát, že když nedostanou x miliard, zkrachují. Představme si, že by po našich silnicích jezdily 40 - 50 let staré čoudící náklaďáky (V3S, Liaz, T 803 apod.) a jejich majitelé by chtěli, aby jim stát (tj, my) zaplatil jejich ztráty. Nebyla by to drzost? Čím se liší předpotopní straré lodě od moderních? Po Labi mohou plout lodě širší a delší, díky čemuž při skoro stejných nákladech uveze jedna loď cca 2× (!!!) více nákladu. Tzn. jezy vůbec nejsou třeba! Tyto lodě mají tzv. kvatro pohon, tj. místo jedné velké vrtule čtyři malé, díky čemuž je jednak nižší tzv. skvot, tj. zanoření zádě při protiproudní plavbě a tím nižší ponor, resp. možnost víc loď naložit při stejném stavu vody v Labi, jednak lepší manévrovatelnost. Dále mají tyto lodě moderní motory s 10× nižšími emisemi než současný "šrot", který po Labi pluje se 40 (!) let starými motory. Nové motory mají ovšem také nižší spotřebu a díky tomu jsou opět nižší náklady. Moderní lodě mají jiný tvar přídě a to umožňuje ještě nižší ponor resp. loď je možno více naložit než stávající "nízkoporové lodě". U moderních lodí lze použít tzv. vzduchové mazání, kdy kompresor vhání na přídi pod loď vzduchové bubliny, díky čemuž se snižuje tření a loď má nižší ponor - sice jen o 2 cm, ale i to se projeví - takovou loď je možno více naložit při skoro stejných nákladech. Existují také nové, moderní materiály, z nichž se lodě stavějí a díky tomu jsou takové lodě lehčí - o to více je možno je naložit, o to vyšší je rentabilita provozu. Označovat český lodní park jako "nízkoponorový" je demagogie nejvyššího stupně. V tom článku není férová ani jedna věta. |
Luňák u Žďárku22.10.2014 V místech, kde hodlá CPI stavět své obří logistické centrum, byl letos opakovaně pozorován - nezávisle na sobě více pozorovateli - luňák červený. CPI dosud o udělení výjimky pro tento zákonem chráněný druh nepožádalo. |
Chřástal polní opět na loukách CPI parku u Žďárku! Poslechněte si ho23.5.2012 Věřím, že každého přítele přírody potěší zpráva, že na loukách u Žďárku, kde hodlá CPI vystavět své logistické centrum a které byly v r. 2008 zorány a „pomočůvkovány“, se opět objevil chřástal polní – silně ohrožený, zákonem chráněný druh.Chřástal polní je druhem, který byl na přelomu 80. a 90. let minulého století u nás prakticky vyhuben. Kulturní lidé jeho opětovné a nesmělé vracení se do naší krajiny vítají. Bez chřástala jistě žít dokážeme, stejně jako lze jíst bez příborů a smrkat do rukávu. Tvoří součást našeho přírodního bohatství. Zvukový záznam, který zde byl pořízen a který jeho výskyt dokládá (za jeho poskytnutí tímto děkujeme p. Voráčovi), naleznete ZDE: prateleprirody.cz/kestazeni&id=25 O chřástalech se více dozvíte ZDE: www.bioinstitut.cz/documents/chrastal.pdf Marian Páleník, Přátelé přírody, o.p.s. |
